Mgr. Marie Benešová
–
Vážený pane prezidente,
na základě Vašeho podnětu z poloviny prosince loňského roku, jakož i pozdějšího podnětu pana předsedy vlády, jsem osobně přezkoumala rozsudek Krajského soudu v Brně coby soudu odvolacího ze dne 19. 11. 2019, sp. zn. XXXX, jímž bylo ve věci sporu rodičů o výchovu nezletilé Alexie XXX narozené XXXX rozhodnuto tak, že nezletilá byla do 30. 6. 2020 svěřena do péče Krizového centra pro děti a dospívající v XXXX, kde jsou s ní oba rodiče oprávněni se ve vymezených časech stýkat, a následně od 1. 7. 2020 svěřena do výchovy otce J. XXXX, bytem v Prešově, Slovenská republika. Rozsudek byl široce prezentován v deníku Blesk.
Po podrobném studiu celé věci a zejména soudního rozhodnutí konstatuji, že odvolací soud pečlivě vyhodnotil rozsáhlé důkazy tohoto náročného a ojedinělého případu a dospěl k odůvodněnému závěru, že změna výchovy je řešením, které je v nejlepším zájmu nezletilé.
V této souvislosti z rozsudku vyplývá, že matka nezletilé Ajka XXXX přes opakované poučování ze strany soudů dlouhodobě, permanentně a trvale bránila, i nyní brání, ve styku dcery s otcem, nerespektuje dosud soudem nařízená předběžná opatření a v dítěti vyvolává psychické napětí, které nezletilá nezvládá. Příčinou tohoto jednání je mimo jiné silně problematický vztah mezi rodiči, kteří nedokázali vyřešit své vztahy z minulosti.
V rámci řízení se oba rodiče podrobili důkladnému znaleckému zkoumání. Otec byl hodnocen jako plně důvěryhodný, klidný, emočně stabilní, neagresivní a nekonfliktní člověk. Matka byla naopak vyhodnocena znalci jako nadprůměrně inteligentní, avšak afektivně labilní, se zvýšenou potřebou obdivu, zvýšeně senzitivní, infantilní, psychosociálně nezralá a bulimička, a s ohledem na tyto okolnosti jako méně výchovně kompetentní.
Pokud jde konečně o dočasné svěření do péče krizového centra, smyslem tohoto opatření je zaručit adaptaci nezletilé na nové prostředí. Příslušné zařízení, které má s obdobnými případy letité zkušenosti, již nezletilá včetně jeho pracovníků dobře poznala; bez problémů v něm již tolikrát proběhl asistovaný styk otce s nezletilou.
S ohledem na výše uvedené konstatuji, že Krajský soud v Brně podle mého názoru v předmětném rozhodnutí nepochybil, ale naopak správně posoudil věc s přihlédnutím ke všem jejím relevantním okolnostem.
Pozastavuji se však nad počáteční prezentací celé záležitosti deníkem Blesk, která byla zcela jednostranná a tendenční a vycházela podle všeho pouze z líčení babičky, případně matky nezletilé. Některé uváděné okolnosti pak byly vysloveně nepravdivé. Takovýto přístup považuji za nanejvýš nevhodný, a to tím spíše, že je s to dále poškozovat zájmy a psychický stav nezletilé, která je již tak vystavena extrémní situaci, za jejíž vznik nenese žádnou odpovědnost.
Závěrem si dovoluji konstatovat, že z titulu své funkce nejsem s ohledem na nezávislost soudního rozhodování oprávněná jakkoliv zasahovat do předmětného soudního řízení; s ohledem na výše uvedené bych pak pro takový postup neviděla důvod ani v případě, že bych takovým oprávněním disponovala.
Ke změně právního stavu může aktuálně dojít pouze v důsledku aktivity rodičů. V ideálním případě by takovou aktivitou bylo navázání racionální komunikace mezi nimi, vedené snahou sledovat nejlepší zájem jejich společného dítěte i přes hluboké osobní neshody, které mezi nimi panují, a nalézt dohodu o jeho výchově a výživě. S ohledem na okolnosti případu, a zejména pak na dlouhodobý přístup a postoje matky, se nicméně obávám, že k takovému šťastnému obratu nedojde.
Dodávám proto pro všechny případy, že se matka coby účastnice řízení, jejímuž návrhu nebylo vyhověno, může obrátit na Ústavní soud s ústavní stížností proti rozsudku Krajského soudu v Brně a může požádat o odklad vykonatelnosti tohoto rozhodnutí.
15. 1. 2020 at 11:02
Smutne je, ze kdyby nebyla matka krava total, ze by to (zamezeni otci ve styku s detmi a jejich ovlivneni aby nechtely) ustala – jako to koneckoncu ustoji tisice dalsich :-(. Tahle to jen prehnala s mirou za hranu vkusu nekolika konkretnich soudcu. Jiste ti sami soudci maji dalsi pripady navrhu na vykon rozhodnuti, otcu se stykem 2/14 co “k nim deti nechteji” – s kterymi ale nedelaji nic – jsou jeste pod hranici vkusu, a ti otcove nekrici tak hlasite.
