PhDr. Jozef Tinka, PhD.

–

Děti u soudů soudem čeká zásadní změna – mají mít svého advokáta. Ministerstvo spravedlnosti, jak jsme se dozvěděli na společném setkání s JUDr. Jurajem Palúšem, generálním ředitelem sekce legislativy, místo postu kolizního opatrovníka zavede institut procesního opatrovníka.

Na ministerstvu působí pracovní komise, která řeší problémy související se zastupováním dětí před soudem. A odborné debaty dospěly ke konsensu: kolizní opatrovnictví vyžaduje nový přístup. Řešit ho má novela zákonů, která přinese zásadní změnu – dítě bude mít tzv. procesního opatrovníka. V úvahu přicházejí blízké osoby nebo jiné subjekty, například Centrum právní pomoci nebo advokát. Úkolem procesního opatrovníka bude obhajoba procesních práv nezletilých v každém soudním řízení. Oddělí se tím sociální práce od právního zastupování. Dosud se obě pozice spojovaly zpravidla v osobě sociálního pracovníka.

Dítě potřebuje advokáta

Říkáme, skvělá zpráva. Otázku dětského advokáta jsme totiž otevřeli už v roce 2016. Obrátili jsme se tehdy na tehdejší ombudsmanku s návrhem, aby podpořila vytvoření statusu advokáta. Přestože se naše myšlenka později objevila v její zprávě pro parlament, všechno jaksi vyprchalo. Až po dlouhých letech se myšlenka znovuzrodila v podobě iniciativy ministerstva spravedlnosti.

Zdá se, že post procesního opatrovníka dětí se brzy stane realitou a, pokud budeme hovořit o právním zastoupení dětí, zařadíme se mezi ty lepší evropské země.

Chceme soudního facilitátora dětí

Koncept procesního opatrovníka dětí je kompatibilní s naší představou o soudním facilitátorovi dětí. Vychází ze širšího pojetí ochrany dětí, zejména v rodinných konfliktech. Rozhodující je totiž změnit paradigmatický přístup: od dosavadního státního paternalismu se posunout k participativnosti. Znamená to, že rodiče nemohou každou neshodu řešit přes soudy a sociálky, ale měli by být především sami zodpovědní za svá selhání. Navrhujeme proto inovativní řešení, které má potenciál významně zredukovat hypertrofii rodičovských sporů po rozpadu rodiny. Má jím být nový systém, založený na facilitaci, s prvky koučinku i mediace a s finanční spoluúčastí rodičů. Protože hmotná zainteresovanost je – podle našich zkušeností – silným motivačním faktorem, aby přiměla lidi ke konsensuálnímu chování i jednání.

A zejména – ústředním leitmotivem všeho musí být dítě, nejen formálně, ale i fakticky. Dítě musí být subjektem práva, ne objektem, jak tomu je dosud. Soud musí přistupovat k rodičovským sporům nikoli z pozice „co s dětmi?“, ale „co s rodiči?“, jak vytvořit funkční model, aby dítě neztratilo žádného z nich.

Rada chce zákon o soudním facilitátorovi dítěte

Soudní facilitátor dítěte by měl být nezávislý odborník pověřený soudem, jehož úkolem bude:

1. Chránit zájmy dítěte v soudním řízení – vystupuje jako jeho hlas a zajišťuje, aby soudní rozhodnutí vycházelo z objektivního posouzení jeho potřeb a práv.

2. Facilitovat komunikaci mezi rodiči – podporuje rodiče v nalézání řešení konfliktů a napomáhá zdravé výchově dítěte.

3. Poskytovat odborné usměrnění soudu – analyzuje rodinnou situaci a nabízí odborná doporučení, která mohou soudu pomoci při rozhodování.

Soudní facilitátor dítěte by nahradil dosavadní funkci kolizního opatrovníka. Jeho úloha by však byla širší – kromě ochrany dítěte v soudním řízení by sehrál aktivní roli i při řešení rodinných sporů. Mohl by si k tomu přizvat advokáta dětí, psychologa, znalce, popřípadě další odborníky, ale například i osobu blízkou dítěti, která by podporovala komunikaci s nezletilým v zájmu získat jeho autentický názor.

Advokát dětí z dílny ministerstva spravedlnosti je téměř hotová věc, myšlenku soudního facilitátora jsme nastolili a očekáváme, jak se k tomu stát postaví. V každém případě budeme nadále moderovat tento originální koncept, protože věříme, že v něm tkví modus operandi pro snížení přetíženosti soudů rodinnými spory a zbytečných průtahů v soudních řízeních.

Převzato ze stránek Rady pre práva dieťaťa. Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.