Za osmé: Důsledky volby

Pokud si pořídíte domů Asiatku, Váš život se výrazně změní k lepšímu. Některé problémy zcela zmizí, jiné se výrazně zmenší. Moje Filipínka z těch 6 bodů, co chtějí muži po ženách (viz Cíle), splňuje všechny více než na 100 %! Něco takového tady prostě nenajdu.

Její otec je rybář a tesař, živí se hlavně opravami rybářských lodí. Filipínka je velice šikovná po něm: Ráda pracuje na zahradě, zvládá práce v domácí dílně se dřevem i s kovem, s vrtačkou, pomáhá mi opravovat auta a dokonce umí svářet elektrickým obloukem, což já neumím! Umí šplhat po palmách a sklízet kokosové ořechy, což se uplatní při sklizni našeho ovoce a výškových opravách domu. Dámy, která z Vás to zvládne? Ještě že umím zařídit úřední záležitosti, což ona neumí.

Je velice pracovitá a pečlivá. Doma mám uklizeno jako nikdy před tím, uvařeno, vypráno a zašito. Filipínka se přátelí s mými rodiči a pomáhá mé invalidní matce. Ta si prý bez ní už nedovede představit život.

Nejen můj syn velmi obdivuje její kuchařské umění a obvykle spořádá 2 talíře libovolné filipínské speciality. Dokonce pořádáme pravidelná párty zaměřená na filipínské speciality.

Zapomeňte na problémy s tchyní, s arogancí, s agresivitou, s psychopatickými rysy a s diktátorskými sklony. Moje nová tchyně je 11 000 km daleko. Navíc to je docela milá rybářka na břehu Jihočínského moře, mého věku. Když jsem přijel na první návštěvu, šla do vzdáleného obchodu a koupila pro mne láhev chlazené Coca-Coly. Oni totiž neměli zavedenou elektřinu a tak neměli lednici. Prala mi prádlo, ručně samozřejmě. Když jsem se byl koupat v moři, vzala kýble a šla přes 200 m přes hráz pro sladkou vodu, abych se mohl osprchovat od slané vody. Oni totiž neměli zavedenou pitnou vodu.

Pokud bych znovu získal zaměstnání v zahraničí, nehrozí, že by moje Filipínka nechtěla jet se mnou od maminky. Ona totiž už totiž od maminky je a půjde se mnou třeba do pekla.

Zapomeňte na statistiky, které uvádějí, kolik desítek procent Evropanek je frigidních, kolik desítek procent Evropanek má problémy v intimním životě, zapomeňte na neustálé výmluvy na bolest hlavy a únavu. Jak říkal kdysi Ivan Vyskočil v televizi o své ženě Turkyni: „Tu nikdy nebolí hlava.“ S Asiatkou se to změní. Asiatka Vás katapultuje do daleko vyšších pater, o nichž jste ani neměli tušení, že existují.

Zapomeňte na feminismus, sexuální harassment, domácí násilí na mužích jako omezování svobody pohybu (jít večer za kamarády), podpantoflismus, povinná dovolená s tchyní, odpírání manželských povinností, výčitky, obviňování, stojka po výplatě, ječení, manipulování, emocionální vydírání apod. Vidím toho kolem sebe spoustu. Tyto všechny zbraně, které některé bílé ženy tak rády používají proti mužům, se nedají Asiatkám ani vysvětlit. Jejich nejvyšším zájmem je spokojená rodina, a ta není možná bez spokojeného muže. Proto se snaží, aby byl partner spokojen. Žádný boj o moc se nekoná. Pokrytectví některých žen, které podávají žádost o rozvod se slovy, že jim jde o rodinu, i když tím rodinu právě rozbíjejí, je Asiatkám cizí. Když přicházím z práce odpoledne či o půlnoci, moje Filipínka mě vždy vítá s úsměvem. Dobře ví, že muž tu není pro zábavu, ale jako živitel rodiny a udržet si dobré místo stojí nějaké úsilí navíc. V tom mě podporuje kdekoliv a kdykoliv.

