JUDr. Pavel Kotrady, předseda Okresního soudu ve Vsetíně

Stridavka.cz

–

Přepis rozhovoru Radiožurnálu z 18. září 2023

Určit minimální výživné a zavést automatické zvyšování alimentů, o tom jedná Ministerstvo práce a sociálních věcí s resortem spravedlnosti. To k tomu zřídilo expertní skupinu a její součástí jsou i zástupci Spolku rodinněprávních a opatrovnických soudců. Jejich místopředsedou je Pavel Kotrady, náš host. Dobrý den.

Dobrý den.

Teď, když se expartneři na zvýšení alimentů nedohodnou, musí pečující rodič podat návrh k soudu. Většinou tohle trvá několik měsíců a právě tomu chce Ministerstvo práce a sociálních věcí podle poradce ministra Jana Stravy zabránit: „… a ten rodič tak nebyl postaven před to dilema, jestli jít k soudu a zhoršovat ty vztahy, anebo živořit.“ Alimenty by se nově mohly tedy zvyšovat automaticky v závislosti na inflaci anebo také na růstu mezd. Je to podle vás dobrý nápad? Fungovalo by to vůbec?

Já si nejsem jistý, jestli by tady tato praxe mohla nějakým způsobem těm účastníkům pomoci. Je potřeba si uvědomit, že každý případ je individuální. My musíme podle zákona vycházet z možností, schopností a majetkových poměrů rodiče, pokud máme stanovit takovému rodiči výživné pro nezletilé dítě, a zároveň máme také vycházet z odůvodněných potřeb nezletilého dítěte. Je potřeba si uvědomit, že pokud z toho chceme udělat nějaký stroj, který nám vyplivne nějakou částku, která se bude průběžně zvyšovat, to může být kontraproduktivní.

Ale podle ministerstva by alespoň ta automatická valorizace, kdy by už tedy pečující rodič nemusel podávat návrh k soudu, soudcům přece jednom odlehčila. S tím asi budete souhlasit.

No, s tím tak úplně také nemohu souhlasit. Protože pokud tedy bude automatická valorizace a vezmeme si současnou situaci, která – já přepokládám – že je extrémní (ostatně slyšíme to opakovaně od guvernéra národní banky, že inflace se bude vracet do normálu), tak zase na druhé straně si budou podávat ti povinní rodiče návrhy na snížení výživného. Protože zpravidla ruku v ruce s vysokou inflaci nejde automaticky zvýšení mezd, obvykle až na vyšší inflaci reaguje zvýšení mezd. To znamená, že tam by došlo k nějakému zvýšení výživného, ale na druhé straně vůbec nevíme, jestli třeba nepřibyla další vyživovací povinnost, jestli třeba ta mzda nezůstala stejná nebo se nezvýšila mnohem méně… Takže na druhé straně bychom se mohli dočkat toho, že místo aby žádali ti oprávnění rodiče o zvýšení, tak bude žádat ten povinný rodič o snížení, a budeme tam, kde jsme.

Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí soudy ve třetině případů určují výživné pod dva tisíce korun, skoro v 5 % dokonce pod devět stovek. Jak je tohle možné? Z toho přece nelze dítě uživit, životní minimum je podle věku dítěte nějakých dva a půl až tři a půl tisíce korun.

Já s vámi souhlasím, že z toho dítě uživit nelze. Ale zase jsme u toho, že každý případ je individuální. Jestli někdo z nějakého důvodu pobírá pouze minimální mzdu a je to u něj objektivní fakt, protože bydlí zrovna v místě v České republice, kde není příliš velká nabídka kvalitní práce, dobře placené práce, jestli má více vyživovacích povinností, má nějaké zdravotní omezení nebo nějaká jiná omezení, má více těch vyživovacích povinností, jak jsem řekl, tak se můžeme samozřejmě dočkat i těchto nižších částek, protože nemůžeme samozřejmě po něm chtít, aby naprostou většinu svých příjmů odevzdal na výživném. Já vím, že to zní možná příliš drsně, ale je to realita, a pokud někdo samozřejmě není spokojen s příliš nízký výživným, tak má možnost se odvolat k odvolacímu soudu, který může posoudit, jestli to výživné skutečně odpovídá nebo neodpovídá, jestli se nejedná o nějaký exces na straně soudu. Ale zase musím říct, že každý případ je třeba posuzovat individuálně a můžeme vycházet jenom z toho, co ten člověk má, jaké má možnosti a schopnosti.

Ministerstva i tak jednají o stanovení takzvaného minimálního výživného. Fungovalo by to jako jakási pojistka proti alimentům právě v řádu stokorun. V jaké výši by podle vás asi tak mohla být? A fungovalo by to jako pojistka?

Nejsem schopen se právě vyjádřit, v jaké výši by to asi mělo být. Myslím si, že otázka minimálního výživného je určitě otázka, která by se diskutovat měla, ale zase musíme počítat s tím, že by měla být nastavená na nějaké hranici, která odpovídá současné převažující rozhodovací praxi. Abychom to nějakým způsobem nepřestřelili nebo naopak aby se to zbytečně nepodstřelilo a nebylo by to vůbec užitečné. Ale je potřeba si znovu uvědomit, že i tady počítá ministerstvo s tím, že by právě ty případy, o kterých jsem se zmiňoval, to znamená lidé, kteří mají podprůměrnou mzdu, minimální mzdu, kteří třeba ze zdravotních důvodů musí pracovat na částečný úvazek a nemají třeba ještě nárok na invalidní důchod, tak tam by určitě zase byla nějaká – je to tam v tom plánu – možnost, že by se pod tu výši minimálního výživného šlo. Ale výjimečně.