Mgr. Dana Burdová
S mojí bývalou partnerkou mám dceru ve věku 4 roky. Na základě soudního jednání, na kterém byla dcera svěřena do střídavé péče obou rodičů, došlo k dohodě a soud jí schválil. Ale již před tímto soudním jednáním změnila matka bydliště a školku mé dcery z důvodu, že dcera má hlášené trvalé bydliště v místě bydliště matky. Mám obavy z toho, kdyby se matka chtěla odstěhovat do místa vzdáleného více jak 100 km od mého bydliště, zdali bez mého souhlasu může matka provést změnu trvalého bydliště, nebo i školky, apod. V případě, že může, tak bych vás chtěl požádat o pomoc, jak se proti tomuto bránit.
Z. P., Ústí nad Labem
O podstatných záležitostech týkajících se nezletilého se musí oba rodiče dohodnout. Zákon o rodině nedefinuje „podstatnou záležitost“, nicméně lze dovodit, že mezi takové podstatné záležitosti týkající se nezletilého dítěte patří právě mimo jiné i rozhodnutí o změně bydliště či změna školky. Nedohodnou-li se rodiče, je namístě domáhat se, aby o této záležitosti rozhodl soud (za oba rodiče dle toho, co je v zájmu nezletilého). Vzhledem k délce soudního jednání pak by bylo vhodné domáhat se předběžným opatřením, aby do doby rozhodnutí ve věci samé byla tato záležitost předběžně upravena. Soud v takovém případě rozhoduje do 7 dnů od doručení návrhu na vydání předběžného opatření a jeho cílem v tomto případě je zatímně upravit poměry účastníků.
V daném případě pak není zcela jasné, zda školka, kterou matka bez dohody s otcem změnila, se nachází právě již 100 km od místa bydliště otce a zda tam nezletilá dochází. Každopádně o uvedeném záměru či o tom, že matka bez vašeho souhlasu změnila nezletilé školku, doporučuji informovat příslušný OPD a dále již v této fázi (kdy ještě nemusí dojít ke sporu či odstěhování dítěte) preventivně upozornit matku, že není možné, aby rozhodovala o podstatných záležitostech sama, pokusit se již v této fázi se s matkou dohodnout s tím, že v opačném případě využijete všechny dostupné prostředky právní ochrany včetně prošetření, zda jejím chováním nedošlo k trestnému činu. Připomínám pak, že výkon rodičovské zodpovědnosti náleží oběma rodičům a i vedení nezletilé ve vztahu k druhému rodiči může být skutečností pro změnu výchovného prostředí.
K otázce trvalého pobytu pak uvádím, že trvalý pobyt v užším slova smyslu má evidenční charakter, zde je podstatný faktický pobyt dítěte. Kromě jiného i místo faktického, nikoliv trvalého pobytu dítěte je zásadní pro určení místní příslušnosti soudu rozhodujícím o nezletilém dítěti. Jen připomínám, že na tom, kde dítě bude žít, se musí rodiče dohodnout (tedy i na faktickém pobytu dítěte).
CHAT s novou spolupracovnicí Střídavky Mgr. Burdovou pořádáme v neděli 18.3.2012 od 21:00.
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
16. 3. 2012 at 20:26
Paní magistra jistě píše právnicky správně. Tedy OPD již se jmenuje jinak. Jenomže opomíjí jednu podstatnou věc a v tom bych ji požádal o radu, snad budu mít možnost v neděli. Hodně používá slova jako se dohodnout, upozornit matku a podobně. Pokud funguje komunikace mezi rodiči, vždy se nějak dohodnou. Zde se ovšem setkáváme v převážné většině s tím, že žádná komunikace ze strany matek nefunguje, mají v ruce mocenský nástroj (dítě – otci ho přeci „půjčovat“ nebudou) a struktury je v hanebnostech jenom kryjí.
Když jde otec na OSPOD – (jedubaby) se mu tam akorát vysmějí.
Stojí-li s ouředním, soudním papírem před dveřmi matky a zavolá PČR, že mu matka nechce dítě předat – pokud hlídka vůbec přijede, zase odjede a odkáže na OSPOD, popř. soud (tzv. výkon rozhodnutí) – otec odchází, matka se chechtá za záclonou.
