JáRodič.cz

–

Máte hodně živé dítě, které chvíli neposedí, u ničeho dlouho nevydrží a občas si myslíte, že to snad už ani není možné? Možná si říkáte, že jste při výchově někde udělali chybu, ale také může být vše jinak. Vaše dítě totiž může patřit k těm, které trpí ADHD, tedy hyperaktivitou. Na jednu stranu je pravda, že v dnešní době se na tuto poruchu svádí všechny kázeňské a jiné problémy, na tu druhou je ovšem třeba její existenci brát v úvahu. Co se tedy skrývá pod diagnózou hyperaktivita? Jak poznat, že touto poruchou dítě trpí? Tak nejen o tom bude dnešní příspěvek.

Co znamená ADHD

Tato tajemná zkratka znamená Attention Deficit Hyperactivity Disorder, tedy hyperaktivitu s poruchou pozornosti, která byla dříve označovaná jako lehká mozková dysfunkce.

Jedná se o vrozenou poruchu. Příčina ale dosud nebyla přesně stanovena. Roli hraje dědičnost, ale zkoumá se i vliv životního prostředí, výživy a podobně.

K ADHD se často přidávají i další poruchy, jako například dyslexie (porucha čtení), dyskalkulie (potíže se základními matematickými úkony), dysgrafie (porucha psaní). Objevit se mohou i stavy úzkosti, deprese a další.

Uvádí se, že touto poruchou trpí cca 6-7 % školáků. Právě s nástupem do školy bývá tato porucha často „objevena“ (samozřejmě rodiče mohou vidět příznaky již daleko dříve, ale v tomto období se některé z nich ještě více projeví). ADHD se více se vyskytuje u chlapců.

Příznaky ADHD

Mezi základní příznaky patří:

• hyperaktivita – neustálé pobíhání, neschopnost chvíli sedět, časté (nepřetržité) mluvení atd.
• problémy s udržením pozornosti – neschopnost věnovat se jedné činnosti delší dobu, přeskakakování od jedné věci ke druhé, myšlenky zcela někde jinde, zapomínání, nepořádek atd.
• impulzivita – netrpělivost, skákání do řeči, tyto děti také nepočkají, když je to potřeba (například při hře a dalších činnostech), své emoce dávají najevo (nehledě na následky), jednají bez rozmýšlení, často se dostávají do nebezpečných situací atd.

Samozřejmě u každého se tyto příznaky objevují v různé míře, a proto není úplně snadné určit konečnou diagnózu. A naopak, některé z těchto příznaků jste třeba u svého dítěte zaznamenali, ale neznamená to, že by byla na vině ADHD.

Stanovení diagnózy

Diagnózu musí stanovit odborník. Pokud máte jakékoliv podezření, určitě se poraďte s pediatrem. Zná vaše dítě velmi dobře, má zkušenosti, a tak je schopen rozhodnout o dalším postupu. Na řadu mohou pak přijít další vyšetření, a to u dětského psychologa a psychiatra, ale také u neurologa. Odborníci sledují dítě po delší časový úsek, hovoří s dítětem, rodiči, popřípadě s učiteli.

Na konci celého procesu je stanovena diagnóza a případná léčba. Je třeba vědět, že ADHD nelze vyléčit. Je možné podávat léky, které dítě zklidňují a umožní mu udržet pozornost, lépe se soustředit a mírnit další projevy hyperaktivity. Nejdůležitější roli ale hraje rodina a výchova, přístup ostatních k dítěti a samozřejmě spolupráce s odborníky.

Ke každému dítěti s touto poruchou je třeba přistupovat individuálně.

Závěr

Pokud vaše dítě opravdu trpí ADHD, nebude to lehké, ale je to vaše dítě a to nejlepší, co pro něj i pro sebe můžete udělat je to, že tuto skutečnost přijmete. Je důležité vědět, že to není ani vaše chyba, ale ani jeho. Nikdo za to nemůže – není to rozhodně tím, že byste ve výchově něco zanedbali, na vině není nedostatečná snaha vaše potomka a podobně.

Je jisté, že bude nutné se obrnit trpělivostí, komunikovat a spolupracovat se školou a samozřejmě s lékaři. Důležité je také najít tu správnou školu, kde jsou schopni vyučovat děti s touto poruchou (a dnes už jich není málo). Není asi třeba zdůrazňovat, že naprosto nejdůležitější bude přístup rodiny k dítěti, ochota pomoci mu, překonat množství obtíží, které jsou s touto poruchou spojeny.

A ještě poznámka na závěr: ADHD rozhodně nijak nesouvisí s inteligencí.

Převzato z webu JáRodič.cz