MgA. Barbora Plachá při jednom z rozhovorů

Stridavka.cz

–

1 C 33/2025

USNESENÍ

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní Mgr. Renatou Jiřičkovou ve věci

žalobkyně: MgA. B. P.
zastoupená advokátkou Mgr. Lucií Bohatovou
sídlem V Jámě 699/1, 110 00 Praha 1

proti
žalovanému: Ing. A. H.
zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Pertotem
sídlem Waltrovka, U Trezorky 921/2, 150 00 Praha 5

o návrhu na nařízení předběžného opatření

takto:

I. Návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byl žalovaný povinen odstranit z internetových stránek www.stridavka.cz tyto články:

a) „Marek Štilec a Barbora Plachá: Bránění kontaktu skončilo exekucí dítěte“ ze dne 6. 11. 2023
b) „K exekuci malého Bertíka“ ze dne 7. 11. 2023
c) „Vyjádření k případu nezletilého Bertíka“ ze dne 13. 11. 2023
d) „Hyde, Jekyll a aktivistky“ ze dne 11. 12. 2023
e) „Barbora Plachá, matka bránící v kontaktu s dítětem, jak to dopadlo“ ze dne 13. 8. 2024
f) „Krajský soud v Praze, výkon rozhodnutí zajistil nezletilému do budoucna široký rozsah péče ze strany obou rodičů“ ze dne 15. 10. 2024
g) „Ústavní soud: Při rozhodování o svěření nezletilého do péče otce soudy zohlednily předchozí protiprávní chování matky“ ze dne 12. 11. 2024,

a to včetně přepisu rozsudku Krajského soudu v Praze sp.zn. 100 Co 261/2023 ze dne 5. 6. 2024 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp.zn. III. ÚS 2514/24, se zamítá.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácena jistota ve výši 10 000 Kč.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně podala dne 1. 4. 2025 návrh na vydání předběžného opatření, kterým požadovala, aby byl žalovaný povinen odstranit z internetových stránek www.stridavka.cz shora popsané články včetně přepisu rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 100 Co 261/2023 ze dne 5. 6. 2024 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24. Společně s tímto návrhem podala žalobkyně i žalobu, kterou požaduje shodně shora uvedené za současného požadavku zdržení se zveřejňování informací ze soukromého života žalobkyně žalovaným a zveřejňování podoby žalobkyně. Dále žalobkyně žalobou požaduje po žalovaném omluvu, zveřejnění rozsudku na internetových stránkách www.stridavka.cz a náhradu škody přiměřeného zadostiučinění ve výši 200 000 Kč. Návrh i žalobu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný je držitelem domény s názvem www.stridavka.cz a žalobkyně je matkou nezletilého syna A. Š. Na uvedené doméně jsou bez jejího souhlasu zveřejněny shora popsané články. Tyto obsahují detailní informace ze života žalobkyně a jejího nezletilého syna, zejména o tom, jak probíhal rozvod, komu byl nezletilý svěřen do péče, jak probíhalo exekuční řízení nezletilého apod. Články pod písmeny b) – d) obsahují navíc nepřípustné dehonestující hodnotící soudy přesahující rámec oprávněné kritiky i uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Ústavního soudu ČR jsou zveřejněny na stránkách v celém jejich rozsahu, včetně rozsáhlého odůvodnění. V článcích se také vyskytují fotografie a video žalobkyně a nezletilého, k jejichž zveřejnění nebyl dán žalobkyní souhlas. Žalobkyně je tímto přesvědčena, že žalovaný jako vlastník domény zasáhl do osobnostních práv žalobkyně a jejího syna, a to zejména do práv na ochranu jména, podoby a soukromí. Tento zásah je navíc dehonestací žalobkyně s poškozováním jejího dobrého jména a pověsti a snižováním její vážnosti a cti ve společnosti. Dále se  žalobkyně vyjádřila k jednotlivým článkům, která ve výsledku zhodnotila jako nevyvážené, záměrně bagatelizující důvod, proč matka otci ve styku se synem brání. Žalobkyně podala na otce nezletilého trestní oznámení pro sexuální zneužívání jejich syna, když tyto skutečnosti jsou v současné době prověřovány, protože se dle žalobkyně objevily nové důkazy. Na základě uvedeného má žalobkyně za to, že ochrana jejích osobnostních práv je zejména z důvodu ochrany práv nezletilého velmi naléhavá, že hrozí nebezpečí z prodlení a je třeba bezodkladně zabránit narůstání újmy na osobnostních právech žalobkyně a jejího syna dalšímu vzniku neodčinitelných následků.

