Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.

–

Klíčová slova: konference, opatrovník, ústavní nález, projekt, výkon rozhodnutí, kolizní opatrovnictví, znalecké zkoumání, edukace, rodičovský plán, dohoda

Ve dnech 7.4.2022 – 9.4.2022 proběhla v Hotelu International Prague v Praze 6 v pořadí již třetí konference s názvem Efektivní řešení rodičovských konfliktů III. Konferenci pořádala Právnická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Účastníky konference byli zástupci Právnické fakulty UP Olomouc, zástupci Ministerstva spravedlnosti, Kanceláře vládního zmocněnce, soudkyně a soudci ze soudů okresních, krajských i Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, dále advokátky a advokáti, soudní znalec a rovněž zástupci orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Konference probíhala v blocích, které se věnovaly těmto odborným tématům: Nejpalčivější problémy tzv. opatrovnického soudnictví z pohledu soudce i advokáta, dále Kolizní opatrovnictví jeho výhody a nevýhody v kontextu současné praxe, Znalecké dokazování a jeho význam v řízení ve věcech péče o nezletilé a Předběžná opatření.

Dne 7.4.2022 zahájila konferenci úvodním slovem paní JUDr. Renáta Šínová, Ph.D., odborná asistentka a proděkanka pro komunikaci, vnější vztahy a konferenční činnost Právnické fakulty UP Olomouc. Uvítala všechny účastníky a seznámila je s programem konference. Konference probíhala ve velkém konferenčním sále Hotelu International Prague, který poskytl reprezentativní prostory ke konání této akce včetně ubytování účastníků a zajištění občerstvení. Konference se účastnilo cca 70 účastníků, z nichž mnozí tuto konferenci navštívili s velkým zájmem již opakovaně v rámci předchozích ročníků. A je nutno říci, že se všichni těšili, protože odborný obsah těchto konferencí je vždy na vysoké úrovni jak z hlediska struktury jednotlivých témat, tak i z pohledu struktury přednášejících odborníků. Za to náleží paní JUDr. Renátě Šínové, Ph.D. velké poděkování, protože organizace těchto konferencí spadá do její působnosti a vždy jsou její účastníci velice spokojení.

Každý blok konference moderoval jiný moderátor a celkové pojetí konference bylo velice příjemné a z hlediska odborných informací přínosné. Účastníci se dozvěděli mnoho zajímavých informací od přednášejících, ale debatovali společně také během přestávek. Navazovali společně odborné i lidské kontakty, což činí tyto konference vždy velice přitažlivými.

V prvním bloku konference dne 7.4.2022 byly tématem Nejpalčivější problémy tzv. opatrovnického soudnictví z pohledu soudce i advokáta. Této debaty se účastnili v plénu před ostatními účastníky konference tito účastníci: Mgr. Veronika Bočanová, advokátka (Praha), JUDr. Bc. Stanislav Bruncko, Ph.D., advokát (Brno), Mgr. Radka Círková, soudkyně (Český Krumlov), Mgr. Martin Kornel, Ph.D., advokát (Ostrava), JUDr. Marek Juráš, Ph.D., advokát (Ostrava), Mgr. Monika Panušková Podpěrová, soudkyně (Praha), Mgr. Jana Provazníková, soudkyně (Tábor), Mgr. Livia Straková, advokátka (Olomouc), Mgr. Olga Šimarková, soudkyně (Praha) a Mgr. Petr Šťastný, soudce (Uherské Hradiště). Společně diskutovali nad tématy: Administrativní fungování justice – systém věcí P a Nc (povinnost podat návrh na styk v případě nevyhovění návrhu na střídavou péči), Efektivita podání ze strany advokáta – jejich obsah, délka a frekvence, vhodnost písemného podání před jednáním, Frekvence a délka jednání soudu (nařizování jednání na kratší, nebo delší úseky), Význam výslechu účastníků, Formulace výroku (lze režim na zkoušku?), Výživné v případě střídavé péče, formulace výroku o styku a jeho výklad – ukončení styku při předávání do školského zařízení), Výkon rozhodnutí – efektivita, nezbytnost jednání, do kdy je třeba rozhodnout, Předběžná vykonatelnost rozsudku o styku, Efektivita využívání mimosoudních nástrojů řešení konfliktů. V tomto bloku byli zástupci z řad advokacie i soudnictví, přičemž jeho cílem bylo vést diskuzi k těmto tématům. Z odborného hlediska jde o témata velmi užitečná a v praxi často problematická.

