Mgr. Petra Pavlíčková

–

Vážení rodiče,

Okresní soud Plzeň-město se ve věcech péče o nezletilé děti rozhodl přistoupit k aplikaci některých postupů z tzv. Cochemské praxe.

Hlavní důraz je kladen na zodpovědnost rodičů, na to, že právě oni nejlépe znají své dítě a právě oni jsou ti, kdo by měli najít řešení v krizové situaci, jako je například rozvod. Zodpovědní rodiče dokáží ve prospěch svého dítěte utlumit vzájemné konflikty, oddělit vztah partnerský od vztahu rodičovského.

Jak by mělo ideálně probíhat soudní řízení o dětech tak, aby bylo co nejrychlejší, nejefektivnější a s co nejmenším dopadem na děti:

1) Některý z rodičů podá u soudu návrh na úpravu poměrů k dětem. Aby bylo řízení efektivní, již při podání návrhu MUSÍ uvést rychlé spojení telefonické i e-mailové na sebe, ale i na druhého rodiče. Stejné je to za situace, kdy návrh podává rodič prostřednictvím svého právního zástupce, či je návrh sepisován přímo u soudu. Samozřejmě ideální je, aby v návrhu bylo již uvedeno stanovisko druhého rodiče a představa obou rodičů o dalším uspořádání, v případě sepisu návrhu u soudu bude preferována účast obou rodičů. Rodič již v podatelně či u VSÚ dostane k dispozici formulář pro sdělení o výši příjmů, který sám nechá potvrdit u zaměstnavatele.

2) Rodič se spojí s pracovníkem OSPOD, aby s ním domluvil schůzku, ke které dojde ještě před soudním jednáním. Schůzky se účastní OBA rodiče.

3) Soud v co nejkratší době informuje příslušný OSPOD o podání návrhu a sdělí termín prvního jednání ve věci (či jiného soudního roku), a to zpravidla do 5 týdnu od podání návrhu. Stejně tak o termínu jednání neprodleně telefonicky, e-mailem (má-li k dispozici potřené kontakty) a samozřejmě poštou informuje účastníky řízení, případně jejich právní zástupce. Soud požádá zároveň OSPOD o uskutečnění schůzky s rodiči za účelem přípravy dohody o úpravě poměrů k dětem tak, aby co nejlépe odpovídala zájmům dítěte, ne aktuální konfliktní situaci rodičů, výslovně uvede, že nežádá prošetření výchovného prostředí, pokud dojde ke shodě rodičů o předmětu řízení.

4) Doba od podání návrhu do prvního jednání (či jiného soudního roku) je určena k navázání komunikace mezi rodiči, k ujasnění si toho, co je dobré pro dítě, jak uspořádat jeho poměry tak, aby se jej co nejméně nová situace dotkla. V ideální případě samozřejmě k uzavření dohody, ať už prostřednictvím OSPOD, právních zástupců, mediátorů, či neziskových organizací.

5) K prvnímu jednání ve věci (či jinému soudnímu roku) donesou oba rodiče doklady o svých příjmech a výdajích, také o nákladech svých a svých dětí. Předpokládá se, že k tomuto jednání bude soudu předložena dohoda připravená v rámci konzultace s OSPOD (či jinými shora uvedenými subjekty), kterou soud, je-li její obsah v zájmu dětí, schválí, tím může být jednání ukončeno. Při tomto jednání může docházet k modifikaci dohody dle aktuální situace.
Pozitiva: rychlé rozhodnutí ve věci, co nejmenší zásah do rodinného života (ani OSPOD v tomto případě nebude prověřovat výchovné prostředí), předpoklad i pro vyřešení rozvodového řízení formou „sjednaného rozvodu“.
Pokud při tomto jednání nedojde ke schválení dohody, bude rodičům doporučena odborná pomoc – neziskové organizace, soud při jednání ověří přímo u této organizace volný termín schůzky, případně je možné pokračovat v jednání s OSPOD, eventuálně vyhledat mediaci (toto však hradí rodiče).

6) Mezi jiným soudním rokem a nařízeným jednáním rodiče na doporučení soudu vyhledají odbornou pomoc. Ta obvykle bude představovat dvě společné setkání obou rodičů s odborníkem a jedno oddělené setkání rodiče a odborníka. Pokud se ukáže nutnost pokračovat v odborné pomoci, soud na společný návrh rodičů jednání odročí až na dobu tří měsíců. Soud také může uložit na dobu nejvýše tří měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídí setkání s odborníkem v oboru pedopsychologie. Zároveň za dobu nejvýše tří měsíců nařídí další jednání.

7) Pokud ani u dalšího jednání rodiče nejsou schopni se dohodnout, soud autoritativně rozhodne, popř. nařídí další jednání za účelem provedení úkonů nutných k rozhodnutí ve věci samé.

Negativa, pokud se rodiče nedohodnou: časová i finanční náročnost i s ohledem na nutnost zpracování znaleckých posudků, negativní dopad dlouho neřešené konfliktní situace na děti.

Děkuji Vám, že jste si tuto informaci přečetli.

Předpokládám, že pokud do budoucna pochopíme, že hlavní odpovědnost za ochranu zájmů dětí leží na jejich rodičích, ne na státu, ne na různých institucích, ne na soudu, výsledkem budou kratší a méně vyhrocená soudní řízení a zejména dopad krizových rodinných situací na děti, které se jim bránit nemohou, bude co nejmenší.

Mgr. Petra Pavlíčková
místopředsedkyně
Okresního soudu Plzeň-město