2. Z vyjádření žalovaného k návrhu na předběžné opatření ze dne 7. 4. 2025 vyplynulo, že žalovaný nepopírá, že by byl provozovatelem webu www.stridavka.cz, na němž jsou dostupné předmětné články referující o sporech žalobkyně s otcem jejich společného syna, avšak nesouhlasí s tím, že by bylo potřeba vydat předmětné opatření, protože nejednal jakkoliv protiprávně. Žalovaný je toho názoru, že není potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, protože žalobkyně patrně záměrně neupřesňuje, jaké konkrétní nebezpečí z prodlení jí hrozí. Žalovaný poukázal na to, že nejstarší z předmětných článků je z listopadu 2023 a nejnovější z listopadu 2024 a není tak zřejmé, o jakém prodlení je řeč, když návrh na nařízení předběžného opatření podává žalobkyně až v dubnu letošního roku. Během této uběhlé doby žalobkyně žalovaného nikdy nežádala o smazání předmětných článků, pouze mu zaslala předžalobní výzvu. Žalobkyně tak dle žalovaného lstivě vyvolává dojem naléhavosti celé situace, i když po celou dobu, kdy jsou články dostupné, nijak nereagovala, nepožadovala jejich stažení ani jiným způsobem neprojevila obavu z jejich dalšího zveřejňování, čímž podle názoru žalovaného sama popírá tvrzenou naléhavost a potřebu zatímní úpravy poměrů prostřednictvím předběžného opatření. Také dle žalovaného není zřejmé, jaké konkrétní následky žalobkyně pociťuje. Žalovaný také dodal, že naopak je to žalobkyně, která sama velmi četně referuje o své situaci a situaci jejího syna na sociálních sítích, přičemž i na jiných internetových webech se objevují články ohledně celého případu žalobkyně. Mimo výše uvedené považuje žalovaný žalobkyni, v důsledku chování žalobkyně, kdy se sama svým chováním přičinila o zveřejňování informací z jejího života, i medializaci celého případu ostatními osobami a veřejně dostupnými články, za veřejně známou osobu. Ke zveřejněným rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. 100 Co 261/2023, a Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24, žalovaný podotkl, že tato jsou veřejně dostupná. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze převzal žalovaný se sbírky pořádané samotnou žalovanou na webové stránce znesnaze21.cz (ve vyjádření žalovaný přímo uvedl odkaz na uvedené), kde se lze „prokliknout“ na veřejný google drive disk, na kterém se nachází i další rozhodnutí ve věcech žalobkyně. Rozhodnutí Ústavního soudu lze pak pochopitelně nalézt přímo v databázi tohoto soudu (k tomu žalovaný rovněž ve vyjádření poskytl konkrétní odkaz na webové stránky). Co se týká tvrzení žalobkyně ohledně sexuálního zneužívání nezletilého syna otcem, k tomuto žalovaný podotkl, že tyto výroky žalobkyně zasáhly do osobnosti otce nezletilého, který se domáhal ochrany osobnosti žalobou u Okresního soudu v Benešově, ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 5 C 403/2023, který ve věci rozhodl dosud nepravomocně tak, že téměř v plném rozsahu žalobě vyhověl. Vzhledem ke shora uvedenému žalovaný žádal, aby byl návrh na nařízení předběžného opatření zamítnut.

3. Žalobkyně k návrhu a současně k žalobě předložila mimo jiné vytištěné články a rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 5. 6. 2024, sp. zn. 100 Co 261/2023, a Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24, z domény www.stridavka.cz, protokoly o trestním oznámení a lékařskou právu Fakultní nemocnice v Motole. Z uvedených článků i ze samotné domény je patrné, že tyto články i videa včetně podoby žalobkyně i jejího syna se na internetových stránkách www.stridavka.cz skutečně vyskytují. Rovněž tak uvedená rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Ústavního soudu ČR. Nutno však podotknout, že v anonymizované podobě. Žalovaný ke svému vyjádření k návrhu dodal mimo jiné vytištěné rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24, z internetových stránek www.zákonyprolidi.cz, které prokazuje, že toto rozhodnutí lze dohledat na této známé právní internetové doméně. Také byla soudu předložena žaloba otce nezletilého na ochranu osobnosti, o které bylo dosud nepravomocně dle přiloženého protokolu ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 5 C 403/2023, Okresního soudu v Benešově, rozhodnuto, mimo jiné tak, že žalobkyně je povinna zdržet se dalších zásahů do osobnosti otce šířením tvrzení o tom, že otec sexuálně zneužívá jejich nezletilého syna, a dále bylo žalobkyni mimo jiné uloženo uhradit otci jejich syna na náhradě nemajetkové újmy částku 1 000 000 Kč. Žalovaný dále přiložil vytištěná internetová vyjádření žalobkyně ohledně celé kauzy, ze kterých je patrné, že sama žalobkyně se hojně k celé situaci na internetu vyjadřuje. Dále z přiložených vytištěných článků z jiných serverů, než je server žalovaného, je zřejmé, že se o celé situaci píše i na jiných internetových doménách.

