Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
Takto zněl stručný inzerát na jedné facebookové seznamce. A u něj foto snědší slečny s malou holčičkou. Hormony zapracovaly a chlapi se slétli jak hejno vos. Či v tomto případě spíše trubců:
D. P.: „Ahoj. Rád vám budu dělat tatínka. Tak kdyžtak napiš.“
A. R.: „Moc vam to slusi chtel bych byt tatou“
R. Z.: „Rad se stanu tatinkem a ve vsem pomuzu a vyhovym“
Vůbec jim nevadilo, že holčička už svého tatínka někde má. Naopak:
E. J.: „Ty blbecku ja sem tak vichobal nevlasni deti tak vim co to je vis“
K. B. J.: „Sám sem do nedáva dělal nahradního tatínka tříměsíční holčičky (tatínek z jiné země s absolutním nezájmem) a víš co? Lorraine pro mě byla jako moje, to JÁ byl její táta.. A byl bych do dnes kdyby ex neměla takovou zálibu ve zkoušení cizích ko*otů…“
No právě… Kdyby dotyčná takovou zálibu neměla, asi by se od začátku chovala jinak. Našla by si spolehlivého partnera, se kterým by počala dítě a zůstala s ním. Nehledala by dokola nové „tatínky“ (pro které by se možná spíš hodil trefný anglický název „motherfucker“ – překládat raději nebudu). To ale těm poblázněným chlapům nedochází. Nebo až když ona opustí také je. V horším případě i s jejich společným dítětem.
Ovšem – jak je vidět – i někteří muži dnes bohužel berou jako normální, když matka dítěti „vymění“ tatínka jak ponožky:
J. M.: „Sám mám nevlastního otce. A říkám mu tati.“
Stejný člověk pak předává tento vzorec chování budoucím generacím – nechal jiného muže „dělat tátu“ svému vlastnímu dítěti:
J. M.: „Ne vždy stojí biologický tatínek o to dítě. Vím to velice dobře, protože jsem v 17 počal dítko, je jí dnes 14 let, ale jsme spíše kamarádi, než otec dcera. Tátou jí byl můj dlouholetý kamarád, než se s její matkou rozvedl.“
Je to smutné… Bohužel i u nás už platí, co napsal americký profesor Stephen Baskerville ve svém vynikajícím díle „NEBEZPEČNÝ ROZMACH GENDEROVÉ POLITIKY“:
„Začal otevřený útok na dvě těsně propojené role, které se už vytratily ze společenské vrstvy lidí na sociální podpoře, ale které ještě stále kvetly ve střední třídě: otcovství a manželství.“
Co je to tatínek?
Převzato z HODINA.BLOG.IDNES.CZ
6. 12. 2014 at 2:27
Děkujeme všem rodičům, kteří sdílejí stejně rozumné postoje jako diskutující „hmm“.
6. 12. 2014 at 20:13
Ještě by stálo za to napsat něco o tom původním tatínkovi, prosím. Co dělá, kde je, jak se stará o malou a tak.
6. 12. 2014 at 20:40
O jakém „původním tatínkovi“, prosím? Tatínek je jenom jeden, takže takovéto označení je poněkud dehonestující.
6. 12. 2014 at 20:52
O biologickém otci té holčičky.
6. 12. 2014 at 21:42
Pokud se tento muž o svoji dcerku dodnes stará, potom připouštím chybu a omlouvám se mu.
6. 12. 2014 at 21:50
I kdyby se o ni nestaral (a to může být z nejrůznějších důvodů na straně jeho i matky), pořád je jejím tatínkem.
7. 12. 2014 at 9:28
Nedávnomne rozhodili tvrzením, (později, až když jsem nebyl pod tlakem, uvědomil jsem si, že muselo jít o lež), že otčím, když osvojil, je tedy otec – tedy za předpokladu, že otec musel tedy dát souhlas k osvojení cizí osobou a tím by tedy bylo odůvodněné použít pro takového otce název ,,biologický otec“. Ta lež ale spočívala v tom, že v tom jednom konkrétním případě nemohl dát otec souhlas k osvojení.
7. 12. 2014 at 15:53
V článku je zmíněno, že si tato žena nenašla k početí dítěte spolehlivého partnera. Znamená to tedy, že tatínek té holčičky je nespolehlivý?
7. 12. 2014 at 22:47
To katalytator: co když se vlastní otec holčičky starat vinou opatrovnické mafie starat nesmí. Aneb bezny případ mladé in cz.
8. 12. 2014 at 9:37
„Původní tatínek“
Tak to už se té popularitě na dvanáctce nedivím vůbec.