17. 3. 2012 at 9:29
Vážený pane Jiří,jak uvedeno v mém článku, doporučila jsem “ jen“ informovat OSPOD …Připomínám, že jsem psala o soudní ochraně, kdy pouze soud rozhoduje o změně výchovy a výživy a pouze soud v případě, kdy se rodiče o podstatné věci nedohodnou o tomto rozhodne.Rodiče bez ohledu na to, komu bylo svěřeno dítě do péče mají plnou rodičovskou zodpovědnost, práva a povinnosti rodičů nejsou svěřením jednomu dotčena ( tedy ani zúžena) včetně toho rozhodovat ( a dohodnout se) o podstatné věci týkající se dítěte, za níž je možno považovat změnu školky či pobytu. Doporučila bych tedy takové „úřednici“ si důkladnějiprostudovat zákon o rodině a především více sledovat rozhodovací praxi soudů. Definici podstatné věci v zákoně nenalezneme, nicméně právě judikatura soudů ( rozhodovací praxe) je proto důležitá- z této je uvedené možno dovodit.Nedoporučuji v případě špatné zkušenosti s OSPOD věc neřešit soudně. Je nezbytné, aby takový rodič právě i v zájmu svého dítěte věc řešil byť toto může být dlouhé a někdy i nepříjemné. Jen tak si porušující rodiče uvědomí, že toto nelze akceptovat, když to vzdáte,tak “ nahrajete“ jak porušujícímu rodiči tak případně i „úřednici“ OSPOD, která tak věc bude mít vyřízenu, aniž by se jí dále zabývala. A přípomínám dle občanského soudního řádu, kterým se řídí takové řízení u soudu, je výlučná místní příslušnost v prvé věci týkající se dítěte dána jeho faktickým dohodnutým pobytem. V dalších řízeních o nezl. by měl rozhodovat stále tentýž soud a místní příslušnost tento může přenést jen změní -li se okolnosti ( např. dohodou má dítě jiný faktický pobyt) a je to v zájmu dítěte. Jen připomínám, že v daném řízení OSPOD vystupuje sice jako opatrovník dítěte, ale soud rozhoduje na základě provedeného dokazování nikoliv jen na základě toho, co navrhne opatrovník.
17. 3. 2012 at 9:39
k JTR: ano, máte pravdu v otázce zkratky, jako advokát vykonávající praxi v oblasti rodinného práva již 14 rokem a i řada mých kolegů používáme slengově OPD. Zkratka však není důležitá v kontextu pravomocí OSPOD a její využitelnosti v praxi. K další uvedené záležitosti si dovolím odkázat na předchozí mou odpověď, nevzdávat se a jednat, ihned podat návrh na výkon rozhodnutí, požadovat po policii úřední záznam o tom, co se stalo, proč byla volána ( jako jeden z důkazů v rámci vykonávacího řízení), napříště pokud možno oslovit např. i soudeda, který bude situaci přítomen a bude moci být využit jako svědek. V případě, že soud v rámci vykonávacího řízení uloží matce pokutu pak při druhém a dalším porušení lze matce dovodit i trestně právní odpovědnost za to, že maří výkon úředního rozhodnutí. Ale hlavně věc nevzdávat………
17. 3. 2012 at 9:47
ještě dodatek, ono totiž pokusit se o dohodu je bohužel v našem právním prostředí rychlejší v případě úspěchu než soudy, které mnohdy trvají řadu měsíců i let. Nicméně pokud víte, že není možné ani z mála procent se s matkou dohodnout včetně upozornění, že pro svá práva a zájem svého dítěte využijete všechny dostupné prostředky právní ochrany, pak není čas otálet a je namístě bez dalšího věc řešit soudně, to platí jak o výkonu rozhodnutí tak o všech věcech týkající se nezl. včetněúpravy styku, včetně návrhu na změnu výchovného prostředí ( původního rozsudku) apod.
17. 3. 2012 at 10:56
děkuji autorce za dodatky, je vidět že opravdu soucítí s námi,
bohužel i ty stížnosti, trestní oznámení atd. jsou většinou zameteny a dostanete slušnou odpověd kde je napsáno v podstatě “ vy… nám pr…“
ale souhlasím musí se bojovat…
krásný jarní víkend přeju:-)
17. 3. 2012 at 15:20
Také děkuji paní magistře, že se nám věnuje a jak je patrné snaží se i pomoci. Budeme jenom rádi a moc to vítáme.
, nicméně poté již ctila nekompromisně zákon, přes krokodýlí slzy matky jak to bez dítěte nevydrží, jak to nevydrží dítě a pod. – viz. návod alias Jirešová
Je také celkem vidno a jasné, že zná dobře problematiku a platný psaný zákon. Problém je v tom, že se jim neřídí nejenom úřednice OSPODů, ale bohužel ani soudy, což je podstatně horší. No a matky toho jen využívají.
