RNDr. Pavel Rusý
Na bulvárních stránkách se objevil senzační článek s názvem „PROHRA PETRY PAROUBKOVÉ! SOUD VYHOVĚL JIŘÍMU, CHTĚL BY STŘÍDAVOU PÉČI!“. Na první pohled působí titulek dojmem spravedlnosti, nebo dokonce ubližování matkám. Co se ale skrývá za onou strašlivou prohrou matky?
Podle informací z médií se matka odstěhovala, jak jinak i s dcerou, otci zamezila v péči i styku, instruovala školu, kam dítě chodí, aby dceru otci nevydávali. Aby otec mohl dceru vídat, podal advokát Jiřího Paroubka návrh na předběžné opatření na styk na víkend jednou za 14 dní. A s tímto návrhem uspěli. Na základě toho Expres vyhodnotil situaci tak, že, cituji: „…zatím má navrch bývalý předseda vlády.“
Kolik otců by chtělo být tak “poraženo”, jako je nyní matka dcery Jiřího Paroubka? A kolik matek by úspěch přisuzovaný Jiřímu Paroubkovi považovalo u sebe za nejtragičtější prohru svého života?
Přesně toto zkreslené vnímání, kdy otec jásá nad vítězstvím, zajišťujícím mu 1 den týdně, a kdy matka pláče, že dítě nemá pod kontrolou 100 % času, je tak hluboce zakořeněné, že deformuje přístup OSPOD, právníků, soudů, ale samozřejmě i otců a matek a jejich okolí k opatrovnickým sporům. Otec dožadující se stejného podílu na péči o dítě je „mstící se vyděračské monstrum bezohledné k zájmům dítěte“, kdežto matka nabízející o pár hodin více než obvyklý víkend za 14 dní je „vstřícná a jednající v zájmu ochrany dítěte“.
Srovnej odůvodnění zamítnutí střídavé péče Městským soudem v Praze, senátem FRIDRICH, PLACEK, SARALIEVOVÁ: “Otec ve své značně urputné snaze dosáhnout rovnosti rodičů v péči o dítě přehlíží zájem dcery. … Je pravda, že matka přistupuje k rozšiřování styku otce s nezletilou neochotně, její postoj je však dán spíše mateřským zájmem na ochraně nezletilé, která se k otci netěší, než špatným úmyslem.”
Pokud to Jiří Paroubek myslí se střídavou péčí vážně, pak se s největší pravděpodobností porazil sám hned na začátku sporu. Sám si pomohl tam, kde ho matka, OSPOD a justice chtějí mít. Protože teď už matce stačí řízení prodlužovat, vyhrocovat, lhát, nekomunikovat, bojkotovat dohody, obviňovat, vznášet obavy a podezření, ovlivnit dítě a má vyhráno. Dítě si zvyklo, je nutná stabilita výchovného prostředí a navíc, dítě ani k otci více nechce, takto mu to vyhovuje. Hotovo, podepsáno, vyhlášeno. Jak rád bych se mýlil.
Vážený bývalý předsedo vlády, jedno varování od zkušených – ještě jedno takové vítězství a jste zničen. Pyrrhovo vítězství se tomu říká.
Související články:
29. 3. 2017 at 7:49
Presne tak,
Otec, co se necha vyrazne v case s ditetem omezit, v domeni, ze vyhroceni sporu nicemu nepomuze, je ztraceny. Otec, co si takove omezeni sam nadiktuje pomoci PO u soudu, je trouba, a jeho advokat neschopny.
Neznam nikoho, kdo by s takovym pristupem nakonec SP proti vuli matky dosahl :(.
29. 3. 2017 at 7:54
On ve skutecnosti SP nikdy chtit nebude. Vikend1 za 14 dni. Min mu ani priznat nemohou, to uz by byl zakaz styku a to si nelajsnou, neobhajili by to. Takze skoncil nejhur jak mohl a jeste dobrovolne. To se mu bude v rizeni tezko lamat a cas leti. Buldozer…
29. 3. 2017 at 13:04
Neskutečné. Dítě zůstává ve spárech psychicky narušené únoskyně. Vypadá to, že Paroubek ani o dceru nemá zájem nebo má opravduhodně špatného právníka. Správné kroky otce byly : na únoskyni podat trestní oznámení za únos dítěte a v PO žádat svěření dítěte do své péče. Ten kdo zlu ustupuje hned na začátku, ten vše prohrává …
29. 3. 2017 at 16:14
správné bylo převzít dítě do své péče. Nic víc. Trestní oznámení ani PO nic neřeší. Soudy jsou schopné ochránit práva navrhovatele tak, že ho práv pro jistotu zbaví. To není legrace, ale realita.
31. 3. 2017 at 9:58
Z čeho soudíte, že otec prohrál a je odsouzen k neúspěchu? Třeba mu tento režim péče stačí. To bychom museli znát jeho skutečný záměr.
2. 4. 2017 at 22:23
degenerace … resp. demence naroda jeste nedosahla vrcholu.