Miroslav Tomanec
–
Myslím, že o tom vím dost. Od samého počátku. A tohle je můj pohled:
Na začátku bylo, jak jinak, oboustranné pochybení. To když se manipulátorka s psychopatickými sklony Barbora dala dohromady s citově nevyzrálým mužem s hlavou v oblacích a už po 4 měsících známosti (!) si společně upletli dítě. Otce zde viním více, protože evidentní signály o rysech osobnosti matky zde musely být – člověk se přece nemůže dost dobře změnit tak zásadně ze dne na den. Už jenom ten předchozí, dlouholetý nenaplněný vztah s ženatým miliardářem… Kam jste to jenom dal oči, rozum, srdce, Marku?
Samozřejmě, že na začátku všechno vypadalo báječně, slunečně a idylicky. Co si budem… láska je přece slepá – a pokud někdy někoho ten spalující závan vášně minul, tak zemře ochuzen. Jenomže oč je to silnější, o to mnohdy krutější bývá vystřízlivění – a zde se téměř okamžitě stalo nevyhnutelné – vztah skončil tak rychle, jako začal.
Ale krásné dítě už mezitím přišlo na světě. Albert. A co teď? Láska až za hrob se střelhbitě mění ve sžíravou, zaslepenou nenávist. Matka začne s tím snad nejhorším možným – dítě začne používat jako zbraň pomsty tomu, kdo jí „zkazil život“. Nejprve otci zamezí jakýkoliv přístup ke svému dítěti, posléze z něj veřejně udělá únosce, alkoholika, pedofila, násilníka, homosexuála… Na člověka, se kterým ještě před pár měsíci láskyplně sdílela manželské lože, podá sérii trestních oznámení, jakoby se z něj doslova ze dne na den stal vyvrhel a kriminální živel nebezpečný pro celou společnost. Brutálně útočí na ta nejcilivější místa – otce dítěte obviní ze sexuálního zneužívání svého syna… a to obvinění z pedofilie je velmi dobře zacíleno, otec totiž pracuje také s dětským pěveckým sborem… Stalo se opět nevyhnutelné – policie všechna ta absurdní obvinění odložila. Ale beztrestné kydání špíny matkou nekončí.
Manželé jsou v rozvodovém řízení, soud musí určit pravidla styku obou rodičů s dítětem, které je u matky, otec si ho má právo vzít na několik hodin týdně. I to je však pro matku zcela nepřijatelné, už se rozhodla, že dítě bude JENOM její. A tak soudem, který ji napomíná, že nerespektuje jeho rozhodnutí, pohrdá, chová se tak, že dostane tučnou pokutu. Otec má zdokumentováno více než sto (!) případů, kdy mu matka zamezila kontakt s dítětem, ač to soud nařídil. Má Marek jiné východisko, když chce kontakt se svým dítětem, než požádat o svěření do své péče? Nemá. Soud tak rozhodl. Bertík má jít k otci, protože matka nerespektuje nic. Blíží se okamžik shledání otce s dítětem.
Matka však v sobě objeví zřejmě dříve netušené manipulační sklony. Podaří se jí získat na svoji stranu celebritu v tomto ohledu z největších, Ester Poštaprotebe Janečkovou. Ta už dokáže svým tklivým podáním vykreslit celý příběh tak jednostranně a dojemně, že okamžitě má na své straně celou populaci naštvaných, zhrzených a zneuznaných matek a řadu známých osobností. Koho citlivého a normálního by přece nechytlo za srdce, jak nebohé kojící matce je násilím rváno od prsu hladové plačící dítě! Samozřejmě v takovém případě se slovy podpory a útěchy přispěchají mnozí, co nevynechají příležitost ke zviditelnění. Jeden z poslanců parlamentu dokonce přispěje fotografií, jak už to agilně řeší s ministrem spravedlnosti. Neopomene se vyjádřit ani vládní zmocněnkyně pro lidská práva… status paní Ester z července vřele doporučuji, já už jsem zde samozřejmě dávno zablokován, jako nositel jiných názorů.
