Kolektiv autorů

–

Každý zná potíže s rozbitým zipem. Chybí jeden nebo dva zoubky a zip už nefunguje tak, jak má. Takový rozbitý zip připomínají mnohé zamilované páry. V jejich osobnostech jsou patrné určité slabiny, a přesto jim jejich vztah připadá funkční. Ale později, když každodenní manželský život přinese těžkosti v zaměstnání, v domácnosti, s dětmi nebo jiné obtíže, v těchto zatěžkávacích zkouškách neobstojí.

Proto by si měl každý zamilovaný člověk před uzavřením manželství pravdivě odpovědět na následující otázky:

1. Jsem citově, finančně, sexuálně nezávislý na svém partnerovi?

A je on takto nezávislý na mně? Nezdravá závislost na druhém svádí ke zneužívání vzájemného vztahu a tím dochází k nadměrné zátěži, která je na osobnost druhého kladena. Brzy se tak ze zamilovanosti vyvíjí neláska, která může časem přerůst až v nenávist. Pravá láska se neptá: „Co mi partner může nabídnout?“, ale „Jak mohu stát při něm a jak ho mohu doplňovat?“

Nevyužívejte nikdy svého partnera k tomu, aby byl lékařem vaší méněcennosti. Připusťte si své osobní nedostatky a vyhledejte pomoc zkušeného duchovního rádce, abyste přijali Ježíšovo uzdravení. Jedině tak můžete budovat se svým partnerem rovnocenný zdravý vztah.

2. Jednám podle toho, jakou mám zrovna náladu, nebo se stavím k životu zodpovědně?

Kdo se před manželstvím nenaučil zodpovědně zacházet se svým časem, penězi, zaměstnáním či sexualitou, bude to mít v manželství velice těžké. Nezávislý styl života a závazné životní společenství se navzájem vylučují. Mnozí rodiče vychovávají své děti k nezpůsobilosti pro manželství, protože jsou velmi starostliví – chtějí svým dětem odstranit z cesty všechny těžkosti a také je finančně přespříliš zajistí.

Umět zodpovědně žít je znakem zralosti, vyspělosti, a to je zase důležitým předpokladem pro dobré manželství. Právě nyní, v těch několika měsících před uzavřením manželství, je nejvyšší čas učit se zodpovědnosti a samostatnosti.

3. S jakým postojem opouštím rodičovský dům?

Mnozí mladí lidé opouštějí rodičovský dům s postojem nehrané vzpoury vůči rodičům. Jiní zase odcházejí z domu se silnou citovou závislostí na rodičích. Obojí nové manželství zatěžuje. Je nutné opustit otce i matku, abychom se mohli cele „vydat“ své vlastní, nastávající rodině. Ale tento odchod nesmí probíhat ve zlosti, protože to, co člověk zaseje, to také sklidí. V mnoha rodinách se neustále opakují mezigenerační spory. Tento ďábelsky začarovaný kruh rozbije pouze odpuštění, které osvobozuje k novému způsobu uvažování a života.

4. Mám před očima vzor pro správný manželský vztah?

Na tuto otázku reaguje kladně méně než10 % dotázaných. Jak ale vytvořit dobré manželství, když ani není jasné, jak má vypadat? Nestačí jen vědět, co nechci. Když cestuji, nechávám se vést cílem, kterého chci dosáhnout, ne těmi cíli, kterým se chci vyhnout. Není nic tak názorného a nic se nevrývá tak hluboko do paměti jako dlouholetý příklad. Během období zatěžkávacích zkoušek často sáhneme – i navzdory původním předsevzetím – po příkladu, který jsme viděli doma. Máte velké štěstí, pokud náležíte k těm 10 % a můžete si brát příklad z manželského vztahu svých rodičů. Pokud ne, nezoufejte, ale usilovně hledejte pozitivní vzory manželství ve svém okolí. V těžkostech vám pomohou lépe se orientovat.

Ukázka z knihy Nový život v rodině, vydané v roce 2016 Brněnskou tiskovou misií