Natálie Exnerová

–

5.1 Existence pokrevního pouta

Prvním kritériem, které musí obecné soudy vzít v potaz při rozhodování o úpravě poměrů nezletilého dítěte, je existence pokrevního pouta mezi dítětem a osobou, která usiluje o jeho svěření do péče. Ač se zkoumání tohoto kritéria může jevit na první pohled zbytečným, jeho splnění je podmínkou pro to, aby byla naplněna základní práva osob na ochranu rodičovství a rodiny, neboť v běžné rodině svědčí existence pokrevního pouta stejně ve prospěch obou rodičů. (61) Zároveň je splnění tohoto kritéria prvním krokem pro to, aby následně mohla být zkoumána i další kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče.

Dle Ústavního soudu rodina představuje primárně biologické pouto a teprve následně sociální institut. (62) Při výkladu pojmu rodina a rodinný život se tak nejprve bere ohled na biologické vazby mezi danými osobami a až následně se zvažuje sociální realita rodiny. (63) Zároveň je třeba zkoumat, zda jsou mezi dítětem a o jeho svěření do péče usilující osobou okolnosti, ze kterých je možné usuzovat na úzký osobní vztah mezi dítětem a danou osobou. Pouhá biologická vazba mezi danou osobou a dítětem bez dalších právních či skutkových okolností svědčících o existenci úzkého osobního vztahu ještě nepředstavuje rodinný život ve smyslu čl. 8 EÚLP. (64) Zpravidla se rovněž požaduje soužití daných osob.

Toto kritérium však nemá za cíl znevýhodnit rodiče, kteří např. dítě adoptovali, či jejichž rodičovství je založeno na základě tzv. sociálního rodičovství. (65) Kritérium existence pokrevního pouta tak vždy neznamená, že nezletilé dítě bude svěřeno do střídavé péče osobě, která je sice pokrevně s dítětem příbuzná, avšak tím jakékoli další spojení mezi takovou osobou a dítětem končí. Může se například jednat o situaci, kdy dítě nevyrůstá se svým biologickým rodičem, nýbrž s jinou osobou, která sice není biologickým rodičem, ale je například sociálním rodičem, se kterým dítě žije ve většině případů ve společném obydlí, který se také podílí na výchově dítěte a na kterého je dítě zvyklé takovým způsobem, že ho považuje za svého rodiče. V takovém případě by kritérium existence pokrevního pouta mezi tzv. sociálním rodičem a nezletilým dítětem nemělo automaticky vylučovat možnost svěření dítěte do střídavé péče. Za těchto situací je samozřejmě nutné posuzovat okolnosti každého jednotlivého případu a dále se samozřejmě zaměřit na další kritéria pro svěření dítěte do střídavé péče.

(61) ŠIMÁČKOVÁ, Kateřina. In MELZER, Filip, TÉGL, Petr (eds). Občanský zákoník velký komentář, Svazek IV, 2. díl. 1. Praha: Leges, 2016, s. 1619 (§ 907 občanského zákoníku).

(62) nález Ústavního soudu ze dne 30. prosince 2014, sp. zn. I. ÚS 1554/14, bod 20.

(63) nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2007, sp. zn. II. ÚS 568/06.

(64) Tamtéž.

(65) ŠIMÁČKOVÁ, Kateřina. In MELZER, Filip, TÉGL, Petr (eds). Občanský zákoník velký komentář, Svazek IV, 2. díl. Praha: Leges, 2016, s. 1619 (§ 907 občanského zákoníku).

Pokračování za týden