Druhý blok konference se dne 7.4.2022 zabýval kolizním opatrovnictvím a jeho výhodami a nevýhodami v kontextu současné praxe. V rámci tohoto bloku byly předneseny tyto příspěvky: Současné problémy vztahu procesních předpisů a ZSPOD (použití nástrojů SPOD při výkonu kolizního opatrovnictví) přednesený JUDr. Ing. Zdeňkem Kapitánem, Ph.D., dále Mgr. Dagmar Kubičíková z OSPOD Praha 8 se věnovala tématu Naše praxe v oblasti kolizního opatrovnictví. Na stejné téma přednesla příspěvek Mgr. Magdaléna Teplá za OSPOD Velké Meziříčí. Dipl-Übers. Markéta Nováková se s účastníky podělila o zkušenosti ze zahraničí a představila projekt SAMKO v rámci příspěvku s názvem Jiný pohled na kolizní opatrovnictví.

Třetí blok konference se konal dne 8.4.2022 na téma Znalecké dokazování a jeho význam v řízení ve věcech péče o nezletilé. V tomto bloku vystoupil PhDr. Václav Šnorek, soudní znalec s tématem Znalecké dokazování ve věcech úpravy poměrů dítěte (využití znaleckých posudků, metody, správná formulace otázek).

Čtvrtý blok konference se týkal předběžných opatření. V tomto bloku vystoupil JUDr. Jaromír Jirsa z Ústavního soudu s tématem Předběžná opatření v souvislostech ústavního práva. Mgr. Eva Petrová z Kanceláře vládního zmocněnce hovořila o Předběžných opatřeních v kontextu rozhodnutí ESLP, dále JUDr. Lubomír Ptáček, soudce Nejvyššího soudu, vystoupil ke stanovisku NS sp. zn. Cpjn 202/2016. Po přestávce navazovaly příspěvky JUDr. Pavla Kotradyho, předsedy Okresního soudu ve Vsetíně, na téma Jaké skutečnosti jsou pro rozhodnutí o předběžném opatření o úpravě poměrů dítěte relevantní? Na tento příspěvek navázala JUDr. Kateřina Čuhelová, Ph.D. z Krajského soudu v Brně tématem Problematické aspekty při rozhodování o předběžných opatřeních z pohledu soudce odvolacího soudu, Mgr. Adam Křístek z Ministerstva práce a sociálních věcí přednesl téma Ke vztahu předběžného opatření podle § 452 ZŘS a § 76 OSŘ, Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. z Krajského soudu v Praze uzavřel tento blok konference příspěvkem Správněprávní otázky předběžného opatření o určení školského zařízení.

JUDr. Ing. Zdeněk Kapitán, Ph.D. ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí přednesl téma Současné problémy vztahu procesních předpisů a ZSPOD (použití nástrojů SPOD při výkonu kolizního opatrovnictví). Nosným tématem příspěvku byla role OSPOD jako opatrovníka v řízení, jenž vykonává pouze práva účastníka řízení a tedy nemůže vykonávat žádná veřejnoprávní oprávnění podle zákona o SPOD anebo OSPOD je i jako opatrovník stále orgánem sociálně-právní ochrany dětí, proto v případě potřeby může svá veřejnoprávní oprávnění podle zákona o SPOD vykonávat? Následně byly porovnávány možnosti jmenování opatrovníka soudem, kdy OSPOD jako opatrovník v řízení vykonává pouze práva účastníka řízení, tudíž nemůže vykonávat žádná veřejnoprávní oprávnění podle zákona o SPOD. Nebo lze na OSPOD nahlížet tak, že je i jako opatrovník stále orgánem sociálně-právní ochrany dětí, proto v případě potřeby může svá veřejnoprávní oprávnění podle zákona o SPOD vykonávat. K tomuto stanovisku se spíše přikláněl.