4. Podle § 102 odst. 1 a odst. 3 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaném mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření. Ustanovení §§ 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, 77 odst. 1 písm. b) až d), odst. 2, 77a 78 odst. 3 se použijí obdobně.

5. Podle § 75c odst. 1 až 4 o. s. ř., soud nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením. O návrhu na předběžné opatření rozhodne předseda senátu bezodkladně. Není-li tu nebezpečí z prodlení, může předseda senátu o návrhu na předběžné opatření rozhodnout až do uplynutí 7 dnů poté, co byl podán. O návrhu na nařízení předběžného opatření rozhodne předseda senátu bez slyšení účastníků. Pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu I. stupně.

6. Podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. může být předběžným opatřením uloženo účastníku zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

7. Z § 75c odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že podmínkou pro vydání předběžného opatření podle § 102 odst. 1 o. s. ř. je, aby jeho navrhovatel alespoň v rovině skutkových tvrzení osvědčil existenci hmotně právního nároku, který lze uplatnit v řízení ve věci samé a k němuž se povinnosti navrhované k uložení v předběžném opatření váží. Zákon s ohledem na stadium řízení a lhůtu, v níž má být o předběžném opatření rozhodnuto (dle § 75c odst. 2 o. s. ř. bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů) nepředpokládá, že by soud měl provádět při rozhodování o nařízení předběžného opatření dokazování. Z povahy řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření vyplývá, že soud vzhledem ke krátké lhůtě, v níž musí o takovém návrhu rozhodnout, nemůže provádět dokazování a vyjde pouze ze skutečností tvrzených v návrhu, jež jsou v době jeho podání osvědčeny. Rozhodné skutečnosti stran potřeby upravit zatímně poměry účastníků, je povinen soudu prokázat, popřípadě osvědčit, ten, kdo návrh na vydání předběžného opatření podal. Ve smyslu ustálené judikatury je vyžadováno, aby žalobkyně (navrhovatelka) osvědčila základní skutečnosti, tj. existenci důvodů pro nařízení předběžného opatření, ale i přiměřenost uplatněného nároku.

