Radovan Břenek
Vážená paní soudkyně,
přečtěte si prosím smyšlený příběh, jenž vás alespoň částečně uvede do pocitů rodiče, jemuž je upíráno právo na výchovu svého dítěte.
Představte si, že musíte od dětství nosit brýle. V dospělosti jste si pořídila velmi drahé dioptrické brýle se zlatými obroučkami vykládanými broušenými drobnými kamínky od firmy Swarovski, neboť to byl od 15 let váš sen. Byly vyrobené na zakázku přímo pro vás a již dvanáctým rokem vám bezproblémově a téměř dokonale slouží. Utratila jste za ně 11 990 Kč. Jste s nimi nadmíru spokojená, dokonale vám sednou, vylepšují váš špatný zrak a sluší vám, jak podotýkají kolegové a kolegyně. Považujete je za svou osobní věc a jsou vámi velmi oblíbené.
Jednoho slunného dne k vám přistoupí zezadu člověk, jenž vám brýle rychle sejme z obličeje a uteče za blízký roh budovy. Z náprsní kapsy mu vypadne při prudkém pohybu ruky lístek. Nemajíc v kabelce brýle náhradní, zvedáte, nic netušíc, bělostnou kartičku ze země a snažíte se přečíst silně rozmazané řádky. Nejde to. Rozhlížíte se okolo sebe, zdali někdo loupež neviděl.
Vrátíte se do kanceláře a od kolegyně, stěžujíc si na nenechavce, si zapůjčíte brýle. S údivem shledáváte, že se jedná o lístek s telefonním číslem a křestním jménem Petr. Jste rozhněvaná a přejete si získat své oblíbené brýle zpět.
Hledíte na rozmazaný svět okolo sebe a mhouříte víčka. Nejasný obraz a namáhavé zaostřování vám způsobuje bolest a brzkou únavu. Zrakový vjem vám každým okamžikem připomíná absenci vaší luxusní optiky. Velmi si přejete, aby vám dotyčný zloděj vrátil vaši osobní věc. Zkoušíte vytočit neznámé telefonní číslo a jako inteligentní člověk pořizujete nahrávku.
Na druhém konci se ozve: „U aparátu Petr.“ Důrazně jej žádáte o navrácení vašich brýlí. Zloděj vám v klidu zvednul telefon a rozvážně s vámi mluví. To je neslýchané! Neslibuje vám sice vaše oblíbené brýle vrátit, ale vyzývá vás ke klidnému jednání bez emočních projevů. Po velmi krátké chvíli vám oznámí, že už na vás nemá čas a sluchátko zavěsí. Překvapuje vás, že číslo bylo skutečně na onoho zloděje a jste ještě skálopevněji rozhodnuta získat svůj osobní majetek zpět. Zavoláte mu po chvíli opět, rozhodnuta důrazně ho upozornit, že oznámíte krádež na Policii ČR, s pokusem zachytit znovu jeho hlas a získat co nejvíce informací. Je přece komunikativní. Zloděj odvětí, že na vrácení příliš spěcháte a opět vás vyzve ke klidu. Oznámí vám, že váš opakovaný hovor považuje za stalking a pokud opětně zavoláte, zváží podání trestního oznámení. Zavěsí. Jste rozhořčena.
Jedete taxíkem domů pro náhradní brýle a následně se shodným vozem vracíte pro své auto, jež nebylo možné bez brýlí řídit. Na Policii ČR podáte trestní oznámení na neznámého pachatele za krádež brýlí v hodnotě minimálně 10 000 Kč. Předáte získané indicie. Policie vyčíslí škodu do 5 000 Kč s tím, že brýle byly opotřebované a postarší. Po 12 letech nemáte ani doklad o nákupu. Zeptají se vás na popis pachatele. Představujete si rozmazanou tvář a určujete výšku pachatele na základě své vlastní. Pachatel telefon Policii ČR již nezvedá.
Vaše právní vzdělání vás nutí jednat. Musíte něco vymyslet. Prohlédnout, zdali nebyly v blízkosti průmyslové kamery, jež by mohly „bystřejším okem“ situaci zaznamenat. Zvažujete zjistit, nejedná-li se o smluvní telefonní číslo. Lze tak zjistit majitele. Ráda byste rovněž získala výpisy hovorů, byť by se jednalo o tzv. divokou kartu.
Večer vás nemilá příhoda bude provázet a nebude moci dlouho usnout.
Věděl, že jsou ze zlata? Mohl mne znát? V myšlenkách si opakovaně přehráváte telefonický hovor se zlodějem Petrem. Jeho vyrovnané jednání a napomínání vaší vážené osoby ve vás opakovaně vyvolává pocity hněvu…
Musím vám oznámit, vážená paní soudkyně, že se jedná o pouhé brýle a nikoli o dítě.
Uvolněte se, prosím!
Ježíšek vám nepochybně přinesl brýle nové.