Mgr. Magdaléna Teplá svůj příspěvek nazvala Praxe OSPOD Velké Meziříčí v oblasti kolizního opatrovnictví. Uvedla, že v roce 2020 byly u Okresního soudu Žďár nad Sázavou zavedeny do opatrovnického řízení prvky cochemské praxe. Usnesení o jmenování opatrovníka obsahuje: povinnosti uložené rodičům (kontaktovat opatrovníka, rodičovský plán, účast na společném jednání s opatrovníkem), dále povinnosti uložené opatrovníkovi (společné jednání s rodiči, strukturovaná zpráva soudu před 1. jednáním soudu) s tím, že první jednání soud nařizuje cca do dvou měsíců od podání návrhu. U OSPOD dochází k realizaci Edukace rodičů, kdy je rodičům vysvětlen proces opatrovnického řízení, role opatrovníka, participační práva dítěte, potřeby dítěte a význam smírného řešení. Dále jsou vyžadovány informace o rodičích, o dítěti, dochází ke tvorbě rodičovského plánu a další postup závisí na tom, zda mezi rodiči dojde či nedojde k dohodě. Pokud jsou rodiče dohodnutí na péči o nezletilé dítě, vzniká zde prostor pro další informace, které rodiče potřebují. V jeho rámci dochází k rozhovoru s dítětem, výstup z něj je předán rodičům, dále je soudu zaslána zpráva opatrovníka a samozřejmě klíčovou je účast opatrovníka při jednání soudu. Pokud mezi rodiči k dohodě nedojde, realizuje se domluva na podmínkách rozhovoru s dítětem, dále dochází k druhému jednání rodičů (zde jsou rodiče seznámení s názorem dítěte, dochází k hlubší edukaci rodičů včetně seznámení s významem smírného řešení konfliktu pro dítě a judikaturou soudů), poté následuje pohovor s nezletilým dítětem. Rodiče jsou podporováni k dohodě formou smírného řešení, mediačních technik vyjednávání a hledáním společných věcí, které rodiče spojují. Rodičům je nabízená mimosoudní dohoda, která může upravit rodičům i méně podstatná témata, dále je rodičům doporučeno využít odborné poradenské pomoci. Opatrovník dítěte poté zasílá zprávu soudu a účastní se soudního jednání. Jestliže k dohodě rodičů nedojde, OSPOD zjišťuje skutečný stav v rodině s cílem dospět ke stanovisku, které koresponduje s nejlepším zájmem dítěte. Toto je pak u soudu prosazováno. OSPOD zasílá soudu zprávy o jednání s rodiči, s dítětem, zprávy školy, pediatra dítěte či z rodinné poradny. Při formulaci závěrečných návrhů v komplikovaných případech OSPOD využívá kritéria péče o nezletilé děti dle judikatury Ústavního soudu týkající se svěřování dětí do péče nebo závěry z odborných konferencí. Při pohovoru s nezletilým dítětem je cílem zajištění participačních práv takového dítěte. V praxi se osvědčil strukturovaný rozhovor, aktivní zapojení dítěte do procesu nebo využití speciálních technik. Rodiče jsou informováni o tom, že byl pohovor s dítětem realizován. Dítě je po skončení soudního jednání informováno o jeho výsledku.

