Mgr. Pavlína Kysilková

Úvod

,,Střídavou výchovu je možno přirovnat k protéze nahrazující končetinu. Protéze dobře vymyšlené, vynikajícím způsobem konstruované, funkční, nenápadné, ba svým způsobem i elegantní. Stále je to ale určitá náhražka končetiny zdravé.“ (Novák & Průchová, 2007, s. 71). Tato zajímavá myšlenka střídavou péči dobře vystihuje. Jak o ní hovoří veřejnost či rodiče, kteří o střídavé péči smýšlejí v dobrém – střídavá péče je v té nepříjemné situaci tím menším zlem. Rozhodně by střídavá péče neměla být brána jako situace, která usnadňuje rozhodnutí k rozvodu. Ale přece jen by rozvádějící se páry měly popřemýšlet nad tím, jak dítěti způsobit co nejmenší trauma z jejich rozchodu. Při vypracovávání práce jsem se zabývala danou problematikou prostřednictvím internetového portálu youtube a velmi mě zaujal rozhovor se známou herečkou mající dítě ve střídavé péče. Prohlásila velmi interesantní domněnku, která by se měla ve společnosti rozhodně držet a rodiče by ji měli respektovat. Dítě je z poloviny maminky a z poloviny tatínka. Kdybychom jej rozpůlili, je to maminka a tatínek, a tak proč upírat právo na dítě tomu druhému, který je jeho stvořitelem. Bylo velmi poučné to slyšet. Ne všichni jsou tohoto názoru. Většina debat o střídavé péči rozděluje veřejnost i odborníky na dvě poloviny. Buď střídavou péči přijímají nebo jsou proti. Existuje mnoho protichůdných názorů, které ale po většinou nejsou reálně odůvodnitelné. Podle mého názoru je téma střídavé výchovy velmi málo rozprostřeno mezi populaci, jak rozvádějících se párů, tak ale i mezi společnost obecně. A právě z tohoto důvodu bych ráda téma střídavé péče více rozšířila do podvědomí veřejnosti.

Jak jsem již zmínila, názorů na tento fenomén je mnoho. Mě ale velice zajímalo, jak střídavou péči vnímají ti, kterých se to bezprostředně týká – samotných rodičů. Těch rodičů, pro které byla střídavá péče vlastní volbou, ale i těch rodičů, kde s touto variantou přišel druhý rodič. Je ale dobré mít na paměti, že střídavá péče není spasením. Podle mého názoru není vždy vhodná, ale pokud budeme chtít vidět překážky, tak je uvidíme vždy. Nemůžeme cítit to, co cítí dítě.

Diplomová práce je teoreticko-empirického charakteru. Část teoretická je rozdělena do tří kapitol. Jejím cílem je vymezit vhodné teoretické podložení k části empirické.

Bylo pro mě tedy podstatné se zabývat v prvé řadě otázkou rodiny. Proto kapitolu rodina a její rozpad otevírá kapitola o rodině obecně. Zajímám se o vymezení a funkce rodiny. Velmi podstatnou podkapitolou je pro téma střídavé péče důležitost jednotlivého rodiče. Obracím se tedy na otce a matku a na jejich postavení k dítěti. Další podkapitolou, která následuje po vymezení rodiny, je její rozpad. Zajímám se tedy o rozvod, jeho vymezení a příčiny, které vedou partnery k rozpadu, ale samozřejmě se také obracím k dětem a zajímám se o jejich vnímání rozvodu. Tyto kapitoly jsou do teoretické části stanoveny z důvodu kapitol, které pokračují. Jelikož děti a partneři přenášejí své zkušenosti a emoce dále, je důležité si říct, jak tyto fáze probíhají a kolika lidí se týkají. Druhá kapitola vymezuje typy porozvodové péče. Je podstatné zmínit, jaké varianty pro rodiče vyvstávají po boku střídavé výchovy. První podkapitolu proto otevírá druh péče u nás nejrozšířenější a to péče výhradní. Také v této kapitole hovořím o další variantě péče – o péči společné, která se potýká s velmi rozporuplným náhledem na vymezení. Třetí část práce již tvoří mé stěžejní téma práce, kterým je střídavá péče. První podkapitolu otevírá téma střídavé péče u nás v České republice. Zajímám se o její vymezení, ale především o postavení v naší společnosti. Druhou podkapitolu tvoří jakési předpoklady, které by měla střídavá péče splňovat. Dále se v této části práce snažím odhalit pozitiva a negativa, která se při střídavé péči vyskytují. Jelikož jsem čerpala z výzkumů provedených v zahraničí, bylo podstatné oddělit jejich výsledky a názory. Také jsem ale zapracovala téma pozitiv a negativ přicházející od našich odborníků z praxe. Stejně podstatná kapitola je i následující, která se zajímá o mýty střídavé péče. V neposlední řadě se zaměřuji na střídavou péči a její fungování v zahraničí. Empirickou část práce otevírá metodologický postup, který jsem zvolila pro zpracování výzkumného šetření. Po kapitolách zmiňujících cíle, výzkumný vzorek, metody či etické kodexy, následuje již samotná interpretace dat. Cílem práce je zjistit jaký názor mají rodiče na tento druh uspořádání. Proto i interpretace je směřována k naplnění hlavní výzkumné otázky – Jaký názor mají rodiče mající dítě ve střídavé péči na tuto možnost porozvodového uspořádání? Tato otázka byla stanovena ještě před samotnou realizací celého výzkumného šetření.

Diplomová práce je zpracována z poznatků z naší odborné veřejnosti, ale i pomocí zdrojů, které k nám přicházejí ze zahraničí. Věřím, že má práce nebude přínosem pouze pro mne, ale i pro veřejnost, které se má práce dostane do rukou.

POKRAČOVÁNÍ