Za deváté: Magická síla vlasů

Magickou sílu vlasů znají lidé odedávna. Je fascinující se na krásné dlouhé vlasy dívat, nebo se jich dokonce dotýkat, o dalších možnostech nemluvě. Dlouhé vlasy hrály roli při různých obřadech. Proto nebylo společensky přípustné, aby vdaná žena chodila na veřejnosti prostovlasá. Dlouhé vlasy byly vyhrazeny jen manželovi. Proto tu byl před svatbou obřad zvaný začepení. K největší dokonalosti to dovedli muslimové. Jejich ženy i dívky musí mít vlasy na veřejnosti vždy zakryté minimálně šátkem.

V posledních letech se několik dam v mém okolí ostříhalo. Když jsem se s lítostí podivoval, tvrdily, že to je praktické. Nějak jim nedošlo, že pán si dámu nepořizuje proto, že to je praktické, ale proto, že je dáma sexy. Všechny dámy, které se nemohly seznámit, měly krátké vlasy. Dlouhovlasé dámy se nepotřebují seznamovat přes inzerát, protože je o ně zájem a je jich málo.

Moje generace je obětí jisté historické nespravedlnosti. Mnoho století měly ženy výhradně dlouhé vlasy, viz např. obrazy Alfonse Muchy. Ale ve 20. letech minulého století přišla katastrofa, móda krátkých a polokrátkých vlasů. Od té doby se to střídá. 60. léta, jako období uvolnění, byla doprovázena módou dlouhých vlasů a zajímavých účesů. To jsem byl kluk, ale dobře se pamatuji na Brigitu Bardot, Olgu Schoberovou či Milušku Voborníkovou. Později přišla Jane Seymour či Barbora Srncová.

Když jsem si v mládí hledal partnerku, vrcholila normalizace a s ní ruku v ruce móda krátkých vlasů. Vlasy do půli zad byly vyjímečné a dlouhé vlasy do pasu jsem potkal jednou za několik měsíců. Dnes se politická situace uvolnila a s tím ruku v ruce i délka vlasů. Dlouhé vlasy do půli zad potkávám každou chvíli a vlasy do pasu potkám několikrát za den. Je to ale bohužel generace mých dětí. Stačí se podívat na moje fotky z tanečních, tam byly dlouhé vlasy vyjímečné, nebo na fotky z tanečních mých dcer, tam dlouhé vlasy výrazně převládají. Jak říkám, historická nespravedlnost. Ale stačí si zajet do Asie, kde dlouhé vlasy nikdy nevyšly z módy. Tak nějak si představuji ráj.

Moje Filipínka má nejkrásnější vlasy v naší čtvrti a okolí. Když jsem si ji přivezl, byly její vlasy dlouhé pod pás, pak pod zadek a nyní už jsou pod kolena. O nádherných šikmých očích a okouzlujícím úsměvu nemluvě. Pokud někam jdeme, ohlédnou se za ní všichni pánové a polovina žen. Často nás někdo z povzdálí „doprovází“. Pokud přijdeme do společnosti, pánové jihnou a usmívají se, ale některým dámám tuhnou rysy a manželky znervózní. Pan rektor, můj šéf, jí líbá ruku. Osobně ji zdraví prodavači v supermarketu, kteří si mě nikdy ani nevšimli. Řidiči tramvají jí mávají už zdaleka a ochotně čekají. Řidiči autobusů ji dávají přednost, aby si ji prohlédli zezadu. Někteří pánové se snaží za mými zády na ní mrkat. Někteří mladíci jsou šokováni a fascinovaně na ní zírají. Obdiv kráse jejích vlasů běžně vyjadřují úplně neznámí lidé na ulici. Někdy i dost netaktně, ale moje postava je zárukou, že to zůstane jen na verbální úrovni. Obvykle odpovídám: „Tady to nevyrostlo, to si musíte zajet do Asie. Je jich tam ještě asi miliarda.“

Jen milovníci blondýnek mají smůlu. Asiatky jsou výhradně černovlásky.

POKRAČOVÁNÍ / JÍT NA ZAČÁTEK