Tomáš Herout
–
„Jde mu jen o to, aby mi ublížil, protože ví, jak Alexii miluji.“
Na bulvárním webovém serveru Blesk.cz vyšel bulvární článek, po jehož přečtení šplouchají emoce jeho čtenářů. Všichni dobře víme, že čtenář bulváru ve svém oblíbeném „zdroji“ hledá „ověřené“ informace, ze kterých by si sám vlastní úvahou „vytvořil“ názor. To je cílem každého bulvárního plátku. Touha po senzacích, lži, brutální překrucování faktů… jsou jen konspirační teorie založené na nesmyslném předpokladu, že bulvárům jde jen o honbu za senzacemi, jež zvyšují jejich popularitu, tím dosah reklam, tedy následné vydělávání peněz. Přitom bulváry se bijí za pravdu a o peníze jim vůbec nikdy nešlo. Všichni jejich redaktoři totiž žijí jen z lásky k pravdě. Tolik úvod ke zdroji informací.
A teď už vážnější tón. Tento server není bulvár, tedy podíváme se na situaci jiným způsobem než bulvární média. Nečetl jsem tento konkrétní soudní spis, nehovořil s oběma stranami, tak to tedy vezmeme z obecně známých faktů a na rozdíl od bulváru to pojmu takovým způsobem, aby se čtenář zamyslel.
Rozpad partnerských vztahů bývá jen zřídka idylický a prozářený sluncem. Většinou v něm vře řada negativních emocí a zdaleka ne vždy se je podaří udržet jen mezi bývalými partnery. Velice často se více či méně dotknou i dětí. Emočně vyspělí lidé se snaží minimalizovat negativní důsledky rozpadu vztahu na své děti. Vyzrálý člověk nemá potřebu ovládat druhé, jelikož umí ovládat sám sebe. Díky tomu je dostatečně duševně silný a může nechat druhým, včetně dětí, dostatečnou volnost, jelikož díky své vnitřní síle má kompetenci zvládnout i takové situace, které se začnou vymykat kontrole. Jinými slovy: Silný člověk může nechat druhým volnost, jelikož má více sil na překonávání náročnějších překážek.
Fakt je ten, že zdaleka ne každý člověk jen vnitřně vyspělý a silný. Slabí lidé se uchylují k manipulaci těch nejslabších, což jsou i malé děti. Rodič je v očích dítěte „Bůh“ nejen proto, že je fyzicky větší a silnější, ale také proto, že vnitřně slabí rodiče dětem od malička vsugerovávají, že mají nad dítětem absolutní moc. Dítě ještě nemá dost zkušeností, aby mohlo posoudit, do jaké míry má rodič pravdu. Čím více si slabý člověk uvědomuje svou slabost, tím více se snaží zneužít jiné, aby bojovali za něj, tedy za slabocha. Zneužití dětí je relativně velice jednoduché a v naší společnosti tolerované, což lze doložit i např. na dnešním zavíráním škol jako prvním z opatření, přičemž zbytek světa přistupuje k zavírání škol až jako k posledním krokům.
Jak už bylo uvedeno, nemáme k dispozici soudní spis a neznáme vyjádření všech stran. Budeme tedy vycházet z toho, co víme. Víme, že matka obvinila otce ze znásilňování přímo před dětmi, tedy svědky. Také víme, že otec strávil cca půl roku ve vyšetřovací vazbě, ze které byl ale propuštěn, jelikož soudci nakonec uznali svůj mylný úsudek (při uvalení vazby se patrně domnívali, že obvinění jsou opodstatněná) a otce nakonec zprostili všech obvinění. Neznáme sice spis, ale víme, že k tak razantní změně názoru soudců jen zřídka kdy dochází bezdůvodně.
Případ ale pokračuje i po očištění otce. Usuzuji, že soudci museli být asi poměrně hodně rozhořčení (uvědomte si, že jsou to lidé s emocemi, nikoli stroje), jelikož se rozhodli odebrat dítě matce a svěřit ho otci. Pokud by soudci nebyli stoprocentně přesvědčení, že matka svým chování ubližuje své dceři Alexii, pak by bylo možné si jen stěží představit, že by takto rozhodli. O nějaké spřízněnosti mezi justicí a otcem lze velice vážně pochybovat, vzhledem k tomu, že otce předtím umístili do vazební věznice na cca půl roku. Známá fakta z případu spíše navozují otázku, zda matka nezmanipulovala svou dceru proti jejímu otci. Justice matku sice do vězení poslat nechtěla, jelikož soudci možná usoudili, že je matka příliš slabá, a pak také nechtěli otevřeně přiznat počáteční omyl v úsudku. Přesto však patrně považovali jednání matky vůči dceři za tak závažné, že se obávali o bezpečnost Alexie pod vlivem její matky, jež se neštítila ani poštvávat dítě proti jejímu otci.
Že otec odmítl komunikovat s matkou, která mu svým úmyslným křivým obviněním zničila život a uvrhla ho na cca půl roku do vazby, nemluvě o obrovském stresu z trestního stíhání? A divíte se mu?
Nejsme bulvár, nevymýšlíme si pravdy a nehoníme se za zisky ze sledovanosti. Neříkáme vám, co si máte myslet, nejsme vláda ani mainstreamová média. Každý nechť si svůj názor udělá sám.
V této anketě můžete až do neděle 21. února hlasovat pro výše uvedený, nebo jakýkoliv jiný nominovaný žblebt (zde je jejich přehled). Komentáře k jednotlivým žblebtům publikujeme postupně po týdnu vždy v úterý.
11. 2. 2021 at 9:36
Obávám se, aby dnes Feministickou ohlupovací mediální politikou ovládaný čitatel tohoto textu si nemyslel, že zločinecká organizace soudcu se snad dala na cestu zdravého rozumu!
To, že se v jednom případě soudy rozhodly spravedlivě jen potvrzuje jejich podlou rafinovanost. Jedním spravedlivým rozsudkom soudnictví a média se snaží zamaskova statisíce degenerativních a genocidních rozsudku – zločinú spáchaných na dětech, otcích, synech, mužích a rodinách!
Dovolil jsem si proto tímto doplnit váš text, aby nedošlo k uvedení čitatele na vedlejší kolej 🙂