Mala perlicka se najde i v tomhle dopise, ktera doklada jak to chodi. “Příčinou tohoto jednání je mimo jiné silně problematický vztah mezi rodiči, kteří nedokázali vyřešit své vztahy z minulosti.” Klasika. Jak podobne obvyklemu “Mezi rodici je spatna komunikace, stridava pece neni mozna.” Pokud je problem na strane otce, nikdo nevaha jeho oznacit jako puvodce problemu, a “potrestat” ho odebranim podstatne casti casu s ditetem. Pokud je nositelem problemu zena (hyperprotektivni, hystericka, ..), zabali se to jako problem obou (spatne komunikuji, nezvladli rozchod…), a opet – otci sebereme cas, na dite by existence problemu mohla mit neblahy vliv.
Kdyby stat jasne deklaroval a choval se tak – starate se oba, oba stejne. Zkuste si to nejakou dobu. Jestli bude nekdo vytvaret umele problemy, bude TEN CO JE TVORI nasledne potrestany odebranim casti casu s detmi.
Kdyby ….. tyto situace by temer nenastavaly.
15. 1. 2020 at 16:53
Radši těžký syndrom zavrženého rodiče než jedno dítě plačící po mamince. Ve Španělsku by se něco takového nestalo.
15. 1. 2020 at 21:19
Žádný pláč by nebyl. Pokud by dítě od okamžiku rozchodu rodičů pravidelně a vyrovnaně střídalo čas s oběma rodiči a nebylo by manipulováno matkou, tak by žilo spokojený život jako spousta dalších dětí v podobné situaci, ale mající to štěstí, že mají matku která respektuje otce jako rodiče jejich dítěte a nechce si pouze prostřednictvím dítěte vyřizovat nějaké “účty” nebo z otce svou výhradní péčí proti jeho vůli jen tahat peníze.
15. 1. 2020 at 16:55
Mirek hovoří plynně španělsky. Jenom kvůli tomu traumatu, co mu Tomáš způsobil, pořád bere prášky.
16. 1. 2020 at 20:31
Můj ex, o němž dva soudní znalci řekli, že je psychopat, také psal pod mým jménem a zneužil moji e-mailovou adresu k tomu, aby se za mě vydával a rozesílal dokumenty z trestního spisu. Soudci je naštěstí jasné, že problém je na straně ex, během jednání obrací oči v sloup, když tam ex předkládá své nehorázné nesmysly a lži, ale stejně nakonec vynadá oběma, že se neumíme dohodnout. Kdyby mezi námi nestály soudy, policie a OSPOD, tak nevím, co bych si počala.
16. 1. 2020 at 20:40
Je jako pitbull, chytne a nepustí.
17. 1. 2020 at 7:41
2petra – no a proto ho take samozrejme potrestali odebranim casu s detmi, ze :-)? A soudni spor se tykal toho, ze chtel byt s detmi vic nez si mu byla ochotna “pridelit”? Nebo?
17. 1. 2020 at 15:47
2len Soudní spor se, tusim, tykal toho, že nedodržoval dohodu, kterou jsme à la cochem uzavreli v opatru před KS. Ex si dohodu vykládá tak, že bude dělat, co se mu zrovna zlíbí, a ostatní se vždy podřídí. Není-li po jeho, podá další návrh, volá policii, vyhlašuje bezdůvodně pátrání, když nevyjde odvolání, podá dovolání NS, stížnost ÚS, ministru spravedlnosti nebo aspoň ČAK na moji advokátku. S detmi travi hodně času, ale zjistila jsem, že
u člověka s výše popsanými rysy méně je více. Nejen do děti neustále husti, že jsem duševně nemocná (vyvráceno postupně pěti soudy povolanymi znalci), syna (prvňáčka) nutí za domaci ukol cist pasaze z rozsudku trestního soudu. Kde může, uškodí, a dělá nám stále peklo 🙁
18. 1. 2020 at 13:21
tulen
2petra – tak tady bych moc rad slysel i druhou stranu. Ze bylo pred nejakum KS, ukazuje ze byl soud, a asi chtel deti vic nez si mu byla ochotna je nechavat. Ze je nejaky trestni soud muze ukazovat na nejake falesne obvineni z domaciho nasili, z nasili na detech?
Tohle presne ukazuje a potvrzuje to co rikam – NEJPRVE ma byt nejakou dobu vyrovnana pece, a teprve kdyz to nektery z rodicu bude sabotovat, ma byt skoditel potrestany snizenim casu s detmi. To u vas bohuzl nenastalo a spor eskalovalo.
19. 1. 2020 at 4:25
Nebyl falesne obvinen, TO na něj podala v podstate az policie, když se nám ztratilo dítě, rozsudek byl 2x potvrzen vyšším soudem. Vyrovnanou péči nechce, navrhuje výlučnou péči otce a matka má platit měsíční výživné 200 Kč Soudy, policie, ospod pomohly konflikt deeskalovat na jakžtakz únosnou míru, což se ex nelíbí, nerad se nudí, i kdyby dosáhl svého, bude dělat peklo dál. Většina rodičů se nastesti dokáže po rozvodu dohodnout, letite spory jsou tam, kde je patologie z jedne nebo obou stran, že by zrovna v takových případech pomohla vyrovnaná péče, nedělám si iluze resp mám vlastní zkušenost, že nikoliv.