Mgr. Petr Sedlák, Ph.D. z Krajského soudu v Praze vystoupil s příspěvkem Správněprávní otázky předběžného opatření o určení školského zařízení. Výběr vzdělávacího zařízení je významnou záležitostí v životě nezletilého dítěte, kdy je nutno vyžadovat shodu obou rodičů na jeho volbě. V případě, že je dohoda nemožná se aplikuje § 877 odst. 2 OZ a v rámci procesního práva je řízení vedeno podle § 466 a násl. ZŘS. Školský zákon č. 561/2004 Sb. upravuje přijetí dítěte ke vzdělávání. Školní zařízení je právnická osoba zapsaná v Rejstříku škol a školských zařízení. Podle § 60a odst. 1) Školského zákona podává přihlášku za nezletilého uchazeče jeho zákonný zástupce, přičemž stačí podpis jednoho z rodičů na této přihlášce. Ve správním řízení je účastníkem dítě. K vedení řízení stačí jeden zástupce dle § 876 odst. 3) OZ je zde vyvratitelná právní domněnka jednání rodičů ve shodě. Pokud je zjištěná neshoda, musí být doložen souhlas druhého rodiče a pokud není dán, pak je nutno zahájit řízení u soudu a přerušit správní řízení. Dále bylo pojednáno o rozhodnutích Nejvyššího správního soudu: Rozhodnutí NSS č. j. 4 As 281/2015 – 32 (řízení o přijetí dítěte do mateřské školy), rozhodnutí NSS č. j. 4 As 281/2015 – 32, usnesení ze dne 20. 9. 2016, č. j. IV. ÚS1844/2016, rozhodnutí NSS č. j. 1 As 53/2011 – 109 publikováno ve Sbírce NSS pod č. 2437/2011 Sb. NSS.

JUDr. Lubomír Ptáček, soudce Nejvyššího soudu, vystoupil ke stanovisku NS sp. zn. Cpjn 202/2016. Přijetí tohoto stanoviska předcházelo vydání Rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (pátá sekce) ve věci Hanzelkovi proti České republice (stížnost č. 43643/10) ze dne 11. 12. 2014 a dále rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (pátá sekce) ve věci Pekárny a cukrárny Klatovy, a.s., proti České republice (stížnosti č. 12266/07, 40059/07, 36038/09 a 47155/09) ze dne 12. 1. 2012. Stanovisko NS sp. zn. Cpjn 202/2016 obsahuje zásady, že pro rozhodování odvolacího soudu o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření je rozhodující stav, který tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného usnesení; to platí i pro řízení ve věcech předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dále platí, že při rozhodování o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření odvolací soud nepřihlíží k tomu, že po vyhlášení (vydání) usnesení soudem prvního stupně pominuly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, popřípadě že bylo předběžné opatření soudem prvního stupně posléze zrušeno nebo že ze zákona zaniklo.

