Marek Benda
–
Příspěvek přednesený v Poslanecké sněmovně před hlasováním o zákonu o náhradním výživném
K tomu, co tady zaznívá. Já si pamatuji, jak na začátku 90. let přijel do České republiky nedávno zesnulý Roger Scruton a při nějaké debatě o západním modelu říkal: Prosím vás, dejte si pozor na jednu věc. Neskončete tak jako velká část Velké Británie, kde rodina vypadá tak, že je to matka, dítě a státní byrokrat, který je živí. – Já si to do dneška pamatuju a tohle je přesně cesta k tomu. Žádné tatínky už nepotřebujeme, potřebujeme jenom ty státní byrokraty, kteří budou vyplácet ty dávky.
Tváří se tady všichni neuvěřitelně mravně, jak je to pomoc dětem. Tak si to pojďme alespoň částečně rozebrat. Jsou dvě skupiny rodičů – a řekněme si zcela na rovinu, téměř vždy otců – které neplatí. Jedna skupina, která na to prostě nemá, ale pak je to podle mého názoru opravdu zralé a správné na sociální dávku, protože je úplně jedno, jestli ten tatínek, který na to nemá, nebo i ta maminka, s tím dítětem žijí nebo mají platit výživné. Když s ním žijí a nemají na to, aby platili, nemůžou pomoct té druhé, tak přece je taky potřeba, aby stát nějakým způsobem vstoupil. A pak ta druhá skupina, což jsou ti, kteří se o ty děti hádají.
A tenhle návrh je návrhem radikálních ženských organizací, které mají pocit, že je správně si s otci vyřizovat účty přes děti. Nic jiného to není. Protože to je ta druhá skupina, která neplatí. To jsou přesně ty situace, které zažíváme mnohokrát v praxi, kde jsou nějaká soudní rozhodnutí, jsou nějaká nařízená spolužití, střídavá péče, aspoň jednou za 14 dní je má tatínek vidět, a z jedné strany je tomu dramaticky bráněno. A ten tatínek se brání čím? Přestane platit! A teď řekneme ne, on si to na sebe vezme všechno stát a bude to ještě jednodušší pro tyhle rozhádané skupiny, kde je to vždycky vina obou dvou. Pro tyhle rozhádané, hysterické rodiče, kteří válčí přes děti, tak jim řekneme, tak tu půlku té války na sebe vezme stát. Mně to připadá strašně nerozumné. Myslím si, že tento návrh je opravdu jakoby nešťastný.
A poslední poznámka, kterou bych k tomu chtěl říct. Měli jsme to tady včera, budeme to tady mít za hodinu. (Ukazuje na světelnou tabuli, kde jako další bod svítí 369 – občanský soudní řád.) Na jednu stranu se pořád bavíme o vymahatelnosti práva, zejména ve vztahu k výživnému. Ale já nevím, proč zejména ve vztahu k výživnému. Když mi někdo něco dluží, tak to má zaplatit. A je jedno, jestli mi to dluží za dítě, nebo za to, že jsem mu postavil koupelnu. A do toho budeme ale pořád chodit a pořád říkat ti ubozí dlužníci, ti za to nemůžou, ty musíme co nejrychleji odbřemenit, ti musejí mít účty, na kterých můžou mít čtyřicet padesát tisíc – to je ten následující zákon – co nejvíce peněz, hlavně aby se jim nic nestalo, hlavně aby nemuseli splatit své závazky. Občanský soudní řád a insolvence to samé. Tak přistupujme k věcem alespoň trošku konzistentně. Buď chceme, aby lidé své závazky plnili, a já to chci a chci to i v tomhle případě, a nemá to na sebe přebírat stát.
23. 11. 2020 at 7:10
Hezky řečeno, jen k tvrzení, že téměř vždy otcové neplatí výživné, bych měl docela výhradu. Výživné neplatí přes 16% žen.
https://www.novinky.cz/krimi/clanek/matek-ktere-neplati-vyzivne-je-stale-vic-40342761#dop_ab_variant=0&dop_req_id=TkAezxanaeE-202011230544&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=1&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Sice nevím, jakým přesným způsobem se došlo k tomuto číslu, ale pokud jde o poměr k celkovému počtu neplatičů, tak s přihlédnutím k faktu, že muži dostávají dítě do péče spíše vyjimečně, mám silné podezření, že většina žen, které mají povinnost platit výživné nařízenou, ji prostě neplní.
Takže by mě docela zajímalo, kolik procent žen, které nedostanou dítě do péče, vlastně platí výživné. A to se nemluví o dalších problémech s výživným nesouvisejících, které jsou často přikrývané českými soudy…
29. 11. 2020 at 4:30
-> Takže by mě docela zajímalo, kolik procent žen, které nedostanou dítě do péče, vlastně platí výživné
Na to Vám mohu odpovědět jak se to řeší. Já mám děti ve výhradní péči (K matce jdou jednou za 14 dní na víkend) a výživné platím já matce. Zdůvodněno tím, že u ní jsou 1/7 času a po tuto dobu mají u ní nižší životní úroveň, kterou je potřeba dorovnat.
23. 11. 2020 at 13:32
Zalohovane vyzivne je opakem prorodinne politiky.
Vysledkem bude na jedne strane motivovani matek k nezodpovednemu a sobeckemu jednani ve vztahu k detem a jejich otci a na strane druhe posileni zavislosti vsech jednotlivcu na libovuli statu.
Cesta do pekla dlazdena dobrymi umysly.
25. 11. 2020 at 20:06
Ta pravda tam je jen částečně. Předně neplacením výživného těžko posílím rozsah péče (pokud to nebude obrana za totální odstřih). Spíše takto vidím rodiče zničeného zlovolným systémem. Placení náhradního výživného nepovažuji za vstup státu do sporu. Ten tam již dávno vstoupil, kdy spory mezi rodiči systémově vytváří a podporuje. Možná by měl stát převzít placení výživného všech povinných rodičů, pak by to byla samá střídavka, bez vyživovacích závazků.