JáRodič.cz

–

Když v životě rodiče nastane radostná událost a jeho dítě konečně přijde na svět, možná si ani neuvědomí, jak těžký úkol ho čeká – musí svého potomka vychovat. Každý má zřejmě nějakou představu, jak by měla výchova vypadat, má stanoveny určité hranice, za které by nechtěl jít. Ví, co by určitě nechtěl a co je pro něj naopak důležité. Někdy je ale velmi složité rozhodnout, jaký by měl být vztah mezi dospělým a dítětem. Kamarádský? Autoritativní? Anebo něco mezi tím? Tak nejen na tyto otázky se zaměříme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.

Vliv dětství

Většina dospělých je určitě ovlivněna svým vlastním dětstvím. Někdo chce vychovávat své vlastní potomky podobným či dokonce stejným způsobem jako byl on sám, jiný naopak zcela jinak.

Důležité je, aby oba rodiče měli stejné či aspoň velmi podobné představy o tom, jak má výchova vypadat. V opačném případě totiž nastává problém, který vede k mnoha nepříjemným situacím a konfliktům. A samozřejmě se to odráží i na dětech.

Rodičem se člověk nerodí

Je jisté, že člověk se rodičem nerodí. Je nesmyslné si myslet, že v okamžiku, kdy přijde dítě na svět, tak se z dospělého automaticky stává rodič, který vždy ví, jak na to, má přirozenou autoritu a výchovu bravurně zvládá.

Do „rodičovství“ vstupuje s určitými představami, ale postupem doby sám zjistí, zda jsou reálné či nikoliv.

Stanovení hranic

V dnešní době je výchova výrazně volnější než tomu bylo dříve. Odborníci se ale shodují na tom, že dítě potřebuje určitá pravidla a hranice – tak je pro ně totiž svět kolem lépe pochopitelný, bezpečnější, …. Rodič musí být schopen říkat ne, určit, co dítě smí a co nikoliv. Zároveň je ale důležité, aby bylo dítě svými rodiči respektováno. V určitých situacích (a samozřejmě dle věku) by mělo mít možnost volby. Zároveň ale musí vědět, že každé rozhodnutí s sebou přináší (či může přinášet) určité následky, které je třeba nést.

Pokud rodič vždy a ve všem svému potomkovi vyhoví, dítě rychle pochopí, jak dosáhnout svého. A samozřejmě toho patřičně využívá.

Jaký by tedy rodič měl být

„Nikdo není dokonalý,“ tak tohle je třeba říci hned na začátku. Ideální rodič samozřejmě neexistuje. Snad každému totiž občas „ujedou“ nervy, udělá nespravedlivé rozhodnutí, pokárá své dítě bez důvodu a mnoho dalšího. Rozhodně nemá smysl se tím trápit, podceňovat se, …

A jaký by tedy rodič měl být? Určitě je důležité, aby byl důsledný a trpělivý, (i když je to někdy nesmírně těžké. Snažil se svému dítěti naslouchat, respektoval ho, ale zároveň se nebál učinit i nepopulární rozhodnutí. Ovšem to nejdůležitější je určitě láska, kterou svým dětem rodiče projevují. Dítě potřebuje pocit jistoty a bezpečí, vědět, že je milováno, že mu rodiče pomohou.

Závěr

Jak vychovávali rodiče vás? A jak vychováváte své děti vy? Máte na ní se svým partnerem stejný názor, anebo se občas neshodnete? Je jeden z vás přísnější než ten druhý? Jak to řešíte? Podělte se s námi i s ostatními čtenáři o své názory, rady, tipy a zkušenosti.

Převzato z webu JáRodič.cz