Mgr. Jana Jochová

–

Dovolte mi, abych Vám znova moc poděkovala za to, s jakou vervou jste se pustili do psaní ministru zdravotnictví Vojtěchovi (ANO) a zmocněnkyni pro lidská práva Taťáně Malé (ANO) ve věci důležitosti a nenahraditelnosti otce pro děti. Moc si Vaší/naší společné práce vážím a má svůj velký smysl. Někdy je to jako tisíc malých zaklepání a až to tisící první přiměje někoho otevřít dveře. Musíme být vytrvalí.

Kolega David Floryk pro Vás tento týden připravil analýzu letošní Zprávy o rodině, kterou pravidelně vydává státní Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA). Ačkoliv se demografická krize hluboce propisuje do mnoha oblastí života naší společnosti, tak máme několik pádných důvodů k optimismu. Třeba ten, že Češi stále chtějí děti (ideálem zůstává dvoudětná rodina). A 63 % bezdětných by rodinu plánovalo. Přibližně třetina rodičů však má méně dětí, než původně zamýšlela, protože jim chybí odvaha a jistota při pohledu do budoucna. A to je něco, s čím může politická reprezentace napříč koalicí i opozicí něco dělat!

Další důležité informace Vám přinášíme k blížícím se senátním volbám. Udělali jsme rozsáhlý průzkum mezi kandidáty ve všech volebních okrscích a zeptali jsme se jich na několik základních hodnotových věcí. Na jejich postoj k náhradnímu mateřství, k eutanázii a k umělému oplodnění pro ženy bez partnera. Jejich odpovědi najdete zde. Náš průzkum je pouze jedním z mnoha různých vodítek, jež můžete zvážit při rozhodování o tom, komu dát svůj hlas. Moc děkujeme všem kandidátům, kteří na naše otázky odpověděli, protože to vůbec není samozřejmost a naše otázky nejsou snadné a vyžadují hlubší zamyšlení. Vážíme si jejich vložené energie i času, ať už se s nimi shodneme či nikoliv.

V tomto týdnu Vám k senátním volbám poskytneme ještě další informace a budeme rádi, pokud nám k našemu průzkumu dáte zpětnou vazbu, abychom i Vaše postřehy a nápady mohli příště použít v dalších, obdobných anketách.

P.S.: Minulý týden jsem se zúčastnila kulatého stolu v Poslanecké sněmovně o rizikovém chování dětí ve školách a o tom, zda ho řešit změnou zákonů. Tentýž den přišla ze Slovenska zpráva, že žák základní školy ubodal učitelku. Shodou okolností na tomto kulatém stole vystoupila i ředitelka školy, jejíž žák také napadl učitelky, a ona zjistila, že nemá téměř žádné nástroje, jak situaci řešit. Školy si stěžují na chybějící autoritu a na rodiče, kteří nespolupracují, děti nevychovávají a místo rozhovoru se školou na ni pošlou advokáta. A zdaleka nejde jen o rodiny z méně sociálně zdatných skupin. Že škola v akutní situaci potřebuje nástroje, včetně možnosti problémového žáka dočasně vyřadit z výuky, nezpochybňoval téměř nikdo. Výjimkou byla organizace Society for All (SOFA), kterou jako Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání založila bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Ta jakékoli vylučování z výuky zásadně odmítla. Právě tato organizace ale podle mého názoru svým dlouholetým prosazováním inkluze – za každou cenu – nese na dnešním stavu obří podíl. Přesto stále spolupracuje s MŠMT. Příčiny tohoto stavu nevyřeší ani status chráněné osoby pro učitele, ani povinné kurzy pro rodiče, po kterých se na kulatém stole volalo. Školy dnes chtějí po rodičích odpovědnost, kterou jim za ideologického přispění státu a na něj napojených neziskovek samy po léta, krůček po krůčku, odebíraly. Škola se proto musí vrátit ke své primární funkci a tou je vzdělávání. Jasné a exaktní, jak nedávno navrhoval i docent Ladislav Nagy. Výchovy ve škole se musí omezit na základní minimum, bez ideologického balastu a bez vlivu neziskových organizací, které dětem přenastavují hodnoty z domova. Dosud tomu tak není. Příště rozkryjeme další konkrétní případ takového ideologického působení na děti ve škole v ČR.