28. 1. 2013 at 2:50
Copak brýle. Ale jdete na parkoviště a zjistíte, že vaše auto je pryč. Chrabrá policie jej vypátrá a oznámí vám, kde se auto nachází. Věc se dostane k soudu. Soudkyně se vás vyptává na vaše poměry a protože auto se nemůže nijak hájit samo, je mu k soudnímu jednání přidělen automechanik, jakožto odborník. Ten napíše zprávu, že zloděj je lepší řidič než vy a především má vyhřívanou garáž a lepší servisní podmínky. Také se zjistí, že jste si kdysi vůz pořídili společně, pak jste odjel do práce busem a auto stálo. No a tak soudkyně po pečlivém zvažování rozhodne. Auto bude mít lepší materiální podmínky u zloděje. A vy, protože jste byl spolumajitel, mu budete pravidelně (soudním příkazem) platit tučnou částkuna benzín! Auto benzín nutně potřebuje. Zloděj o auto projevuje péči, že s ním jezdí a dává do servisu.
Můžete samozřejmě požádat soud o určení doby, kdy se na své auto můžete přijít podívat. Tak 2 hodiny, jednou za 14 dní, určitě stačí – kontakt je tedy určen. Inu, že možná v té době bude odjeté pryč, vaše smůla. Požádejte o výkon rozhodnutí hodného exekutora.
Pakliže ovšem včas nezaplatíte k rukám zloděje tučnou částku na benzím určenou soudem, trestnice vás zaručeně nemine. Až vás pustí, zpětně doplatíte chybějící částku!
Ale kdež, jakápak podobnost. Dítě vám přeci nikdo nebere, už vůbec ne soudkyně! Jo je středa, mám papír, že jsem oprávněn se sejít s dcerou v cukrárně u cahů na dvě hodiny.
28. 1. 2013 at 10:03
Stručné podobenství na http://www.soudci.info :
„Obžalovaný si jako člen družstva vypůjčil koně, poté ho nevrátil a skrýval se s ním. Protože si ale na něj kůň zvykl, obžalovaný mu dává pravidelně nažrat a žije s ním daleko v pohraničních horách, ponechává se kůň obžalovanému a ostatní členové družstva jsou povinni mu na jeho žrádlo přispívat.“
28. 1. 2013 at 11:23
popisuje to i klasické jednání DUA Spoustová Uváčiková, ve chvíli kdy je upozorníte že jejich jednání je nezákonné a budete se bránit neváhají přejít do tvrdého protiútoku že jim vyhrožujete!
28. 1. 2013 at 14:37
Ovšem v tomto momentě je potřeba vyčkat na vypracování znaleckého posudku, mj. zjistit, zda se majitel brýlí v dětství nepomočoval atd. To může na celý případ vrhnout úplně nové světlo.
28. 1. 2013 at 15:16
ále ále, jaképak znalecké posudky, kdo nezažil stále nechápe a pouze nesmyslně argumentuje….náš případ, kde ve znaleckém posudku je jasně a tučně uvedeno, že maminka odmítá dítěti právo na druhého rodiče, otec vychází lépe a soudkyně rozhodne opět v zájmu maminky výhradní péči mamince a výpalné takové, že by jí ho mohla kde jaká matka závidět a závidí!!!
28. 1. 2013 at 15:19
ještě poznámka vážená, soudkyně si nálezy ÚS vytírají víte co a to i doslovně verbálně u soudů!!! Naše soudy nejsou o hájení práva obecně, ale o podplácení soudkyň právničkama matek! Kdo nezažil nepochopí…klasický legální obchod s dětma…když si ke svému platu 50-70 000 měsíčně přihodí soudkyně provizi za rozsudek ve prospěch matky, tak se měsíčně dostanou někde k hranici 100 000 no neberte to!!!Nějak tu problematiku vůbec nechápete o co jde….a když jim ŮS vrátí jejich rozsudky, nedostaenou ANI korunu pokuty a odpovědnost je rovna NULE!
28. 1. 2013 at 15:58
Chlape, máš pravdu. Když se dívám na rozsudky ohledně únosů mých dětí, tak mám pocit, že ty soudkyně (Niedobová, Žídková) mají IQ někde kolem 20. Ale přesto berou nadprůměrný plat a mají NULOVOU ODPOVĚDNOST za své zločiny, které páchají v talárech.
28. 1. 2013 at 18:45
A já chcu IQ tykve. Protože mne všechny talárnice přesvědčují, jaký-že to jsem debil. Starat se o své dítě ??!! Založil sis rodinu a teď se nechceš rozvést – haj******le jeden, my ti ukážeme. Jo kytku bys manželce k narozeninám dal. To se přeci nesmí !!!! Dnes se líbají geyové, tak je to přeci správné ty deb*le. Manželku políbiti jest těžkým sexuálním zločinem !!
Tak jsem pomýlený, přiznávám. Ale myšlenku mi neukradnou !!! To ne !! Pro mne je správná. Možná mi udělají lobotomii, abych zapoměl – to jedinné bude možná ne kverulanta fungovat. Zkrátka – NEODVOLÁM !!!!