Calvin Freiburger

–

Nejvyšší soud USA minulé pondělí konečně vydal rozhodnutí v případě Dobbs v. Jackson Women’s Health Organization. Potvrdil zákaz potratů po 15. týdnu ve státě Mississippi, zvrátil rozhodnutí v kauze Roe v. Wade a dopřál věci ochrany života nejvýznamnější vítězství od roku 1973, kdy případ Roe spustil potraty na požádání v celých USA.

Stanovisko soudu vydal soudce Samuel Alito, k němuž se připojili soudci Clarence Thomas, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová. V rozhodnutí se říká, že rozsudek v případě Roe byl „nesmírně špatný od samého počátku“. „Jeho argumentace byla mimořádně slabá a rozhodnutí mělo škodlivé důsledky,“ napsal Alito. „Ústava se o potratu nezmiňuje a žádné takovéto právo není žádným jejím ustanovením chráněno ani implicitně. […] Nastal čas ctít ústavu a problém potratu vrátit voleným zástupcům lidu.“

Předseda Nejvyššího soudu John Roberts napsal separátní votum, v němž konstatoval, že nechtěl zvrátit rozhodnutí v případu Roe, ale zákaz ve státě Mississippi by ponechal v platnosti. Tři soudci jmenovaní demokraty s rozhodnutím nesouhlasili.

Dlouho očekávaný rozsudek způsobil rozruch již na počátku května, kdy portál Politico zveřejnil uniknuvší koncept Alitova stanoviska. To vyvolalo pozdvižení napříč politickým spektrem: obhájci života se opatrně radovali, propotratoví politici a aktivisté zuřili, mnoho lidí spekulovalo, že únik dokumentu mohl být úmyslný s cílem vytvářet tlak na soudce, aby své hlasování změnili, (nebo proti nim podněcovat nenávist a hrozby) a všichni byli zvědaví, zda se jedná o konečné rozhodnutí či zda ještě dozná změn.

Skutečnost, že konečné rozhodnutí zvrátit rozsudek v případě Roe vydrželo i přes měsíce levicového nátlaku, odráží věrnost většiny soudců zásadě, kterou v květnu formuloval konzervativní soudce Clarence Thomas: „Nemůžeme být institucí, která se dá zastrašováním přimět, aby vám poskytovala výsledky, jaké chcete.“

Rozhodnutí má nesmírné důsledky okamžité i dlouhodobé. Více než dvacet států USA v současné době na papíře má zákony, které by v rámci jejich hranic potraty prakticky zakázaly, jakmile Roe padne, od zákazů potratu z doby před rokem 1973, které nebyly uplatňovány, až po zákony určené k tomu, aby nabyly platnosti teprve ve chvíli, kdy bude vydáno takové rozhodnutí, jako je to dnešní. V těchto státech je nyní potrat nezákonný.

Dalších patnáct států plus federální distrikt (hlavní město Washington) v současnosti mají zákony, které potrat právně chrání, přičemž tři z nich ho výslovně kodifikují jakožto „právo“. V těchto jurisdikcích potrat pro tuto chvíli zůstává legální, stejně jako ve zbylých státech, které postavení potratu neformulovaly tak ani tak. Občané těchto států však nyní mají možnost si tuto záležitost odhlasovat nebo lobbovat u svých volených zástupců, aby zákon v jednom či druhém směru změnili. Také zastánci života v Kongresu mohou nyní usilovat o zákaz potratů v celých USA.

V tom spočívá jeden z nejdůležitějších dlouhodobých důsledků: ve znovunalezeném smyslu prolife úsilí. Když teď o politice vůči potratu mohou přímo rozhodovat volené orgány a politici už se nemohou dovolávat justice jakožto výmluvy, proč nic nedělají, je jisté, že se v celé zemi dramaticky zvýší legislativní úsilí a lobbying související s potraty, přičemž této věci budou přikládat ještě větší význam jak aktivisté, tak voliči.

Pro konzervativce je prolife vítězství kromě toho i velice vítaným výsledkem toho, jaké soudce do Nejvyššího soudu nominoval prezident Donald Trump, a jistě se stane jedním z nejmocnějších témat jeho podporovatelů, pokud by se rozhodl v roce 2024 opět kandidovat do Bílého domu.

Originál článku byl publikován na webu LifeSiteNews.com, český překlad Lucie Cekotová (časopis Duše a hvězdy)