Stridavka.cz

–

Otázka uvedená v nadpisu na nás vykoukla v diskusi na jednom webu zabývajícím se péčí o děti. Trochu nevěřícně jsme na ni hleděli. Jak se vůbec někdo může ptát, jestli má otec právo na základní dokument týkající se dítěte?

Nakonec jsme zjistili, že nadpis diskuse úplně přesně nevystihoval celou otázku, která zněla:

„Dobrý den, s otcem dítěte jsme se rozešli a dítě mám v péči já (matka). Otec po mě chce ověřenou kopii rodného listu. Má na ni právo?“

Gramatickou chybu pomineme, nelze však úplně pominout to, proč něco takového matka vůbec řeší. Proč otci kopii prostě a jednoduše nedá? Správná odpověď na otázku totiž zní tak, jak ji napsala další diskutující:

„Stačí když zajde na úřad. A za stovku mu ho vytisknou, myslím. Proč by ho nemohl mít?“

Takže i kdyby matka chtěla kdoví proč (a proč vlastně?) dělat obstrukce, otec si zajde na úřad a rodný list dostane v originále.

Co se týče záležitostí dítěte, zásadně totiž platí to, co říká § 865 odst. 1 občanského zákoníku:

„Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům. Má ji každý rodič, ledaže jí byl zbaven.“

Takže každý rodič má nárok na dokumenty svého dítěte. Nejen na rodný list, ale třeba i na lékařskou dokumentaci nebo školní výsledky. Stejně tak každý rodič může vystupovat jako zákonný zástupce svého dítěte vůči úřadům či komukoliv dalšímu a vyřizovat za dítě běžné záležitosti. Významné záležitosti vyžadují vždy souhlas obou rodičů (nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště, volba vzdělání apod. – viz § 877 o. z.).

Rodičovskou rovnost bychom měli brát jako naprostou samozřejmost a v praxi se podle toho chovat.