Co se týče policie, samozřejmě nelze paušalizovat, ovšem mnozí tatínci mají praxi, jakou jsem popsal níže. Já sám jsem se ovšem jen jednou setkal s hlídkou, kde sic matka postupovala osvědčeným způsobem – pozváním hlídky na kávu, očernění otce, recitace básničky dítěte proti otci, že nechce a pod. Hlídka se sice chvilku nechala matkou zviklat a zkusila osvědčené, ať si táta přijde tedy pro dítě zítra (že není připraveno, je pozdě večer – 19,30 v létě – 10 leté dítě
Dále jsem ještě chtěl paní magistru upozornit jak trochu naznačila – zvyk je zvyk, rozumím tomu ALE.
Zvykové právo v našem maloměstě dle právníka matky je, že dítě zastupuje matka, že je to prý zvykem !!!!! A pozor, pravdu děl u OS, ve škole, na OSPOD, nemocnici,to tak je !!!
Možná ho trochu z omylu vyvedlo odůvodnění soudu odvolacího, že se poněkud mýlí, jenomže u nás to jede ve starých kolejích dál.
Zvyk je hold zvyk, nic měnit nebudeme (soudruzi)
18. 3. 2012 at 10:37
souhlasím s tím, že domoci se svého práva je mnohdy poněkud obtížné, musím podotknout ze své praxe, že právě proto to mnoho zejména tatínků vzdává. Je možné, že daná řízení včetně odvolacího soudu či ústavní stížnosti budou tak dlouho trvat, až nám dítě jakoby unikne. Ale když zejména tatínkové nebudou bojovat, pak necháme vyhrát právě ten „zvyk“ jak píše. Bohužel jinak se to změnit nedá, a tak to doporučuji vybojovat alespoň pro naše děti a hlavně jejich děti, abyse toto nestávalo a právník jak píšte nebral matku jako toho rodiče který rozhoduje. To samé platí pro OSPOD, který sice má řadu pravomocí – domluvit porušujícímu rodiči či nařídit mediaci, ale alespoň v kauzách, která mám, se toto moc neosvědčilo ( nemohu mluvit paušálně). Proto nejvhodnější nástroj změny je soudní cesta a nevzdávat to.Váš případ je učebnicový, ale již někteří „péčkový“ soudci jsou ok a znají např. syndrom zavrženého rodiče, vědí, že povinnost rodiče, které má dítě v péči je mimo jiné i to ho při znalosti jeho charakteru a vlastností jej nenápadně donutit, aby šlo k tatínkovi rádo stejně jako do školy ( kam dle zákona prostě musí) nebo bralo nezbytné léky, i když mu nechutnají. Argument, že dítě nechce apod. řada soudců už naštěstí neakceptuje a naopak to považuje za to, že rodič, které má dítě svěřeno, nevykovává řádně svou rodičovskou zodpovědnost – tedy dítě umět vychovávat.Samozřejmně je nezbytné brát také v úvahu i věk dítěte, těžko donutíte dítě 14 leté, aby šlo k tatínkovi, když už “ oba rodiče ho obťěžují :-).Z poslední doby mám dobré zkušenosti i s odvolacími soudem v Praze ( Městským i Krajským)….. ale jde to opravdu pomalu……
19. 3. 2012 at 13:32
Souhlasím s tím, že není možné hodit flintu do žita. I když se často zdá, že je všechno proti Vám.
14. 2. 2013 at 14:04
„““Kromě jiného i místo faktického, nikoliv trvalého pobytu dítěte je zásadní pro určení místní příslušnosti soudu rozhodujícím o nezletilém dítěti. „““
Pro určení místní příslušnosti je rozhodující v jakém obvodumá nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště.
Bezduché používání hantýrky „““faktické bydliště“““ je sice pěkné, ale vliv na místní příslušnost nemá.
3. 5. 2013 at 22:44
Zdravim, shodou okolnosti jsem zrovna pred dvemi mesici zadal o prosetreni Policii CR, zdali nedoslo k trestnemu cinu poskozovani cizich prav ze strany matky, prave pri vynechani mne jako ucastnika rizeni pri prestupu me dcery. To vyjadreni Ministerstva o prestupech, co je zde dostupne, je moje. Policie pripad odlozila s tim, ze k trestnemu cinu ze starny matky nedoslo. Da se proti tomu nejak branit? Diky za odpoved