Mgr. Terezie Pemová, Prof. PhDr. Radek Ptáček, PhD., MBA

–

Způsob, jakým přemýšlíte a mluvíte o druhém rodiči i společném dítěti, může být poměrně zásadní v tom, jak zvládnete nejen počáteční období rozpadu rodiny, ale i následně péči o dítě/děti. Snižování emocionálního napětí je způsobem, jak pomoci změnit styl uvažování o druhém rodiči, které je zatíženo vaší bolestí, ztrátou, zradou, bezmocí, ponížením. Snažte se s druhým rodičem navzájem vnímat jako „obchodní“ partneři nebo kolegové, kteří spolupracují na společném projektu, jenž je pro ně smysluplný a důležitý. Uvažování v kategorii „obchodní partner“ nebo „kolega“ vám může během přímého i nepřímého kontaktu s druhým rodičem pomáhat udržet pod kontrolou stres a bolest, a naopak se zaměřit na vaše dítě a jeho budoucnost.

Při komunikaci samotné (přímé i nepřímé) se držte následujících pravidel:

• Buďte stejně zdvořilí jako při pracovních nebo obchodních jednáních.
• Držte se tématu. Soustřeďte se na to, co je důležité pro vaše dítě a co směřuje k jeho budoucnosti.
• Kontrolujte své emoce, stejně jako to děláte v práci.
• Kdykoliv komunikujete s druhým rodičem, vyjadřujte se jasně a srozumitelně a pouze na úrovni faktů.
• Vše, co je důležité, si zapisujte a přistupujte k zápiskům jako k obchodní dohodě (lidé si často některé věci nepamatují, aniž to je projev jejich zlé vůle nebo snaha druhého poškodit), písemné poznámky mohou pomoci předcházet nedorozuměním.
• Dodržujte sliby. Nikoliv druhý rodič, ale především vaše dítě se na vás potřebuje spolehnout. Nedodržováním dohod netrestáte druhého rodiče, ale především ubližujete svému dítěti.
• Važte slova, která používáte, když mluvíte o rozchodu/rozvodu.
• Domluvte se, jakým způsobem bude probíhat vaše rodičovská komunikace.

Je mnoho způsobů, jak spolu rodiče po rozvodu/rozchodu spolupracují. Samozřejmě že každý způsob komunikace a spolupráce, který snižuje konflikt mezi rodiči, je dobrým řešením. Ovšem po prvotním, emocionálně vypjatém období, kdy může být minimalizace komunikace a snaha „oddělit“ své životy přirozená a ozdravná, začněte postupně hledat způsoby a formy, jak svůj vztah směřovat k větší kooperaci.

Souběžné rodičovství

• Každý rodič vychovává dítě nezávisle na druhém rodiči
• Rodiče se spolu baví jen v případě mimořádných situací
• Mezi oběma domovy dítěte je jen malá shoda/soulad a propustnost
• Rodiče jsou jen velmi málo schopní a ochotní přistupovat k rodičovství pružně v zájmu potřeb dítěte
• Může být vhodné v případě vysoce konfliktního vztahu mezi rodiči, či v počátku hledání uspořádání péče

Spolupracující rodičovství

• Rodiče spolupracují tak, aby se dítě cítilo dobře/obdobně v obou domovech
• Rodiče spolu pravidelně komunikují (nemusejí přímo)
• Mezi oběma domovy je velká shoda a propustnost
• Většinu rozhodnutí činí rodiče společně, nebo po společné diskuzi
• Rodiče jsou schopní najít řešení ve prospěch dětí
• Přechody dětí mezi domácnostmi jsou většinou jednodušší
• Rodiče zjišťují a reflektují názory a potřeby dětí

Je-li to možné, je pro dítě vždy vhodnější/lepší kooperativní rodičovství.

Parametry sdíleného rodičovství

• Oba rodiče jsou pro dítě fyzicky, emocionálně a sociálně dostupní v situacích, kdy je dítě potřebuje (přímo, či nepřímo prostřednictvím telefonu, e-mailu, Skypu atp.).
• Uspořádání péče umožňuje dostatečnou četnost a délku kontaktů dítěte s oběma rodiči, jejich příbuznými i dalšími blízkými.
• Uspořádání péče umožňuje, aby se oba rodiče podíleli na běžném životě dítěte a zažívali s ním běžné životní situace (volný čas, nemoc, školní povinnosti atp.).
• Uspořádání péče zajišťuje předvídatelnost v životě dítěte, a to jak v jeho každodennosti, tak v rozhodování o zásadních otázkách (předvídatelnost a stabilita uspořádání péče snižuje nejistotu dí těte, ale rovněž tak prostor pro jeho manipulativní nebo jinak problematické chování).
• Uspořádání péče snižuje konflikt mezi rodiči.

Bez ohledu na to, jaké právní označení má typ péče, na které jste se dohodli, děti potřebují, aby nežily ve dvou oddělených světech, ale aby jim zůstal jeden vztahový prostor, který sdílejí s vámi oběma. Děti potřebují, abyste jako rodiče brali ohledy na jejich potřeby, emoce a vztahy k dalším osobám, nikoliv aby se přizpůsobovaly vám. Dítě se potřebuje u obou z vás cítit doma, nikoliv jako na návštěvě (byť v jednotlivých prostředích nemusí trávit stejný podíl času).

Ukázka z materiálu Sdílené rodičovství (edukativně podpůrný program pro rodiče a děti v situacích rozpadu rodiny)