Ester Poštaprotebe Janečková dokonce okamžitě zorganizuje sbírku – prý aby měla chudák Barbora rovné postavení v právním boji o chlapce s bohatou rodinou otce! Obratem se sejdou statisíce, tak jsme chudý a ožebračený národ. Právního zastoupení se ujímá kapacita z největších, senátor Václav Láska – Právo s Láskou, kterému jako zároveň zákonodárci vůbec nevadí matčino pohrdání soudem, nerespektování jeho rozhodnutí a zmanipulovaná trestní oznámení. Prostě klient je klient a já jsem dneska ten právník a zákonodárce budu až zítra…
Bizárem bizárů pak je doslovné prohlášení paní Ester, že…„senátor Láska se ujal trestního stíhání otce…“
Láska nastoupil po jiné známé osobnosti z právního světa (loví pěkně vysoko, Bára – ale ta jména, ta přece zvoní…), po Kláře Long Slámové. Ta z případu odstoupila uprostřed procesu a nikdo kromě vyvolených neví proč. Ester Poštaprotebe Janečková sice ve svém plačtivém příběhu nabízí, že to její vyjádření má a že ho zájemcům ukáže – ovšem mně to odmítla a nevím o nikom, kdo by ho viděl… Hodně zvláštní, tedy.
To, co následovalo, už je jenom hořká dohra soudního rozsudku. Nevyhnutelné čekání na vyhotovení písemného znění, jeho vykonatelnost, naivní několikaměsíční čekání otce, že snad matka přijde k rozumu a dítě vydá dobrovolně, a poté – exekuce – tedy v tomto případě vymožení výkonu rozsudku. Dítě je u otce, matka se s ním normálně může stýkat. Marka ani ve snu nenapadne, aby se v tomto ohledu choval jako Bára, přes to všechno, co zcela prokazatelně napáchala. Vždyť je to přece jeho matka a on to respektuje. A v tom se oba liší zcela zásadně.
Matka, která to vše nechá dojít až takhle daleko a doprovodí tu srdceryvnými veřejnými videi, rozhodně nemá na paměti dobro dítěte – jde jí jenom a jenom o pomstu druhému rodiči, ke které využívá to nejcennější, co oba mají společné. Zvláště, když se schyluje k další nekonečné právní bitvě – odvolacímu soudu. Matka naléhavě potřebuje pomoc – ale na prvním místě psychiatrickou, protože si nechce za žádnou cenu uvědomit, čeho se to tímto svým svatým bojem dopouští za újmy na svém dítěti, které tím trpí nejvíce. Protože žádný příčetný soudce už někomu takovému dítě do péče svěřit nemůže…
Už by jí to měl někdo konečně vysvětlit. Někdo, na koho dá.
Třeba právě ta Ester Poštaprotebe Janečková.
Edit: po shlédnutí videa z přebírání chlapce v Poděbradech minulý čtvrtek jsem naprosto změnil názor. Tato žena nepotřebuje žádnou psychiatrickou pomoc, protože jedná naprostou účelově a bezcitně s jediným cílem – zničit rodinný a soukromý život rodiny otce.
Převzato z Facebooku
8. 11. 2023 at 14:37
Velmi manipulativní článek. Chudák otec nemohl se vídat se synem, bla bla bla, matka manipulatorka blablabla…
Mohu ze zeptat, kde jsou psychologická vyšetření matky, otce a syna? Proč si pro Alberta jezdili hlavně prarodiče? Proč se o nej starají prarodiče a ne ten milujici otec? Milujici otec, ktery způsobuje trauma svému diteti tím, ze ho bere pravidelně z naruci primární pečující osoby.. toho bych tedy chtěla mít za tatinka. Uf.
A pak tu máme svědectví sestřenice Alberta. V příběhu její rodiny lze najít až moc podobností s tím, co se teď deje Báře a Bertovi. Náhoda?
Doufám, že za tohle celá povedena familie skončí v pekle a ze už teď dávají Albertovi peníze stranou na terapie.
