JáRodič.cz

–

„Mami/tati, pojď si hrát.“ Tak to je věta, kterou rodiče slýchávají od svých malých dětí poměrně často. Postupem času těchto žádostí ubývá a v určitém věku se pak děti nejraději zavřou ve svém pokoji a rodiče vidí co nejméně. Ale zpět k prosbě dětí o společné hraní. Je určitě prima si občas s dítětem pohrát, na druhou stranu je důležité, aby si umělo hrát i samo. A právě na toto téma bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.

Kdy si dítě začíná hrát samo

V podstatě již malé miminko je schopno se chvilku zabavit samo – sleduje okolí, pozoruje, co se kde děje. Rodiče by mu měli toto umožnit, respektive vytvořit mu k tomu podmínky.

Tipy:

• Vyplatí se umístit nad postýlku hrací kolotoč či jinou pohybující se/hrající hračku.
• Do postýlky je pak možné dát pár hraček, které může dítě například po probuzení zkoumat (hraček nedávejte moc a obměňujte je).
• Super je i křesílko či autosedačka, kde dítě může chvilku pobýt a sledovat okolí.
• Postupně je možné jej dávat i na deku na zem (pozor, aby na dítě nikde netáhlo), nad něj umístit hrazdičku a kolem hračky (opět jen pár kousků).

Později jsou děti schopny hrát si aspoň chvíli samostatně. Počátek tohoto období bývá mezi 2. a 3. rokem života. Je to taktéž vhodná doba pro trénink samostatného hraní.

Co je třeba vědět

Jak se říká „Učený z nebe nespadl,“ což platí i pro dovednost „hraní.“ Dítě se zpravidla samo od sebe nenaučí si hrát. Potřebuje k tomu „učitele,“ tedy někoho, kdo mu ukáže, jak na to. Mohou to být různé osoby – od rodičů, přes sourozence dítěte, prarodiče, tety, strejdy až po ostatní děti.

Zpravidla prvními učiteli bývají rodiče. Ti jsou pro dítě zároveň i vzorem – co dítě vidí u nich, to také napodobuje a zkouší. Samozřejmě zajímavé nápady může odkoukat i od ostatních, a proto je fajn, když se dítěti věnují i ostatní.

Tip: I když máte hodně práce, zkuste si každý den najít chvilku času a zapojit se do hry.

Jak na to

A jak naučit dítě hrát si samo? Zde je několik tipů:

• Dejte dítěti úkol, který má splnit
• Zapojte jej do přípravy jídla/úklidu a podobně
• Berte děti s sebou i při vyřizování různých pochůzek – nákup, pošta, úřad a podobně – dítě získá inspiraci pro různé hry, seznámí se s dalšími lidmi
• Berte potomka mezi ostatní děti
• Podporujte dítě ve hře
• Dítě při hře zbytečně nerušte – najíst či napít se může i později
• Povídejte si s dítětem – tím, že se naučí komunikovat, zapojí tuto dovednost do her
• Učte ho samostatnosti – dítě by mělo vědět, že jste blízko a že mu v případě potřeby pomůžete, což ale neznamená, že za něj vše budete dělat. Nejdříve by to mělo zkusit samo.
• Podporujte ho, chvalte ho
• Rozvíjejte jeho fantazii

Tip: Dítě by mělo vědět, že (občasná, krátká) samota je normální. Pokud ale nechce být samo, nenuťte ho k tomu. Nakonec hrát si může i ve vaší blízkosti.

Závěr

Jak jsou vaše děti staré? Hrajete si s nimi? Jak často a jaké hry? A odkdy si hrají samy? Byl problém naučit je si hrát, anebo k tomu postupně dospěly víceméně samy? Jsou ochotny být samy ve svém pokoji, anebo preferují hru ve vaší blízkosti? Máte nějaký osvědčený recept, který jim pomohl v osamostatňování? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.

Převzato z webu JáRodič.cz