8. V souladu s citovanými ustanoveními soud rozhodl na základě žalobkyní uváděných skutečností a obsahu spisu a dospěl k závěru, že návrh na vydání předběžného opatření není důvodný. Soud má za to, že vydání předběžného opatření v rozsahu požadovaným žalobkyní znamená restrikci svobody projevu, která je zaručena Listinou základní práv a svobod vyhlášenou jako součást ústavního pořádku České republiky (usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. 12. 1992). Jde přitom o jedno z nejdůležitějších práv v demokratické společnosti zahrnující svobodu názoru a svobodu přijímání a rozšiřování informací veřejnosti. Jak vyslovil Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 7. 2. 1994, sp. zn. Co 16/94, je samozřejmé, že svoboda projevu nemůže být zcela bezbřehá, že jsou zde hranice vytvořené i novinářskou etikou, ale s ohledem na sledovaný cíl nelze předem postupovat podle § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř., a to ani za situace, kdy dané omezení by se netýkalo odstranění uvedených článků z internetových stránek www.stridavka.cz, a to včetně přepisu rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 100 Co 261/2023 ze dne 5. 6. 2024 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24. Základním předpokladem vyhovění návrhu byla měla být v souladu s § 102 odst. 1 o. s. ř. potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků, avšak s ohledem na povahu věci, toto nepřichází v úvahu. Pokud již došlo, což bude prokazováno následně ve věci samé, k neoprávněnému zásahu do osobnosti žalobkyně uveřejněním v návrhu a žalobě citovaných článků a rozhodnutí Krajského soudu v Praze a Ústavního soudu ČR, nemůže na této skutečnosti vydané předběžné opatření ničeho již změnit (rovněž shodně viz odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 1994, sp. zn. Co 16/94). Navíc povaha věci jednoznačně vypovídá o tom, že bude muset ve věci být provedeno dokazování, když se bude jednat o spor rozsáhlejší povahy, kde bude muset být s největší pravděpodobností zkoumána rovněž dále samotná pasivní legitimace ve věci, k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 108/2020, kde bylo vysloveno, že za neoprávněný zásah do osobnosti člověka způsobený textem (článkem) zveřejněným na internetu nebo v tisku nese občanskoprávní odpovědnost jeho autor, není-li zaměstnancem subjektu, který text publikoval a jehož případná odpovědnost tím není dotčena. Co se týká zveřejnění rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 100 Co 261/2023 ze dne 5. 6. 2024 a usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. III. ÚS 2514/24, ani u těchto neshledal soud důvod k vydání předběžného opatření, neboť tyto byly zveřejněny v anonymizované podobě a dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, může o rozhodnutí soudu v anonymizované podobě požádat prakticky jakákoli osoba. Navíc tato rozhodnutí je možné dohledat i jejich samotným zadáním do internetové domény www.google.cz. Tento způsob hledání dokonce nalezne (přímo na stránkách www.msp.gov.cz) i přímo žádost o poskytnutí uvedeného rozsudku Krajského soudu v Praze dle zákona č. 106/1999 Sb., o kterou žádala pravděpodobně odlišná osoba od žalovaného. Takto bylo s nejvyšší pravděpodobností činěno z důvodu, že se dlouhodobě jedná o mediální kauzu. Sám žalovaný navíc přesně popsal, jakým způsobem se k uvedeným rozhodnutím dostal a tyto jsou skutečně snadno na internetu dohledatelné a veřejné přístupné. Nutno dále uvést, že se soud ztotožnil s názorem žalovaného ohledně délky časového období týkajícího se podání návrhu na nařízení předběžného opatření v souvislosti s daty se zveřejněním článků. Na internetových stránkách www.stridavka.cz i ze samotných  vytištěných článků je patrné, že tyto skutečně byly zveřejněny v obdobích od listopadu 2023 do listopadu 2024 a soudu tak není jasné, proč se žalobkyně brání návrhem na nařízení předběžného opatření až v dubnu 2025, pokud jí v návrhu avizovaná újma neoprávněným zásahem měla vzniknout již například článkem z listopadu 2023. Tímto tak není prokázána naléhavost zásahu a aktuálně hrozící újmy. Naopak je pravdou, že i sama žalobkyně aktivně na internetu vystupuje a  napomáhá medializaci celého případu. Ohledně skutečností, které uváděla žalobkyně k podaným trestním oznámením a lékařské zprávě o možnosti zneužívání nezletilého otcem, soud uvádí, že toto je v kompetenci prověřování a rozhodování v rámci trestního řízení. Navíc se jedná o tak závažné obvinění, že před skončením trestního řízení nelze toto při ctění presumpce neviny otce nezletilého brát při rozhodnutí o vydání předběžného opatření v potaz. Také je na pováženou, že již ohledně v minulosti neprokázaného sexuálního zneužívání nezletilého otcem, bylo ve věci Okresního soudu v Benešově ze dne 20. 3. 2025, sp. zn. 5 C 403/2023, dosud nepravomocně rozhodnuto ve většinovém případě ve prospěch otce nezletilého. Otcovo žaloba na ochranu osobnosti proti žalobkyni dokresluje vážnost celé situace, kdy není na místě nařízení předběžného opatření ve věci. S přihlédnutím ke všem shora uvedeným skutečnostem rozhodl soud o podaném návrhu na vydání předběžné opatření tak, jak je ve výroku I. tohoto usnesení uvedeno, přičemž o tomto soud rozhodl v zákonné lhůtě.

9. O nákladech řízení soud nerozhodoval, neboť o nich bude rozhodováno v rámci rozhodnutí ve věci samé.

10. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o tom, že se návrh na vydání předběžného opatření zamítá, bylo rozhodnuto dále o tom, že po právní moci tohoto usnesení se žalobkyni vrací složená jistota ve výši 10 000 Kč, která byla složena k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. O vrácení jistoty bylo rozhodnuto podle § 75b odst. 4 o. s. ř., neboť dle tohoto ustanovení byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Případné odvolání se podává ve trojím vyhotovení.

Plzeň 7. dubna 2025

Mgr. Renata Jiřičková v.r.
samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje Ester Oplová.