• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůÚvahy a komentářeŽblebt roku 2016: Kosová, Pechová, Přibyl
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Žblebt roku 2016: Kosová, Pechová, Přibyl

14. února 2017
Pavel Přibyl

Ing. Tomáš Holek

–

„Rozsudkem odvolacího soudu … byla provedena úprava styku otce s nezletilým, čímž byla současně naplněna práva nezletilého na styk s otcem.“

Takto reagoval odvolací soud na návrh otce na doplnění rozsudku odvolacího soudu, v kterém se nachází známá formulace úpravy styku “otec je oprávněn stýkat se s nezletilým….”. V návrhu na doplnění otec požadoval, aby soud určil nejen, kdy je otec oprávněn se stýkat se synem, ale také, kdy je syn oprávněn se stýkat s otcem. Je totiž logické, že právo otce není totéž co právo dítěte. Pokud by právo dítěte na styk s rodičem bylo zajištěno výrokem: “otec je oprávněn stýkat se s nezletilým ….”, pak by právo dítěte na výživu bylo naplněno výrokem: “otec je oprávněn přispívat na výživu nezl. částkou ve výši …….”. Tak tomu samozřejmě není. Soudy chápou, že k naplnění práva dítěte na výživné je potřeba uložit otci povinnost, ale tváří se, že nechápou, že k naplnění práva dítěte na styk je třeba uložit otci povinnost se s dítětem stýkat. Tvrzení Kosové, Pechové a Přibyla, že právo nějaké osoby na poskytnutí něčeho druhou osobou je naplněno tím, že té druhé osobě dáme oprávnění a nikoli povinnost to té první osobě poskytnout, je směšné. Takové tvrzení oprávněně patří mezi ŽBLEBTY ROKU 2016.

Pokud by soud v daném případě chtěl naplnit právo syna na styk s otcem, musel by schválit návrh otce “syn je oprávněn se stýkat se svým otcem…” nebo by formulace musela znít “otec je povinen stýkat se s nezletilým….”. Proč se soudy takovému určení práva dítěte na styk s druhým rodičem vyhýbají? Pokud soud dá otci nezavazující oprávnění se se svým dítětem stýkat a určí povinnost platit výživné k rukám matky, dělá z něj neplnoprávného rodiče z hlediska péče a výchovy dítěte a zároveň z něj závazně dělá živitele.

Ústavní soud často tvrdí, že v českém právním řádu není rozdíl mezi péčí a stykem, kromě toho, že péče je povinností a styk pouze právem rodiče. V důsledku tohoto tvrzení by se zcela smyl rozdíl mezi péčí a stykem, jakmile by soudy upravily styk jako povinnost rodiče. Tím by se (ve spojení s nesprávným právním názorem Ústavního soudu, že styk je totéž co péče) veškeré úpravy styku staly vlastně střídavou péčí (byť obecně s nesymetrickým střídáním péče). To je ovšem v rozporu s obecným trendem opatrovnických soudů střídavou péči zamítat a nastolovat situaci dvou nerovnoprávných rodičů, kde matka – plnoprávný rodič o dítě pečuje a vychovává a otec – podřadný rodič je jen oprávněn se s dítětem stýkat a je povinen platit druhému rodiči. Když otec v situaci takového nerovnovážného rozhodování soudu poukazuje, že svěřením dítěte do péče jednoho rodiče a nezavazujícím oprávněním druhého rodiče ke styku s dítětem není naplněno právo dítěte na rodičovskou péči a výchovu (Listina základních práv a svobod, čl. 32 odst. 4), a dokonce není naplněno ani právo dítěte na styk s druhým rodičem (§ 888 občanského zákoníku, čl. 9 Úmluvy o právech dítěte), a proto žádá, aby soud jeho synovi stanovil oprávnění na styk s otcem, tak soud, v tomto případě trio Kosová, Pechová a Přibyl, neváhá za každou cenu bránit nerovnoprávné postavení obou rodičů a pošlapání práv dítěte, a proto tvrdí, že práva nezletilého na styk s otcem byla naplněna tím, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilým.

Předpoklady a důsledky naplňování práv dítěte

Na příkladu nominovaného žblebtu tria Ivana Kosová, Marcela Pechová a Pavel Přibyl (na obrázku) jsme si ukázali, že k naplnění práva rodiče (zde otce) na styk s dítětem a práva dítěte na styk s rodičem (zde otcem), je nutno, aby soud dál oprávnění otci na styk s dítětem a zároveň dal oprávnění dítěti na styk s otcem dítěti. Nebo lépe a jednodušeji, aby soud místo nezavazujícího oprávnění se s dítětem stýkat uložil otci povinnost na styk s dítětem. Přitom takové úpravy, uložení povinnosti otci se s dítětem stýkat, se již sporadicky vyskytují, a to i proti vůli otce. Takové rozhodnutí posvětil i Ústavní soud odmítnutím stížnosti otce, stěžovatele. Dle tvrzení Ústavního soudu ohledně rozdílu mezi péči a stykem by se tak vlastně uložení povinnosti otci na styk s dítětem rovnalo svěření dítěte do péče otce na soudem stanovenou dobu. Jednalo by se tak o střídavou péči s nesymetrickým intervalem střídání. Soud by tak vždy stanovil výši výživného oběma rodičům. Byla by tak zajištěna rovnoprávnost obou rodičů, a to je stav, kterému se mnoho soudců/soudkyň a soudních senátů snaží úporně bránit. Avšak konečně by takto byla naplňována Listina základních práv a svobod v čl. 32 odst. 4, který zakládá péči o děti a jejich výchovu jako právo rodičů; děti mají právo na rodičovskou výchovu a péči.

