• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůGender koutek: Vítání občánků
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Gender koutek: Vítání občánků

12. dubna 2018

Markéta Chadžijská

Naše dcera přišla ze školky s tím, že by chtěla spolu s několika dalšími dětmi jít recitovat na tzv. vítání občánků. Potvrdili jsme tedy paní učitelce účast a dostali jsme pásmo básniček, které si dcera měla průběžně opakovat. Což o to, básničky uměla, i je pěkně recitovala, ale ten obsah!

Například tam byla hádanka: „Nosí plínky, dudlíka, v noci občas zavzlyká. Maminka ho nakrmí, jediná mu rozumí. Do kočárku peřinky, ještě že je malinký.“ Co to je? Miminko. Jediná maminka mu rozumí…

„Maminčin dar“ od Františka Hrubína je taková letitá klasika, proti tomu nic, ale dorazila mě básnička „K čemu jsou holky na světě?“ Ještě v kontrastu s naší předškolačkou, nově už tedy s povinnou docházkou do školky, která si tohle ve svém raném věku opakováním podprahově hustila do hlavy.

K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky.
Aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.

Aby nás měl kdo pohladit
a vyprávět nám pohádku.
Proto jsou z holek maminky
aby náš svět byl v pořádku.

Až dalším průzkumem jsem zjistila, že jde o kontroverzní báseň Jiřího Žáčka, která byla předmětem sporů už minulý rok (2017). Byla označena za báseň, která není genderově neutrální a nemá být v čítankách pro základní školy. Ironizoval to ve svém ČLÁNKU například Václav Klaus ml. Aniž jsem tuhle kauzu zaznamenala, shodně i u mě vzbudila básnička určité znechucení. „Holky a kluci“ si ve třídě na hodině češtiny přečtou, že holky jsou na světě proto, aby z nich byly maminky, nic jiného jejich existenci jakoby nedává smysl a neospravedlňuje. Kluků, těch se to netýká, k dětem jsou přece maminky, na pohlazení, pohádku, a jen tak je to v pořádku.

Požádala jsem paní učitelky, jestli by nepřehodnotily výběr básní, zejména jsem poukazovala na tu Žáčkovu a pak že je to všechno zaměřené jen na maminky, chybí něco o tatíncích, kteří se jistě také dostaví k oficiálnímu přivítání jejich „malého občánka“. Paní učitelky se kolektivně zamyslely, šlo totiž prý o pásmo, které už používají déle, ale vyhověly. Vyškrtly Žáčka a přidaly zkrácenou:

Miminko se narodilo
přišli jsme mu přát,
aby zdravé, šťastné bylo
dnes a napořád.
Ať Tě máma něžně hladí
vždycky když jdeš spát.
Ať si se svým hodným tátou
můžeš hezky hrát.

Ať máš dobré kamarády
co Tě nezklamou.
To všechno Ti dneska přejem
na uvítanou.

Prý že tam mám i toho tátu, co jsem chtěla. Snahu učitelky opravdu měly, a já si toho cením, ale zároveň bylo vidět, že jim vlastně nedošlo, proč výběr čistě pro-maminkovských veršů rozporuju. Zejména proto, že je to nefér vůči tatínkům a že jsou tím už od malinka dětem (ostatně i jejich matkám) vštěpovány dobově snad už překonané stereotypy. No nic, děti se nové verše rychle doučily, nastala sobota a šlo se vítat.

Třetí zásah nastal až při samotné vítací ceremonii ze strany obecního úřadu, kdy účastníci byli k usednutí vyzváni slovy: „Nechť si maminky s miminky sednou do první řady a ostatní za ně.“ Prostě jakoby ta miminka ani neměla tatínky. Symbolickým začleněním a iniciací mezi občánky je provázela výlučně maminka. Při takovém průběhu se ani nelze divit, byť je to samozřejmě jen jednou z mnoha indicií, že po rozpadu partnerského svazku si žena nárokuje své automatické výlučné právo na dítě. Přitom není jistě žádný problém uspořádat místo v obřadním prostoru tak, aby se vedle sebe vešli s miminkem oba jeho rodiče. Při církevním obřadu křtin, kterým se dítě přijímá do společenství křesťanů, je nemyslitelné, se tohoto aktu aktivně účastnila pouze matka a otec byl někde opodál.

Více o vítání občánků viz například HESLO NA WIKIPEDII.

Pro mě tzv. korektnější básničky k vítání občánků, která jsou navíc kratší a jednoduše rýmované, tudíž pro předškoláky dobře zapamatovatelné, jsou například ZDE. Namátkou formulace: „… stane se pokladem rodičů svých, … rodičům ať radost dělá, … narodilo se vám překrásné miminko!“

Vítáme Tě na svět,
děťátko malé,
tátovo pýcho
a mámino štěstí.

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Než soud rozhodl o školce, vyrazila dvojčata do školy

Petr Kozelka – Opatrovnické soudy by měly při svém rozhodování kromě nejlepšího zájmu dít ...

Střídavá péče – lze i s 5měsíčním nekojeným dítětem?

