Ing. Aleš Hodina
Nedávno jsme psali o případu, kdy herečka Ivana Jirešová nepředávala dceru jejímu tátovi, novináři Ondřeji Höppnerovi.
Zřejmě také docházelo k popouzení dítěte, které se pak projevovalo v dívčině chování v čase předávání. Situace dospěla tak daleko, že zde musel asistovat soudní vykonavatel. Po předání se chování holčičky k tátovi změnilo a sociální pracovnice konstatovala, že „je dcera veselá, v pohodě, má k otci láskyplný vztah a vše je v naprostém pořádku“.
Zajímalo nás proto, jak probíhalo další předání dcery matkou. Reportér Střídavky jej zpovzdálí sledoval a zjistil, že holčička, která jezdila venku na kole, tentokrát okamžitě přiběhla k tátovi a radostně se s ním vítala. K žádným komplikacím při předávání nedošlo.
Zdá se tedy, že předcházející odnětí dítěte splnilo svůj účel – jako poučení a výstraha mámě před dalším přivlastňováním si dcery. Krátkodobý stres holčičky způsobený odnětím rychle pominul. A hlavně byl mnohonásobně vyvážený tím, že jí zůstal zachovaný vztah s oběma rodiči a jejich péče, bez popouzení proti druhému rodiči.
Je třeba ocenit i správný postup soudkyně, která nepodlehla hereččině mediálnímu tlaku.
Doufejme, že případ posloužil i jako poučení dalším rodičům, kteří by se chtěli chovat stejně jako Jirešová. A že už konečně zmlknou feministické organizace, skrývající své zájmy za „zájem dítěte“, které pomáhají nezralým matkám a proti oprávněnému odnětí dítěte brojí.
Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ
19. 4. 2011 at 13:52
TV Prima by tedy měla udělat pokračování své „skvělé reportáže“ jak porušováním rozhodnutí matkou, je hrozně ubližováno dcerce. Nasadit psí hlavu tatínkovi bylo velmi jednoduché. Propaganda femoskupin proti střídavce udělala své. Matka je přeci skvělá, bez dítěte trpí (pak tedy přeci musí trpět i dítě). Tatínek trpět nemůže ? Dítěti má stačit jeden rodič, tedy matka ? Ano takové nenávistné reakce jsme zaznamenali. Většinou od lidí, kteří neprošli diskriminačním mlýnkem na maso, rozvodového průmyslu !!!!!!!!
19. 4. 2011 at 14:55
v naší úžasné společnosti bývá převážně zvykem, že se k dané věci obšírně a negativně vyjadřují nejvíce lidé, kteří o ní buď nic neví nebo v ní nemají žádné zkušenosti – na rozdíl od těch, kteří mají podobné situace či tuto problematiku za sebou
a mlčí…je proto fajn přinášet aktuální zpravodajství z věcí, které vzbudí v lidech rozporuplné emoce a ihned z nich subjektivně usoudí o celém stavu věci a odsoudí ostatní, kdo se třeba v podobných situacích též nacházejí. Tomu se říká „česká“ objektivnost 