Manzelstvi.cz

–

Děti mají vrozený cit pro hluboký význam svátků. Právě ony jsou hlavními aktéry rodinných oslav a je dobré, aby děti co nejčastěji a naplno slavily. Ne samy, ale se svými rodiči a s rodinou. Pokud patříte k těm, kdo nemají svátky a velké rodinné sešlosti příliš v oblibě, nabízíme zamyšlení nad tím, proč je slavení tak důležité.

Sdílení radosti

„Jsme lidmi slavení, jsme lidmi radosti,“ tvrdí se v jedné písni. Je poctou jednomu ze základních prvků pedagogiky Jana Boska, který radosti a dobré náladě připisoval pedagogickou hodnotu.

„Pokud rodiče nedávají najevo radost,“ píše Giacomo Dacquino, „vyvolávají u dětí úzkost a nejistotu, i když je mají moc rádi.“ Jaká je radostnost, takové jsou pak i emoce, myšlenky a zásady. A je to i odolnost prozrazující víru v život. Don Bosko jeho zkušenost konkretizoval jednoduchým a účinným způsobem ve slavení svátků. Všichni, kdo měli příležitost s ním žít na Valdoku, vzpomínali s dojetím na svátky a slavnosti. Byly časté a plné rodinné pohody.

Děti i dospělí se dostávají k pochopení významu abstraktních pojmů pomocí konkrétních obrazů a gest. Bez nich zůstávají abstrakce jen prázdnou slupkou. Řeč svátků a slavností přináší poselství, které zahřívá duši. Svátky jsou přerušením každodenní šedé rutiny, chvílemi, v nichž se všichni společně věnují jiným a příjemným věcem. Jsou sdílenou radostí, novým nalézáním kousku ztraceného ráje. Při těchto příležitostech se i dospělí dokážou uvolnit, tak trochu „hodí všechno za hlavu“ a ukazují jinou tvář. Pokud dítě nemá příležitost těšit se ze svých svátků a mít prospěch z jejich významu, je velmi ochuzeno.

Naděje do budoucna

Slavnost je také intenzivním duchovním, podmanivým a cenným momentem, protože kromě radosti předává dětem naději do budoucnosti. Pravidelné opakování událostí, které odměřují rok a tedy i život dítěte, představuje v jeho očích záruku, že je pro ostatní důležité, a ukazuje mu, jak je krásné uspořádat si život kolem takto krásných chvil.

Kdo by neznal ono chvějivé očekávání, se kterým se děti těší na své jmeniny a narozeniny? Před oslavou i během ní jsou děti středem laskavé pozornosti všech. Uvědomují si, že i ony jsou důležité a dárky jim dokazují, že je máme rádi a že jsou hodny lásky.

Všechny důležitější svátky – narozeniny, jmeniny, Vánoce, Velikonoce, výročí svatby, připomínají a oslavují narození nebo nový začátek. Ujišťují dítě o skutečnosti, že jejich příchod na svět byl toužebně očekávanou událostí jak od rodičů, tak od celého světa. Čím slavnostněji budeme výročí slavit, tím víc budou děti cítit, že je milujeme.

Mnohé svátky také oslavují „obřady přechodu“ jako první sv. přijímání, biřmování, maturita… Vyzdvihují a dávají slavnostní ráz jednotlivým fázím lidského zrání. Je důležité, aby při nich převažoval duchovní význam. Nákladný dárek nebo oběd v restauraci se velmi často stává pouhým alibi pro rodiče, kteří zapomínají, co to znamená „oslavovat“ v rodině.

Vzájemné přiblížení

Svátky jsou příležitostí k vzájemnému přiblížení, k prohloubení komunikace a k projevům niternosti. Jsou to chvíle, kdy se upevňují vztahy mezi rodiči a dětmi. Jan Bosko používal pro tyto příležitosti „lístečky“ s blahopřáním. Můžeme se tím inspirovat a skrývat je pod talíř nebo pod polštář a i touto cestou si v rodině můžeme vyjadřovat city a skrytá tajemství duše. Ve šťastných rodinách často koluje intenzivní interní korespondence. Některé svátky se mohou stát také vítanou příležitostí k velkému „smíření“.

K slavnostnímu rituálu patří stůl prostřený s větší pozorností a obohacený něčím zvláštním. Je to slavnost hojnosti a vzájemnosti. Déle se posedí, více se povídá, všichni se společně baví. Pro duši dítěte to jsou chvíle, na které se nezapomíná. Život může být namáhavý, ale svátky jsou slavením toho, že „jsme tady“ a máme se rádi.

Převzato z webu Manzelstvi.cz, podle Bruna Ferrera: Vychovávej jako Don Bosco, Portál