Stridavka.cz – Zdá se, že o něco rychleji než zkostnatělá soudní praxe se mění obecné pov ...

Matek, které neplatí výživné, je stále víc

Petr Kozelka – Neplacení výživného po rozvodu nebo rozchodu není jen doménou otců. Rok od ...

Matka prodala dítě za sto tisíc. Po letech se vrátilo

Petr Kozelka – Před čtyřmi lety přineslo Právo jen těžko uvěřitelný příběh o matce, která ...

5 Responses to “Gender koutek: Vítání občánků”

  1. Odpovědět
    tulen
    12. 4. 2018 at 11:58

    jj, je to tak. Bohuzel se neznali lide divaji podezrivave, co jako blbneme, proc jine basnicky …. Proc by to melo byt jinak, kdyz to takhle funguje uz xx let. Casto tim ani nemysli nic zleho, casto to jsou lide co jinak uz berou sp jako normal…
    Ale ti, co si prosli peklem kde se je matka snazila od deti izolovat (a od uradu slyseli co blaznite, vzdyt uplne standardni stuk 2/14 dodrzuje, tak co…), se na podobne veci divaji precitlivele.

  2. Odpovědět
    George
    12. 4. 2018 at 14:22

    No taky jsem si užil své, když jsem se rozváděl a bojoval za SP. Ačkoliv se opakovaně u své bývalé manželky přesvědčuji, že “není normální” a máme dost často nějaké (drobné) spory, tak jsem jí neskonale vděčný za děti, které mi dala. Ona je porodila, ona riskovala svůj život. Má můj respekt a nepochybně má právo sedět v první řadě při vítání občánků. Tedy nechtěl bych, aby se to tu zvrhlo v “hon na ženy”. Postoj mé bývalé manželky k SP chápu, nepochybně si myslí, že na naše dětí má nějaký větší nárok než já. Rozdíly mezi ženami a muži naštěstí stále jsou, nemá cenu předstírat že muž bude např. kojit. A o tom SP je – je potřeba předat dál vzory muže a ženy. Jiné uvažování, jiné řešení problémů, jiné aktivity. Pokud by byli oba stejní, tak z toho jen bude pakárna se stěhováním “s batohem na zádech”.

  3. Odpovědět
    Aleš Hodina
    14. 4. 2018 at 0:06

    Milý George, velmi oceňuji závěr vašeho příspěvku, důraz na různost rodičů, jiné řešení problémů, apod., což dává dítěti mnohem širší rozhled. Souhlasím i s tím, že maminky mají bezesporu právo sedět v první řadě při vítání občánků. Což ovšem neznamená, že zcela stejné právo nemají mít i tatínkové. To není hon na ženy, to je ta rovnoprávnost, po které volají především ženy.

  4. Odpovědět
    MCH
    14. 4. 2018 at 15:49

    Doplním, že to opravdu není hon na ženy, ale poukaz na stereotypy, zvyky, které považujeme za přirozené, normální, ale přitom takové nejsou. Kdybychom se vítání občánků účastnili, tak bych třeba k takové instrukci podotkla, že chci manžela vedle nás. Nechť sedí oba rodiče pospolu s novým “občánkem”. Při křtinách v kostele dokonce jsou rodiče instruováni, že závěrem obřadu bere dítě na ruku otec. Oba rodiče sedí pospolu s křtěným dítětem (pokud se tedy zároveň účastní mše sv.)P.S. Třeba zamyšlení nad gratulacemi k narození miminka. Velmi často gratulanti gratulují pouze mamince. Byť žena dítě porodila, miminko se narodilo i tatínkovi.

  5. Odpovědět
    MCH
    14. 4. 2018 at 15:54

    A ještě – při samotném aktu křtu nedrží dítě dokonce ani jeden z rodičů, nýbrž kmotr/kmotra. Je v tom samozřejmě symbolika.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Poradna: Výživné při střídavé péči

    2. března 2017

    Rozvodovost u nás a ve světě

    5. února 2013

    Poradna: Změna trvalého pobytu

    24. října 2012
  • Když dítě krade

    22. ledna 2021

    Rady starého skeptika budoucím manželům a otcům (4 ...

    21. ledna 2021

    Rozvedené rodiny – pravidla a doporučení

    20. ledna 2021

    Žblebt roku 2020: Alena Gajdůšková

    19. ledna 2021

Kalendář příspěvků

Leden 2021
Po Út St Čt Pá So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
« Pro    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Kanón: Žblebt roku 2020: Alena Gajdůšková
  • Lumír Balvín: Plán MŠMT pro rovnost pohlaví k rovnosti nepovede
  • Tomáš Jadlovský: Žblebt roku 2020: Alena Gajdůšková
  • Cupet: Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, pouze styk
  • Tomáš Jadlovský: Podle Ústavního soudu není třeba zachovat péči, pouze styk

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (225)
  • Odborné články (244)
  • Vaše zkušenosti (163)
  • Fungování institucí (126)
  • Zahraniční zkušenosti (87)
  • Zákony, judikáty, vzory (102)
  • Výchova dětí (204)
  • Akce a aktivity (113)
  • Starší nezařazené (1 419)
  • Ostatní (3)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu