Mgr. Štěpán Ciprýn
–
Naprostá většina rodičů chce pro své dítě to nejlepší a snaží se mu poskytnout veškerou možnou lásku a péči. Zhruba 50 procent manželství však v současnosti končí rozvodem, přičemž rozvrat manželství a rozvod rodičů je pro dítě často silně traumatizujícím zážitkem, který může mít dlouhodobé negativní dopady na další život dítěte. Manželské a partnerské spory rodiče často zcela pohltí a dítě pak může nést negativní důsledky bez vědomí rodičů nebo se dokonce stát nástrojem v jejich rukou, jejž používají k tomu, aby ublížili druhému z partnerů. Pro psychiku dítěte je kromě narušeného rodinného života zatěžující také samotné soudní řízení, ve kterém někdy dochází k dalšímu vyhrocení situace. Z těchto důvodů je vždy nejlepší snažit se problémy vyřešit dosažením kompromisu, o což by měli usilovat sami rodiče a měli by k tomu být také vedeni zúčastněnými subjekty. Někdy však na tento nelehký úkol kvůli vypjatým vztahům rodina sama nestačí. V takovém případě je potřeba hledat alternativní prostředky.
Jedním z prostředků, který může za těchto okolností pomoci zklidnit rozčeřené vody, je rodinná mediace. Jde o druh mimosoudního řešení sporů, jehož náplní je setkání členů rodiny s rodinným mediátorem za účelem rozebrání vzniklých rozporů. Cílem je co nejvíce ochránit děti před negativními dopady a najít pro všechny strany to nejschůdnější řešení, jež bude dbát nejlepších zájmů dítěte, které jsou vždy primárním kritériem. Výsledkem mediace je ideálně uzavření mediační dohody, což je dohoda stran konfliktu upravující mezi nimi práva a povinnosti. Důraz je kladen na zachování kontaktu s oběma rodiči a jejich přítomnost v životě dítěte. Jelikož v partnerských vztazích trpících problémy často silně vázne komunikace, je úkolem mediátora jednotlivá hlediska stran druhé straně zprostředkovat a fungovat jako „nestranný třetí“. Tato nestrannost a neutrálnost jsou pro úspěšnou mediaci klíčové, mediátor proto nesmí mít na předmětné věci jiný zájem než dosažení co nejlepšího řešení pro strany sporu a rodinu jako celek.
Právně je v České republice mediace upravena v zákoně č. 202/2012 Sb., o mediaci. Dle § 2 písm. a) se mediací rozumí postup při řešení konfliktu za účasti jednoho nebo více mediátorů, kteří podporují komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohli dosáhnout smírného řešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Rodinnou mediací je pak mediace, zaměřující se na řešení konfliktů vyplývajících z rodinných vztahů. Rodinná mediace je nejrozšířenější formou mediace, tvoří až 70% všech mediací.
Výhodou mediace oproti soudnímu řízení je její neformální ráz, který umožňuje stranám větší flexibilitu a schopnost přizpůsobit se specifickým potřebám každého konkrétního případu. Přijaté řešení tak lépe reflektuje postoje zúčastněných a je větší šance, že budou strany mediační dohodu dodržovat, neboť nesou společnou odpovědnost za přijaté rozhodnutí.
Manželé či partneři mohou pomoc mediátora vyhledat z vlastní iniciativy, mediace by měla být nástrojem, jehož užití je podmíněno dobrovolností. Mohou však také nastat případy, kdy mediaci doporučí soud nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí. Český právní řád zná také nucenou mediaci, při níž soud rodičům nařídí mediační jednání dle § 474 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a to až na 3 měsíce.
Je třeba uvést, že i když smírné řešení sporů, zvláště těch dopadajících na děti, by mělo být prioritou, mohou nastat situace, kdy užití mediace není vzhledem k okolnostem vhodné. Jedná se zejména o případy předchozího násilí v rodině, kdy setkání s agresorem by mohlo trauma obětí dále zhoršit.
Dítě má právo na rodinný život, jak je zakotveno např. v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jak vyplývá z právních předpisů a jak i opakovaně potvrdila judikatura soudů, včetně soudu ústavního, zájem dítěte je vedoucím zájmem, je-li rozhodováno o záležitostech, které se jej dotýkají. Dítě má také právo podílet se na rozhodnutích, jež mají vliv na jeho život. Rodiče i zúčastněné orgány by proto měly vždy usilovat o uklidnění situace, zjištění názoru dítěte, objasnění skutečností, z nichž vyplývá, jaké uspořádání poměrů je pro dítě nejpřínosnější z hlediska jeho příznivého vývoje a o zlepšení vzájemné komunikace. Rodinná mediace může být nástrojem, který takový postup umožní a zajistí dítěti podmínky potřebné pro zachování rodinného prostředí a vztahů s oběma rodiči.
5. 3. 2018 at 17:21
Ackoli si myslim ze je dulezite mediaci navrhovat a podstoupit – k jejim vysledkum jsem ponekud skepticky v pripadech, kdy matka SP odmita a ospod ji dava najevo, ze 2/14 je „standard“
Je zde nekdo kdo ma pozitivni zkusenost, ze se opravdu pri mediaci povedlo SP domluvit? Pokud ne primo SP, alespon dostatecne vysokou peci, atp?
5. 3. 2018 at 23:17
NENI. jsou to jen dalsi paraziti rozvodoveho prumyslu, resici neco tak primitivniho, jako ze na poceti musi byt matka a otec a ze oba nesou stejnou zodpovednost. dokud potece penezovod k parazitum a parazitkam, bude kupceni s detmi vynosny byznys. absolutne to same plati jako pro dotace.