Otázkou zůstává, nakolik Listinu základních práv a svobod v čl. 32 odst. 4 naplňuje český občanský zákoník? Občanský zákoník říká, že rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům (§ 865 odst. 1) a rodičovskou odpovědnost definuje jako povinnosti a práva rodičů, která spočívají v péči o dítě (§ 858), což je v souladu s Listinou základních práv s svobod. Avšak v témže paragrafu 858 říká, že trvání a rozsah rodičovské odpovědnosti nemusí být pro oba rodiče stejný, protože ho může změnit soud. A v § 866 říká, že pro rozhodnutí soudu, které se týká rozsahu rodičovské odpovědnosti nebo způsobu či rozsahu, v jakém ji rodiče mají vykonávat, jsou určující zájmy dítěte. V praxi soudy sice tzv. zájmem dítěte zdůvodňují svá rozhodnutí, ale tento zájem nijak nezjišťují a ani pro jeho zjišťování nemají dostatečné kapacity – časové, odborné. Proto soudy zaměňují tzv. zájem dítěte zájmem matky a zdůvodní tímto zájmem vše, co chtějí. § 888 se pak zabývá situací, kdy soud již jednomu rodiči omezil trvání a rozsah jeho rodičovských práv (tedy omezil právo dítěte na rodičovskou péči tohoto rodiče) a svěřil péče dítě do výhradní péče druhého rodiče. Tento paragraf říká, že “dítě, které je v péči jen jednoho rodiče, má právo stýkat se s druhým rodičem v rozsahu, který je v zájmu dítěte”. Opět poukaz na tzv. zájem dítěte dává soudu možnost, aby si zdůvodnil vše, co se mu zamane.

Takže vážení otcové, co kdybychom soudům nastavili zrcadlo a navrhovali ve svých podáních, aby soud dal otci právo i povinnost styku a aby dal otci oprávnění přispívat na výživu?

PŘEHLED VŠECH ŽBLEBTŮ

Share this...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on VK
VK
Email this to someone
email

Sdílejte!

Související články

Severka.cz – Mostecký model řešení soudních obchodních sporů dohodou

Luboš Patera – Vytvořme iniciativu Severka.cz, která se prohlásí za odbornici pro řešení ...

Žblebt roku 2018: Radovan Suchánek, Josef Fiala, Jiří Zemánek

RNDr. Pavel Rusý – “Ústavní princip, že zájmem dítěte je, aby bylo “především v péč ...

Čekchem aneb Cochemský model po česku – III. část

Luboš Meszner – V předchozím díle jsme skončili u provázanosti soukromých spolků se zaměs ...

Žblebt roku 2018: Jana Procházková

Mgr. Tomáš Jadlovský, Ph. D. – “Pokud mezi rodiči panuje nenávist až za hrob, tak t ...

2 komentáře “Žblebt roku 2016: Kosová, Pechová, Přibyl”

  1. Odpovědět
    man in black
    14. 2. 2017 at 10:37

    ŽUMPA!!!

  2. Odpovědět
    stykac
    1. 3. 2017 at 23:22

    ja to zkousel. nepochodite. jde o vypalne pro matku. o nic jine. nutno zacit prave u vyzivneho obema rodicum nerozdilne.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Podvodné jednání soudkyň

    2. července 2013

    Trestní oznámení na soudce

    17. prosince 2012
  • Nepodceňujte časté bolesti zad u dětí

    22. února 2019

    Severka.cz – Mostecký model řešení soudních ...

    21. února 2019

    Další soud s fotbalistou Řepkou. Tentokrát kvůli n ...

    20. února 2019

    Žblebt roku 2018: Radovan Suchánek, Josef Fiala, J ...

    19. února 2019

KOMENTÁŘE

  • Luke: Poradna: Změna trvalého pobytu
  • Tomáš Jadlovský: Žblebt roku 2018: Radovan Suchánek, Josef Fiala, Jiří Zemánek
  • tulen: Žblebt roku 2018: Radovan Suchánek, Josef Fiala, Jiří Zemánek
  • Bruno: Článek v „Česká justice“ o právech dětí
  • Bruno: Kvůli sociálce ji vláčeli po soudech, viník žádný

Vyhledávání

Nejnovější

  • Nepodceňujte časté bolesti zad u dětí 22. 2. 2019
  • Severka.cz – Mostecký model řešení soudních obchodních sporů dohodou 21. 2. 2019
  • Další soud s fotbalistou Řepkou. Tentokrát kvůli neplacení alimentů 20. 2. 2019
  • Žblebt roku 2018: Radovan Suchánek, Josef Fiala, Jiří Zemánek 19. 2. 2019
  • Článek v „Česká justice“ o právech dětí 18. 2. 2019

Rubriky

  • Úvahy a komentáře (105)
  • Odborné články (105)
  • Vaše zkušenosti (108)
  • Fungování institucí (61)
  • Zahraniční zkušenosti (53)
  • Zákony, judikáty, vzory (57)
  • Výchova dětí (108)
  • Akce a aktivity (58)
  • Starší nezařazené (1 490)
  • Ostatní (1)

Anketa

BlueBoard.cz
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Jeden domov