Můžete se vztekat jak chcete, ale důkaz o tom, že je matka manipulatorka nemáte ani jeden. V zájmu ditete je zůstat s primární pečující osobou se kterou má pevnou vazbu. Nic jiného by otce ani jeho rodiče nemělo zajímat. Tady se bohužel jedna pomstu. Sam “otec roku” prohlásil, že tím, že řádně pečující matce vyrvali dítě z naruci doufá, že matka dojde k sebereglexi. WTF ty vole, jak se někdo muže mstit přes vlastní dvouleté dítě?
8. 11. 2023 at 19:05
Primární pečující osobou se teď zkrátka stal otec, a je to zcela správně. Povídačky o tom, že se tak mstí, si nechte od cesty.
11. 11. 2023 at 9:38
Asi byste si měl nejdříve zjistit význam označení primární pečující osoba. Tou se někdo nestane pouhým rozhodnutím byť soudu. Je to osoba, kterou tak vnímá dítě na základě dlouhodobého a hlubokého vztahu. Náhlé a dlouhodobé odloučení od této osoby je pro dítě mimořádně kruté a trýznivé. Zájmy otce jsou stavěny nad zájmy bezbranného dítěte, pro které to může mít nenapravitelné psychické dopady. Dítě není robot.
11. 11. 2023 at 10:16
Matka dlouhodobě poškozovala zájmy dítěte.
11. 11. 2023 at 18:28
Ono je ideální, pokud má dítě dvě primárně pečující osoby, a je škoda, že matka aktivně tomuto zabránila. Pak ano, je primárně pečující osobou, ale dosáhla toho porušením ústavního práva dítěte. Konkrétně čl. 32 odst. (4) Listiny, kdy omezit péči o dítě druhého rodiče smí zásadně pouze soud, a nikoliv svévolně jeden z rodičů, jak řada maminek malých dětí s oblibou dělá.
Je tedy dobře, pokud soud umožní dohnat matkou zamezené primární pečovatelství i otce.
11. 11. 2023 at 18:53
I kdyby otec sdílel s matkou stejnou domácnost tak, jak je to obvyklé u normálně fungujících rodičů (mamka na mateřské, taťka pracující), pravděpodobně by nebyl primární pečující osobou. Přírodu prostě neošálíte žádnými paragrafy.
Ano, pokud teď otec úplně zamezí styku matky a dítěte, tak se pravděpodobně dítě přeorientuje na jinou primární pečující osobu. Ale osobně si myslím, že vzhledem k pracovnímu vytížení otce, by se jí stala spíše babička (většinou to bývá osoba, která zajišťuje základní potřeby dítěte – jídlo, teplo, pocit bezpečí). Samozřejmě pokud tyto potřeby dítěte budou naplňovány. Ale proč to celé postupovat, když dítě primární pečující osobu má? Ta je schopná se o něj starat. Otec se pravděpodobně nikdy primární pečující osobou nestane, i kdyby úplně zamezil styku dítěte s matkou. Výsledek je pouze zbytečné a dlouhodobé trauma dítěte.
11. 11. 2023 at 20:22
No nedala mu šanci. A pokud je otec pracující umělec po večerech, a může být přes den doma, nebo je podnikatel z domova, pak se primárním pečovatelem stát klidně může. Ono nejde o to soutěžit, kdo bude o něco větším primárním pečovatelem, ale podstatou je, že má navázaný pevný vztah, dítě se s ním cítí v bezpečí, není pro něj nijak zásadní, jestli se péče ujme ten „větší“ primární pečovatel, nebo ten „menší“.
8. 11. 2023 at 19:42
Důkaz o tom, že matka je vadná (u otce z videa není patrné), je to, že před dítětem vulgárně řve na druhého rodiče. To samo o sobě je velmi významná věc, která podporuje důvodnost postupu soudu.
