RNDr. Milan Press
–
Úvod
Může se to stát komukoliv z Vás a v momentě, kdy to nejméně čekáte. Můžete se ocitnout v situaci, kdy hledáte novou partnerku. Můžete ovdovět, jak se to stalo mně. Nebo trávíte hodně času v práci, abyste zabezpečili rodinu. A neloajální či rozmarná manželka z nudy podá žádost o rozvod a Vy nic netušíte. Takových případů jsou tisíce ročně. Vyjde to skoro nastejno: Emoční zátěž je u úmrtí partnera či u rozvodu skoro stejná a dosahuje maximálních záporných hodnot. Já jsem věděl rok dopředu, že to přijde, ale jednodušší to nebylo.
Vyhledání partnerky je nedůstojná až trapná, nákladná, riskantní a nebezpečná záležitost. Stačí se podívat na několik podřadných filmů typu telenovel, jak hloupě se tam muži chovají. I když pominu hloupé telenovely, taková situace nutí důstojného muže, aby dělal věci, které by ho za normální situace ani nenapadly. Především, ne všichni moji spolužáci to přežili. Je tedy základní otázkou, jak si má muž v nejlepším věku obstarat partnerku a při tom minimalizovat rizika, nebezpečí a náklady.
Na druhou stranu je výběr partnerky důležitá činnost, podobně jako výběr vhodného automobilu nebo stavba domu, a není vhodné to odbývat. Dobře vybraná partnerka muže provází celý život, podporuje ho v realizaci jeho životních cílů a je důležitým, všemi viditelným, doplňkem jeho osobnosti. Špatně vybraná partnerka ho naopak připraví o to auto, o ten dům, o iluze, o peníze, o děti a řadu dalších věcí. Proto je třeba výběru partnerky věnovat dostatečnou pozornost.
Hledání nové partnerky je zpravidla neopakující se činnost a má všechny vlastnosti projektu. Pak lze na to aplikovat pravidla projektového managementu. V tomto případě šlo zřejmě o nejúspěšnější projekt mého života a často to tak uvádím.
Za prvé: Cíl
Nejprve je třeba stanovit cíl, tedy vlastnosti hledané partnerky. Známá psychologická studie (viz stránky MUDr. Uzla na webu) říká, že muži chtějí po ženách:
1. uvařit
2. uklidit
3. nezatěžovat starostmi
4. obdiv stále
5. sex, kdykoliv se zachce
Já bych k tomu dodal:
6. loajalitu
Jinak totiž nevíte, zda investujete ještě do svého či už do cizího.
Pak tu jsou jistá estetická kritéria. Známé pravidlo konstruktérů automobilů říká, že objem motoru ničím nenahradíš. Já bych řekl, že délku vlasů partnerky ničím nenahradíš. Proto jsem hledal milou, příjemnou, přírodní dlouhovlásku, napůl romantickou a napůl sportovní, tak asi o 10 let mladší.
Měl jsem poměrně přesnou představu o parametrech své partnerky, ale chápal jsem, že i přes své velmi dobré postavení, vzdělání, zajištění a rozhled budu muset trochu slevit. Tak na 70 % nebo možná na 50 %.
Za druhé: Proces hledání, první fáze
Ty doby, kdy jsem si vybíral z několika spolužaček na univerzitě, jsou již dávno pryč. Nyní jsem skoro pořád on-line a přes Internet řeším hodně záležitostí. Tak jsem se rozhodl vyzkoušet www.seznamka.cz a další podobné servery.
Nevím, jaké s tím máte kdo zkušenosti, ale já ty nejhorší. Inzeráty typu „již nechci být sama,“ jsou jako helpy od Microsoftu: Pravdivé, ale v dané chvíli naprosto k ničemu. V lepším případě se dozvím věk a barvu vlasů. Barva se dá chemicky snadno změnit, tedy ani ta není příliš důležitá.
Když jsem inzeroval já, odpovídaly mi dámy zcela mimo mé zadání: Byly to měšťky, krátce ostříhané a ověšené drobnými lesklými předměty, které nesnáším. Ne, že by jim příroda nedala, ale upravovaly se podle zcela jiných estetických kritérií, než která uznávám já. Navíc mi občas odpovídaly dámy i o několik let starší než já, což považuji za nevhodné.
Udělal jsem tak 20 – 30 experimentů s výsledky více než tristními, na úrovni ne více než 5 – 10 % mých představ. Buď to byly dámy, které v té správné době studií vybíraly, až přebraly a teď se to snaží dohnat. Nebo to byly dámy rozvedené, které říkaly: „Jsem 3 roky sama.“ „Jsem 5 let sama.“ Za 10 minut jsem zjistil, proč tomu tak je a že to tak asi ještě dlouho zůstane.
V naprosté nerovnováze bylo to, co chtěly a co nabízely. Byly zcela mimo realitu. Nějak jim zatajili, že manželství je vzájemně výhodná výměna služeb. Maminky je rozmazlily a přesvědčily, že jsou princezny, ale ony žádnými princeznami nejsou. Byly to většinou řadové úřednice či drobné podnikatelky. Svůj nejlepší věk měly již dávno za sebou. Jejich obzor sahal tak na chalupu, v lepším případě na dovolenou u teplého moře. Ty nevypadaly na to, že by byly schopné mě podpořit při realizaci mých životních cílů.
Samy neměly jasno v tom, jaký typ mužů vůbec hledají. Jak známo, jsou 3 typy mužů: Když muž potká ženu, první typ se jí dívá nejprve na nohy, těch je nejvíce. Druhý typ se jí dívá nejprve na prsa. Třetí typ se dívá nejprve na vlasy, k těm patřím já. Možná hledaly milionáře (tedy dolarového nebo dokonce eurového, korunových je spoustu), ale pak jim uniklo, že velmi bohatí pánové hledají zcela jiný typ žen a jinde.
Navíc, když už se rozvedly jednou, snáze to zopakují znovu. Já jsem konzervativní člověk a na rozvody se dívám velmi kriticky. Nepodařilo se mi zjistit, proč se vlastně rozvedly a nikdy jsem se nedozvěděl žádné vážné důvody. Asi se nudily.
Mohl bych o tom psát tlusté knihy, proč se ty dámy nemohou seznámit, ale dotyčné dámy by to stejně nečetly a pak, MUDr. Miroslav Plzák už takovou knihu napsal a já bych to jistě lépe nesvedl. Otevřete si Klíč k výběru partnera pro manželství, knihu druhou, kapitolu Divná žena. Měl jsem je tam snad všechny od shora dolů a od spoda nahoru. Nejzajímavější a nezapomenutelné bylo setkání s hysterkou. Pěkná ženská s pěknými vlasy. Emoce tekly proudem, hysterické scény, ale to není nic pro mne a ukončil jsem to.
Naprosto nepřekonatelnou bariérou se staly mé 3 děti, tenkrát nezletilé. Ty nebyla schopná akceptovat žádná potenciální kandidátka.
Po několika měsících bylo zřejmé, že tudy cesta nevede. Protože každý projekt má svůj timing a škoda každé noci, kdy je člověk sám, bylo nutné přejít k dalšímu kroku.





Okomentovat