Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
–
„Smrtelným úderem pro mě byla exekuce na tříleté dítě, neboli odebrání dítěte násilím z nějakého důvodu. Tím důvodem mělo být, že jsem nepředala dceru v neděli přesně v šestnáct hodin…“
Asi jsme si to měli představit nějak takto:
„Tady Orel, tady Orel, slyšíš mě?“
„Tady Sokol, slyším perfektně. Objekt právě vychází z domu s dcerou.“
„Má smůlu, už je 16:05. Jdeme do toho. Ty zleva, já zprava. Vezmeme holku a rychle ji naložíme do auta. Potvrď příjem.“
„Rozumím, já zleva, ty zprava, přepínám.“
„Akce!“
Možná, že by taková scéna byla vítaným oživením 754. dílu Ordinace v růžové zahradě. Možná, že by si v ní herečka Jirešová sama ráda zahrála. Už má historicky dobře odzkoušenou svou srdceryvnou scénu matky, které zlí úředníci nespravedlivě berou její majetek v podobě dítěte.
Avšak ve skutečnosti to bylo úplně, ale úplně jinak.
Při „exekuci“ je dítě odebíráno tomu rodiči, který ho řádně nepředal a dítě u něj být v tu dobu nemá. Ovšem představa, že rodič má jedinkrát chvíli zpoždění s předáním dítěte a hned se zpoza rohu vyloupne soudní vykonavatel a dítě odejme, je naprostá fantasmagorie. Té by snad nevěřil ani průměrný divák televizních seriálů.
O návrhu na výkon rozhodnutí („exekuci“) rozhodují české soudy. Už to hovoří samo za sebe, žádnou rychlost nečekejme. Navíc prakticky nikdy nerozhodnou rovnou o odnětí dítěte. Separování dítěte od jednoho rodiče druhým rodičem nepovažují za tak vážný problém. Nejprve to tedy zkouší hezky po dobrém – udělají „ty, ty, ty“, neboli pošlou napomenutí, když to nepomůže, dají nějakou pokutu, to mohou i několikrát opakovat, a pak teprve možná sáhnou k odnětí dítěte. Obvykle to trvá měsíce, někdy i roky.
Kdyby Jirešová jednou nepředala dceru v 16:00, ale v 16:05, nikoho by nenapadlo kvůli tomu ani hnout prstem.
Ve skutečnosti ji nepředala vůbec. A to ne jednou, ani dvakrát, ale mnohokrát ve dnech, kdy si ji měl vzít její otec. Zde o tom sám píše víc. Teprve po třech letech, po marných soudních výzvách a pokutách, přišel jednoho dne soudní vykonavatel provést „exekuci“. A pak se situace aspoň částečně zklidnila. Přesněji řečeno, Jirešová se – konečně – aspoň částečně zklidnila.
Byl jsem tenkrát tak trochu u toho a viděl spokojenou a veselou holčičku se šťastným tatínkem. Teď už je z ní velká slečna. Tatínek, ten se dnešních dnů bohužel nedožil. Zemřel loni, což se mohli čtenáři dozvědět ze stejného článku na iDNES.cz, ze kterého čerpáme dnešní žblebt:
… Krátce před svou smrtí se přišel s herečkou usmířit.
„Sám za mnou přišel, protože cítil, že už mu není dobře. Chtěl podle mě odejít s čistým štítem. Já už jsem mu odpustila dávno předtím. Všechno to pro mě bylo tak moc těžké, že už vím, že člověk nemůže žít s nenávistí. To bych všem doporučila, odpustit. Jinak člověk nikam nedojde. Jsme na světě od toho, abychom všechny křivdy urovnali. Někdy to nejde činy, ale právě jen tím vnitřním odpuštěním,“ dodala herečka.
Jirešová má opravdu velký herecký talent. Zalže o důvodech „exekuce“ dítěte, nakydá špínu na nedávno zemřelého bývalého partnera – a pak předvádí, že mu milostivě odpustila. To by skutečně jen tak někdo nedokázal.
V této anketě můžete hlasovat pro největší žblebt do soboty 20. února 2022. Každý má pouze jeden hlas. Připomínáme, že podrobnější komentáře k jednotlivým výrokům publikujeme po týdnu vždy v úterý (zde je jejich přehled).
25. 1. 2022 at 15:14
Nu co? Odpustila jsem mu, jak odporně se zachoval ke svému dítěti, které je moje. Já jsem si ho porodila. Ne on. Příště bych se s ní schovala v zahraničí. Každá správná máma chrání své dítě před otcem alfa samcem..