Pavel Přibyl

Ing. Tomáš Holek

–

„Rozsudkem odvolacího soudu … byla provedena úprava styku otce s nezletilým, čímž byla současně naplněna práva nezletilého na styk s otcem.“

Takto reagoval odvolací soud na návrh otce na doplnění rozsudku odvolacího soudu, v kterém se nachází známá formulace úpravy styku „otec je oprávněn stýkat se s nezletilým….“. V návrhu na doplnění otec požadoval, aby soud určil nejen, kdy je otec oprávněn se stýkat se synem, ale také, kdy je syn oprávněn se stýkat s otcem. Je totiž logické, že právo otce není totéž co právo dítěte. Pokud by právo dítěte na styk s rodičem bylo zajištěno výrokem: „otec je oprávněn stýkat se s nezletilým ….“, pak by právo dítěte na výživu bylo naplněno výrokem: „otec je oprávněn přispívat na výživu nezl. částkou ve výši …….“. Tak tomu samozřejmě není. Soudy chápou, že k naplnění práva dítěte na výživné je potřeba uložit otci povinnost, ale tváří se, že nechápou, že k naplnění práva dítěte na styk je třeba uložit otci povinnost se s dítětem stýkat. Tvrzení Kosové, Pechové a Přibyla, že právo nějaké osoby na poskytnutí něčeho druhou osobou je naplněno tím, že té druhé osobě dáme oprávnění a nikoli povinnost to té první osobě poskytnout, je směšné. Takové tvrzení oprávněně patří mezi ŽBLEBTY ROKU 2016.

Pokud by soud v daném případě chtěl naplnit právo syna na styk s otcem, musel by schválit návrh otce „syn je oprávněn se stýkat se svým otcem…“ nebo by formulace musela znít „otec je povinen stýkat se s nezletilým….“. Proč se soudy takovému určení práva dítěte na styk s druhým rodičem vyhýbají? Pokud soud dá otci nezavazující oprávnění se se svým dítětem stýkat a určí povinnost platit výživné k rukám matky, dělá z něj neplnoprávného rodiče z hlediska péče a výchovy dítěte a zároveň z něj závazně dělá živitele.

Ústavní soud často tvrdí, že v českém právním řádu není rozdíl mezi péčí a stykem, kromě toho, že péče je povinností a styk pouze právem rodiče. V důsledku tohoto tvrzení by se zcela smyl rozdíl mezi péčí a stykem, jakmile by soudy upravily styk jako povinnost rodiče. Tím by se (ve spojení s nesprávným právním názorem Ústavního soudu, že styk je totéž co péče) veškeré úpravy styku staly vlastně střídavou péčí (byť obecně s nesymetrickým střídáním péče). To je ovšem v rozporu s obecným trendem opatrovnických soudů střídavou péči zamítat a nastolovat situaci dvou nerovnoprávných rodičů, kde matka – plnoprávný rodič o dítě pečuje a vychovává a otec – podřadný rodič je jen oprávněn se s dítětem stýkat a je povinen platit druhému rodiči. Když otec v situaci takového nerovnovážného rozhodování soudu poukazuje, že svěřením dítěte do péče jednoho rodiče a nezavazujícím oprávněním druhého rodiče ke styku s dítětem není naplněno právo dítěte na rodičovskou péči a výchovu (Listina základních práv a svobod, čl. 32 odst. 4), a dokonce není naplněno ani právo dítěte na styk s druhým rodičem (§ 888 občanského zákoníku, čl. 9 Úmluvy o právech dítěte), a proto žádá, aby soud jeho synovi stanovil oprávnění na styk s otcem, tak soud, v tomto případě trio Kosová, Pechová a Přibyl, neváhá za každou cenu bránit nerovnoprávné postavení obou rodičů a pošlapání práv dítěte, a proto tvrdí, že práva nezletilého na styk s otcem byla naplněna tím, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým.

Předpoklady a důsledky naplňování práv dítěte

Na příkladu nominovaného žblebtu tria Ivana Kosová, Marcela Pechová a Pavel Přibyl (na obrázku) jsme si ukázali, že k naplnění práva rodiče (zde otce) na styk s dítětem a práva dítěte na styk s rodičem (zde otcem), je nutno, aby soud dál oprávnění otci na styk s dítětem a zároveň dal oprávnění dítěti na styk s otcem dítěti. Nebo lépe a jednodušeji, aby soud místo nezavazujícího oprávnění se s dítětem stýkat uložil otci povinnost na styk s dítětem. Přitom takové úpravy, uložení povinnosti otci se s dítětem stýkat, se již sporadicky vyskytují, a to i proti vůli otce. Takové rozhodnutí posvětil i Ústavní soud odmítnutím stížnosti otce, stěžovatele. Dle tvrzení Ústavního soudu ohledně rozdílu mezi péči a stykem by se tak vlastně uložení povinnosti otci na styk s dítětem rovnalo svěření dítěte do péče otce na soudem stanovenou dobu. Jednalo by se tak o střídavou péči s nesymetrickým intervalem střídání. Soud by tak vždy stanovil výši výživného oběma rodičům. Byla by tak zajištěna rovnoprávnost obou rodičů, a to je stav, kterému se mnoho soudců/soudkyň a soudních senátů snaží úporně bránit. Avšak konečně by takto byla naplňována Listina základních práv a svobod v čl. 32 odst. 4, který zakládá péči o děti a jejich výchovu jako právo rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.

Otázkou zůstává, nakolik Listinu základních práv a svobod v čl. 32 odst. 4 naplňuje český občanský zákoník? Občanský zákoník říká, že rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům (§ 865 odst. 1) a rodičovskou odpovědnost definuje jako povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě (§ 858), což je v souladu s Listinou základních práv s svobod. Avšak v témže paragrafu 858 říká, že trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti nemusí být pro oba rodiče stejný, protože ho může změnit soud. A v § 866 říká, že pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. V praxi soudy sice tzv. zájmem dítěte zdůvodňují svá rozhodnutí, ale tento zájem nijak nezjišťují a ani pro jeho zjišťování nemají dostatečné kapacity – časové, odborné. Proto soudy zaměňují tzv. zájem dítěte zájmem matky a zdůvodní tímto zájmem vše, co chtějí. § 888 se pak zabývá situací, kdy soud již jednomu rodiči omezil trvání a rozsah jeho rodičovských práv (tedy omezil právo dítěte na rodičovskou péči tohoto rodiče) a svěřil péče dítě do výhradní péče druhého rodiče. Tento paragraf říká, že „dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte“. Opět poukaz na tzv. zájem dítěte dává soudu možnost, aby si zdůvodnil vše, co se mu zamane.

Takže vážení otcové, co kdybychom soudům nastavili zrcadlo a navrhovali ve svých podáních, aby soud dal otci právo i povinnost styku a aby dal otci oprávnění přispívat na výživu?

PŘEHLED VŠECH ŽBLEBTŮ

...

Facebook

Twitter

Linkedin

VK

email

Print