Mgr. Tomáš Zdechovský
–
Kanadští výzkumníci přišli před třemi lety s šokujícím zjištěním, které zcela nepochopitelně vzbudilo jen malý ohlas. Podle výsledků jejich studie by si totiž jen 12 % lidí vybralo na rande transmuže nebo transženu.
Rande s transosobou odmítli takřka všichni dotázaní (cis)heterosexuálové. Pouze 1,8 % těchto mužů a 3,3 % žen by šlo na rande s transosobou. Dokonce ani většina neheterosexuálů nebyla něčemu takovému příliš nakloněná: Pouze 11,5 % gayů a 29 % žen lesbické orientace bylo „transinkluzivních“ ve svých preferencích pro rande. Relativně nejvstřícnější k potenciálním transpartnerům byli bisexuální, queer a nebinární účastníci výzkumu, kteří spadali do jedné z uvedených skupiny. Nicméně i mezi nimi by si téměř polovina (48 %) nevybrala transmuže či transženu.
Znevýhodněných skupin je více
Bohužel nemáme k dispozici dostatek údajů o tom, jak je to v jiných zemích. Pokud ale bylo zjištěno tak alarmující číslo v kanadské společnosti, která je obecně považovaná za jednu z nejvíce přijímajících a nejtolerantnějších k LGBT+ komunitě, lze předpokládat, že všude jinde (včetně Česka) to bude už jenom horší a mezi (cis)heterosexuály budou takto diskriminační postoje zastávat prakticky všichni.
Zdá se, že předsudky jsou v lidech zakořeněné více, než si mnozí myslí, a to je samozřejmě třeba změnit. Zvláště když se dokonce ani v Kanadě, která se ráda prezentuje jako maják pokroku v oblasti diverzity, nepodařilo mezi lidmi vymýtit tak předsudečné a diskriminační chování. Být na místě premiéra Justina Trudeaua, uvažoval bych už dávno o rezignaci.
Co tedy s tím?
V první řadě si musíme konečně přiznat, že diskriminace lidí v oblasti navazování vztahů představuje problém a je třeba s ním začít něco dělat. Vedle toho si musíme uvědomit, že problém jedné skupiny transosob je jen pomyslnou špičkou ledovce. Znevýhodněných skupin by se na seznamkách našlo daleko více, což je dáno diskriminačním přístupem mnoha lidí.
Například je známo, že se mezi muži najdou takoví, kteří preferují jenom štíhlé nebo jenom modrooké či pouze blondýnky. A co je ještě horší, někteří z nich mají natolik vyhraněný vkus, že si vybírají pouze štíhlé modrooké blondýnky. Jak k tomu přijdou ostatní lidé, kteří svoji odlišnou genderovou identitou, ale třeba i svým vzhledem, vlastnostmi či zájmy nevyhovují preferencím většiny?
Myslím si, že za takové situace je na místě vážně uvažovat o zavedení kvót na rande nejen pro transosoby, ale i další znevýhodněné skupiny (např. příliš hubení či naopak „málo hubení“, příliš vysocí, lidé velmi malého vzrůstu, prostovlasí…), aby se nikdo se necítil diskriminovaný. Na seznamovacích aplikacích jako jsou Tinder, Badoo, Bumble nebo Pure si dovedu představit stanovení limitů pro možnosti kontaktování lidi či zobrazování profilů dle určitých kritérií.
Jinými slovy, pro uživatele by se měl stanovit určitý povinný minimální podíl zobrazených či kontaktovaných profilů patřících lidem ze znevýhodněných skupin, aby se zamezilo diskriminujícímu chování. Možných způsobů by se určitě dalo najít více a je třeba o nich dále diskutovat. Dvě věci jsou ale jasné: Diskriminace musí skončit a kvóty na rande jsou v tomto případě nejspíše nevyhnutelné!
Převzato z blogu Tomáše Zdechovského
Okomentovat