JUDr. Jaromír Jirsa z Ústavního soudu vystoupil s tématem Předběžná opatření v souvislostech ústavního práva. Rozvedl obsah Nálezu sp. zn. I. ÚS 2903/14 ze dne 12. 5. 2015: „Předběžné opatření v oblasti péče soudu o nezletilé by mělo být pouhým krátkodobým provizoriem a nikoliv – z důvodu případné neúměrné délky řízení ve věci samé – „kvazidefinitivním“ rozhodnutím, jež nelze doplnit či nahradit novým rozhodnutím lépe vystihujícím ochranu základního práva. I po odnětí dítěte z péče rodičů na základě předběžného opatření je třeba stále zvažovat, zda nedošlo ke změně okolností a není na místě zrušení nebo změna předběžného opatření, která by představovala méně intenzivní zásah do základních práv dotčených osob.“ V další části svého vystoupení se zabýval Usnesením sp. zn. II. ÚS 3887/19 ze dne 28. 4. 2020: „Odmítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení podle § 466 písm. j) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve věcech pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, z důvodu nesložení jistoty podle § 3 zákona o zvláštních řízeních soudních ve spojení s § 75b odst. 1 občanského soudního řádu, aniž by byla dána některá z výjimek z této povinnosti podle § 75b odst. 3 písm. d) a e) občanského soudního řádu, nezakládá porušení základního práva rodiče, který takovýto návrh podal, na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ Obsahem přednesu byla i tato další rozhodnutí: usnesení sp. Zn. I. ÚS 955/15 ze dne 14. 3. 2017, nález sp. zn. IV. ÚS 921/19 ze dne 17. 12. 2019, nález sp. zn. IV. ÚS 3749/17 ze dne 9. 1. 2018, nález sp. zn. II. ÚS 1931/17 ze dne 19. 12. 2017, nález sp. zn. II. ÚS 3524/19 ze dne 17. 12. 2019, nález sp. zn. II. ÚS 2652/20 ze dne 23. 11. 2020, nález sp. zn. IV. ÚS 736/17 ze dne 10. 5. 2017, nález sp. zn. IV. ÚS 2244/09 ze dne 20. 7. 2010, nález sp. zn. II. ÚS 2546/10 ze dne 6. 9. 2011. Velmi zajímavé byly informace o obsahu nálezu sp. zn. I. ÚS 1737/16 ze dne 12. 7. 2017 ve věci nedostatečné náhrady újmy za dlouhodobé odebrání novorozeného dítěte od jeho matky nebo nález sp. zn. IV. ÚS 3200/20 ze dne 2. 2. 2021 ve věci vydání předběžného opatření.

Mgr. Václav Šnorek, soudní znalec, přednesl příspěvek nazvaný Znalecké dokazování ve věci úpravy poměrů dítěte. Ve svém vystoupení se věnoval mj. těmto okruhům: Rodinu je nutné posuzovat jako systém. Konec manželství neznamená konec rodiny. Klíčový je zájem dítěte, ale zájmy rodičů jsou také relevantní. Názor dítěte je důležitý, ale nikoliv rozhodující. Prožívání dítěte je třeba nahlížet z perspektivy dítěte. Individuální přístup je vhodnější než aplikace obecného schématu. Neexistuje nejlepší řešení, jen nejméně špatné. Kompromis není vždy výhodou. Dále se zabýval způsobem kladení otázek soudním znalcům, kde zdůraznil otázy týkající se osobnosti rodičů a jejich případné psychopatologie, obecné a specifické výchovné předpoklady rodičů, osobnost dítěte, jeho případná psychopatologie, vztahy v rámci rodiny, kompatilibita výchovného prostředí rodičů, doporučení postupu ke zlepšení vztahů a komunikace v rámci rodinného systému, zhodnocení kladných a záporných aspektů jednotlivých variant úpravy poměrů. Následně se věnoval psychopatologii, kam zahrnuje neurotické poruchy, psychotické poruchy, organické poruchy, poruchy osobnosti, mentální retardace, užívání psychoaktivních látek – abúzus a závislost a deviantní sexualitu. K etickým aspektům práce soudního znalce přiřazuje nepřekračovat hranice zkoumání a odbornosti, vyloučit podjatost, užívat adekvátní užití psychodiagnostické metody, neužívat zastaralé testové metody, přiměřeně informovat posuzovaného a nečinit závěry bez kontaktu s posuzovaným. Psychologické vyšetření by mělo obsahovat okolnosti vyšetření, užité psychodiagnostické metody, klinické metody (anamnestické údaje, rozhovor, pozorování), testové metody, diferenciálně diagnostickou rozvahu, závěr a doporučení. Vystoupení bylo velice zajímavé a užitečné pro všechny zúčastněné.

Výše uvedené informace byly získány z prezentací jednotlivých účastníků, které byly prezentovány na konferenci.

Závěr konference patřil poděkování JUDr. Renátě Šínové, Ph.D. za precizní organizaci konference, která všechny účastníky obohatila o odborné informace i vzájemné kontakty, které si mezi sebou vyměnili. Lze jen konstatovat, že se budeme těšit na další takovou konferenci v následujících letech.

Příspěvek byl publikován v čísle 5-6/2022 Rodinných listů