RNDr. Josef Hausmann, CSc.

18. Strategicky zneužitelné slabiny mužské povahy

Muži nevědí, že jejich vysoce postavení bratři jsou neskonale důvěřiví k líbivě zdůvodněným žádostem (o finanční podporu, o změnu zákona, o doporučení publikace) představitelek militantních feministek a nejsou schopni vidět zhoubné důsledky své podpory.

CH. H. Sommersová

Probereme-li se literaturou zabývající se daným tématem (10 autorů tohoto století a jeden století minulého, cit. v Seznamu literatury) a jejich zobecnění (Bakalář), nalezneme zajímavé postřehy.

1) Mužský genetický imperativ „Pomáhej ženě“ (viz kap. 8) je snadným terčem ženské, opět geneticky zakódované, schopnosti sehrát scénu tak, aby její argumenty (byť nesmyslné) vypadaly vážně a věrohodně.

2) Náchylnost mužů nechat si podsunout neoprávněný pocit viny a nepodložené výčitky.

3) Mužská ochota zbaštit pózu „ukřivděné, bezbranné chudinky“.

4) Sklon mužů k velkorysosti a furiantství při důležitých rozhodnutích, např. majetkoprávních.

5) Ochota většiny mužů nechat se zapřáhnout a stát se poslušným kolečkem soukolí mašinérie státní, podnikové, rodinné atd.

6) Tendence mužů nevidět dvojí standard společnosti, tj. že ve většině osobních, sociálních a právních problémů nedostanou tutéž společenskou a institucionální podporu jako ženy.

7) Mužské přeceňování tělesna a podceňování blahobytu. Muži se zhusta naivně domnívají, že žena by nezaměnila zdatného milence za impotentního boháče.

8) Muži nevidí, že podbízivé označení „pán všeho tvorstva“ zakrývá smutný úděl služebníka.

9) Vysoká míra mužských hormonů vede u jejich nositelů k černobílým emocím: vůči mužům rivalitu a ostražitost, vůči ženám všeobjímající náruč.

10) Muži si neuvědomují, že hlavně myslí na to, aby jejich partnerka nebyla nešťastná (jakoby jejich vyšším posláním bylo řešit všechny její problémy) a skoro vůbec ne na to, aby nebyli nešťastni oni. Nevidí nesymetrii spočívající v tom, že její problém nás zneklidňuje více než náš vlastní.

11) O zprávách o ubližování ženám muži nepochybují, ale utrpení jiných mužů nevidí, i když ho sami způsobí. Cítí se povoláni do svaté války proti jiným mužům a nevidí svoji bigotnost.

12) Idealizace matek předurčuje muže k tomu, aby hledali a viděli u žen něco, co tam není, a také neviděli, co tam je.

13) Muži si neuvědomují, že jejich práce pro partnerku či pro rodinu je považována za samozřejmost a stále očekávají nějaké uznání – nevědí, že upřímné uznání nepřijde ani náhodou.

14) Muži nevědí, že se ženě nemohou trvaleji zavděčit, i když se o to stále snaží. Plasticky to ukázal A. S. Puškin v Pohádce o rybáři a zlaté rybce.

15) Muži nevědí, že v dovednosti lhát jsou na tom hůře než ženy. Nevědí ani, že žena má mnohem méně výčitek svědomí a že si dovede lépe namluvit, že její konání je správné.

16) Muži si neuvědomují, že je v jejich právech ženy zkracují s celkem klidným svědomím, neboť vrozená ženská morálka je k tomu opravňuje.

17) Muži jsou mnohem závislejší na sexu než ženy.

18) Muži si nechali podsunout ženami zbytečný strach: „Kdyby mě opustila, kdo by mi uvařil, uklidil, vypral a postaral se o mě,“ který je činí závislými..

Z kapitoly 8. víme, že podstatou všech těchto slabin je neblahé genetické dědictví po našich prapředcích. „Ženy o tom většinou nemluví,” napsala ve své knize The Flirting Game Maureen Dowdová, „ale všechny jsou si vědomy, že jim, až to budou potřebovat, bude prokazována zvláštní pozornost v důsledku jejich pohlaví, šarmu či atraktivity.”

Hlavním celospolečenským důsledkem vyjmenovaných slabin mužské povahy je, že s každou tetkou automaticky jednáme jako s dámou. Úpadek západní civilizace vyvěrá z neschopnosti rozlišovat mezi těmito dvěma kategoriemi žen a z paušální glorifikace žen. Inu, hamburger z posvátné krávy chutná lépe.

POKRAČOVÁNÍ

PŘEDCHOZÍ ČÁST

...

Facebook

Twitter

VK

email

Print