JáRodič.cz

–

Razantní změna nálady během pár vteřin, třískání dveří, řev nebo naopak mlčení, oči v sloup a další – to není projev zákeřné choroby, to je puberta – návštěvník, který dorazí dříve či později ke každému dospívajícímu. Toto období je těžké nejen pro dítě, ale samozřejmě i pro jeho okolí. Jak přežít pubertu svého potomka ve zdraví? Jak zvládnout neustále se měnící nálady? Tak právě na toto téma bude náš dnešní příspěvek. Příjemné čtení.

Puberta

Puberta je období dospívání, kdy se z dítěte stává dospělý člověk. Je doprovázena nejen tělesnými, ale i psychickými změnami. Dochází k tomu, že dospívající má potřebu osamostatnit se a najít si své místo ve světě. Bouří se proti autoritám, jeho nálady se často mění. Velkou roli naopak začnou hrát jeho kamarádi a vrstevníci, respektive jejich názory a postoje.

Puberta začíná u dívek zhruba okolo 10.-12. roku, u chlapců o cca rok později. Jedná se ale o individuální záležitost – každý člověk je jiný.

Co může udělat „puberťák“

S puberťákem je často složitá domluva. A samozřejmě se v žádném případě nebude řídit vašimi radami (V podstatě se vyplatí příliš neradit. Mnohem lepší je přesvědčit dospívajícího, že na to vlastně přišel úplně sám a vám se to vlastně tak úplně nezdá, možná by to raději neměl dělat). Vy totiž jste naprosto „out“ a o dnešním světě a životě mladých toho moc nevíte.

Je-li to jen trochu možné, pak je fajn, když má dospívající zajištěn:

• Dostatečný spánek
• Pravidelný pohyb
• Kvalitní a pravidelná strava

Co může udělat rodič

• Nastavit pravidla – neměla by být zbytečně přísná, zároveň ale nelze dovolit vše. Puberťák potřebuje určitou míru volnosti, soukromí a podobně. Vždy je důležitá „souhra“ obou rodičů.
• Komunikovat – dát dítěti najevo, že může kdykoliv přijít a svěřit se, anebo si třeba jen tak popovídat
• Všímat si chování potomka – důležité pro zaznamenání rizikové chování (užívání návykových látek, trávení času v nevhodné partě a další).
• Najít si na něj čas, podnikat společné akce – ne vždy bude sice projeveno dostatečné nadšení a ochota, ale nakonec se akce třeba i vydaří
• Respektovat dítě – jeho názory, soukromí
• Dát mu najevo, že mu důvěřujete
• Být tolerantní – ale samozřejmě pouze do určité míry (nelze například tolerovat porušování pravidel, některé chování)
• Nechat potomka dospět – je třeba akceptovat změny a přijímat to, že se z malého dítěte stává dospělý jedinec

Jak přežít změny nálad puberťáka

• Nebrat si vše osobně
• Nenechat se vyprovokovat – často je proto lepší si některých věcí nevšímat
• Uvědomit si, že puberťák se cítí minimálně stejně mizerně jako vy
• Pozor na kritiku – puberťák rozhodně nechce slyšet, že má děsné vlasy i oblečení či že dělá něco špatně
• Chválit
• Udělat si čas na sebe, na své zájmy – a třeba si najít i nějaké nové
• Odpočívat – je třeba přeci nabrat energii na další „boj“

Závěr

Vzpomínáte si na svou pubertu? Jaká byla? A co o tomto období říkali vaši rodiče? Jak se s tím vůbec vyrovnali? A jak se teď sami chováte v roli rodiče? Je pro vás puberta něco, čeho se bojíte, anebo si říkáte, že to zvládli jiní, zvládnete to také? Napište nám vaše názory, rady a tipy. Samozřejmě oceníme i příběhy ze života.

Převzato z webu JáRodič.cz