13. 11. 2023 at 10:07
Fuj, to je ale manipulativní článek – ale kdo to s bolavým srdcem sleduje a má děti, tak nepotřebuje komentáře k dovysvětlení – ani ten můj. K dítěti se musí s respektem a i ve fungujících rodinách děti primárně víceméně tíhnou k matce, i když se milující otec snaží a má je moc rád. A notabene první dítě – to je velký maminčin mazánek vždycky, bývají opatrnější a citlivější povahy. A do toho situace – žena je po porodu opuštěna (sorry jako ať byl jakýkoliv důvod, cca do 3 let by měla mít ženská pardon a maximální pochopení), dával jí peníze na domácnost, staral se, jestli něco nepotřebuje? Nečetla jsem. Každá žena má po porodu nárok mít nálady, být citlivější, trvá to několik let než se úzkosti ze starosti o malé dítě trochu rozplynou rutinou. A teď je do toho ženská na všechno sama, uživit se atd. Zde si ale ego pana dirigenta a jeho matky věhlasné skladatelky nenechá nic říct, protože v jejich hlavách je disciplína, řád, kariéra … tímto navždy poškodili své tvůrčí výsledky. Ale čert to vem, to hlavní je jinde – ze svého vnuka takto nikdy nevybudují silnou osobnost, ale jen loutku. Vidím v tom, že se neshodnou na principu výchovy (matka – respektující, otec – direktivní). A všechny ty nesnášenlivé komentáře na paní Barboru, to je tak urputné a směšné (že je bohatá, že sdědila chatky), je vidět, kdo to píše, jaká generace … ať se to vyřeší tak, jak chce dítě! A teď chce dítě být s mámou, kdyby to s ní nefungovalo, tak může později k otci (jako to udělala např. Emily, 15letá dcera pana Janečka) … myslíte, že to dítě neprokoukne, že by matka nasazovala proti otci, jaký kdo má skutečně charakter, kdo opravdu miluje jeho přítomnost … a kdo miluje pouze moc nad ním?
18. 11. 2023 at 13:03
Pan Tomanec a pan Hodina…..není třeba příliš si lámat hlavu z čí „stáje“ se tady vyloupli, aby udělali z pečující maminky úplnou hydru…ano, z pečující do téměř 2 let synka a zcela sama….tatínek se odloučil od synka i své ženy ve 4 měsících dítěte, prostě se odstěhoval a věnoval se svým potřebám…no který normální táta tohle udělá? Ale matka otce by ráda vnoučka…takže otec popichovaný svou matkou dělá věci, které by možná ani sám dělat nechtěl…protože..kdyby by mu tak prioritně šlo o blaho dítěte, tak by neusiloval o to, aby bylo dítě matce odebráno, třeba by přistoupil na její návrhy se s dítětem stýkat /měl možnost za synem chodit tam, odkud se odstěhoval/ a začít si s ním postupně budovat vztah…. a když se po tolika měsících „snaží“ být dítěti otcem, staral by se sá a nesvěřoval ho babičce, protože nemá čas…podle mého názoru je celé kašpařina ze strany otce.
18. 11. 2023 at 13:16
Je toho publikováno poměrně hodně, více ze strany matky. Ale nejeví se, že by matka vztah dítěte k otci podporovala. Vynucovat si svou přítomnost u styku dítěte s otcem prostě není ideální. Důvody, proč odešel od matky (asi neodešel od dítěte) asi ví on, ostatně z chování matky nyní není těžké uvěřit tomu, že důvody byly dostatečně silné. A že má babička zájem o vnoučka – to snad je logické. A místo aby matka byla ráda, že s dítětem je i žena (když považuje muže za neschopného se postarat), tak ještě proti tomu brojí. To nic nemění na tom, že to soud řešil pozdě a příliš bezohledně k dítěti.
21. 11. 2023 at 8:22
Jedině evoluční vztah mezi mužem a ženou, otcem a matkou v rodině, národě, společnosti je, když dokáží muži, otcové rozumně vládnout ženám, matkám.
Jen v takovém společenství nastává evoluce dětského a lidského mozku.
Tím se lišíme od zvířat a dalších zaostalých živočichu.
Nesnažme se vyhovět hloupým, které chtějí, aby sme se chovali opět jako zvířata.
Ps: Doufám , že alespoň Českoslovenčina rodinné organizace Únie mužov Slovenska vás zaujme v podvodníky a hlupáčkami rozvedeném Československu …