Elena Eleková
–
Rozhovor při přípravě večeře, který nenahradí žádné sociologické ani psychologické studie.
„Lituji ho,“ říká dcera matce.
Inkriminovaný spolužák, o kterém matka slyší od školky víceméně jen negativa, je už nějaký čas ve střídavé péči svých rodičů.
Incident, kvůli kterému s ním dcera začala soucítit, vznikl pro jakési poplatky, které přišla od chlapce o přestávce vymáhat učitelka.
Chlapec vysvětluje, že tento týden je u otce a protože minule cosi platil on, teď musí zaplatit matka. K ní teď jít nemůže, protože by z toho měl zle u otce.
Ale učitelka nepřestává. (Někdo si tu může říci, že má své zkušenosti s manipulativními dětmi, které využívají svou specifickou situaci, jenže stojí to chlapci za to v tomto případě?)
Naštěstí přichází další učitelka, která se ho zastane – chlapec za to přece nemůže. Nespokojená učitelka odchází. Ale třídní macho, tvrdý kovboj, se rozpláče.
„Kvůli tomu přece nebudeš plakat, jsi nějaký chlap,“ stihne ještě nasadit celé situaci korunu ta, která se ho předtím zastala.
„Nejraději bych je byla obě profackovala. Proč by neplakal ?!“ rozhořčuje se doma dcera. „Vždyť to pro něj musí být hrozné. Já si to ani neumím představit, jaké to je, když se takto musí stěhovat a být někde přesně od – do, protože jinak by se ten druhý rodič rozzlobil. Strašně mi ho bylo líto.“
A dodává: „Nejraději bych byla utíkala k vám, abych vás poobjímala, protože vy se nikdy nerozvede a nebudete si nás takto přehazovat.“
„Tedy alespoň doufám,“ přidá ještě s obavou, které není těžké rozumět.
Ve světě, který je plný takových příběhů jejích vrstevníků, i dítě, které je právě teď v bezpečí, pociťuje úzkost, že se jeho jistoty zhroutí. A vidí, že i rodiče, kteří slovně deklarují, jak své děti milují a že jsou pro ně vším, neváhají použít je jako zbraň a ve skutečnosti o ně nestojí.
Jak jí cestou domů řekla jiná spolužačka: „Myslím, že máma mě nechce pustit k otci ne proto, že by se bála, že tam zůstanu a ona by mě dlouho neviděla, jak mi říká – to by jí nevadilo, ale že prostě nechce prohrát.“
Jenže už ve chvíli, kdy nějaké dítě něco takového vysloví, prohráváme všichni. I ti okolo.
Převzato se stránek Rady pre práva dietata – Slovenská republika. Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
Okomentovat