Jiří Nápravník

Pan Farský řekl: „Pokud pan ministr (Pelikán) říká, že spravedlnost neexistuje a je zneužívána v předvolebním boji, pak lidé musí absolutně ztratit důvěru v to, že stát funguje.” Je to pravda a ukážu vám to na případu mých synů.

Původně jsem níže uvedený dopis rozeslal šéfům soudů a státního zastupitelství, jako svoji reakci na jejich vyjádření ke změnám v polské justici.

Fakt, že jsem na svůj dopis nedostal odpovědi, a následně i některé výkřiky na ochranu údajné nezávislosti soudců a soudkyň mne vedou k tomu, že zde zveřejním zmíněný dopis. Mnoho soudních šéfů a politiků při jakékoliv kritice práce soudců a soudkyň vše schovávají za soudcovskou nezávislost. Doktor – lékař je odpovědný za špatně odvedenou operaci, jak je možné, že doktorka – soudkyně není odpovědná za několik rozsudků mimo zákon?

Takže se ptám jako občan a smutný táta.

• Má soudkyně beztrestně právo vydat několikrát po sobě rozsudek, který nadřízený soud označí jako “…rozhodnutí mimo zákon, které nic neřeší”?
• Může předsedkyně soudu a její zástupkyně beztrestně označit práci soudkyně za správnou a přitom stejnou práci nadřízený soud označí jako “…rozhodnutí mimo zákon, které nic neřeší”?
• Je možné, aby se jednání o svěření dětí do péče vleklo téměř tři roky a soudkyně se schovávaly za nezávislost justice?

—-

Dopis vrcholným představitelům české justice

Ve Světlé nad Sázavou 24.7.2017

Vážený pane Rychetský,
vážený pane Šámale,
vážený pane Baxo,
vážený pane Zemane,

společně jste vydali prohlášení ke změnám, které probíhají v Polské republice a dotýkají se fungování soudů u našich severních sousedů.

Změny, které probíhají v Polsku jsou jejich interní záležitost. Před kritikou a odsouzením změn by bylo dobré vědět jak polské soudy fungovaly do současnosti a zda je skutečně jediným důvodem pro změny chuť politiků dostat soudy a soudce pod kontrolu nebo je cílem naopak snaha zavést pořádek a odstranit kreativní výklad práva. Ostatně takový problém, ale existuje i v České republice (popíši ho krátce dál). Arogance soudce, překroucený výklad obsahu spisů a očividné nadržování jedné straně je problém, který podrývá důvěru v soudy víc než nějaký zásah politiků.

Mimochodem doktor (medicinae doctor) je odpovědný za svoji diagnózu i práci na operačním sále, i když léčbu provádí na těle, ke které mu chybí manuál, uživatel s konkrétním tělem 50 let špatně zacházel, atd. Přesto jsou lékaři odpovědní, a to i trestně, za svojí práci.

Existují dvě skupiny lidí, kteří za svojí práci nejsou běžným způsobem odpovědní. První skupinou jsou tvůrci operačních systémů (IT odborníci). Píši o tom v jiných příspěvcích a tento absurdní stav se dotýká celého světa. Druhou skupinou jsou soudci. Tento princip má být pro soudce zárukou jejich nezávislosti, ale dnes neexistuje snadná a hlavně rychlá pojistka jak zabránit zneužívání svěřené funkce. Tím nemyslím porušení nezávislosti, ale prostě kontrolu. Tam kde neexistuje kontrola, tak rychle vznikne prostor pro korupci, jiné neobvyklé činnosti a může zavládnout názor „Pán Bůh je vysoko, Praha je daleko. Tady vládnu já.“

Dnes neexistuje v rámci soudního systému rychlý způsob a jsem přesvědčen, že ani zájem takovou situaci rychle a rázně odstranit. Nezájem rychle a rázně řešit zjevná pochybení s odkazem na nezávyslost jednotlivých soudců, tak to jsou situace, které podrývají důvěru v soudce a celý soudní systém, víc než kroky politiků.

A teď konkrétní příklad OP274/2009 aneb Barnevernet z Vysočiny 0P274/2009HB

Před rozvodem jsem byl předvolán v roce 2009 k soudu o svěření našich synů do péče. Tam mi soudkyně dala podepsat zápis z jednání a s argumentem, že se nemůže dívat na mé uslzené oči, tak mi zápis přečte. Já jsem zápis podepsal. Když jsem obdržel písemné vyhotovení, tak jsem zjistil, že tam je uvedeno, že manželé se dohodli na styku otce se syny 2 hodiny jednou za 14 dnů.

Stěžoval jsem si, odvolával jsem se. Krajský soud odvolání posoudil „od stolu“ úřednicky, nikoliv s přihlédnutím k faktu, že se jedná o výchovu dětí.

Naprosto absurdní bylo konstatování předsedkyně Okresního soudu v Havlíčkově Brodě, která mi před svědkyněmi řekla, že soudkyně Dvořáková prostě nemá chlapy ráda. Takže se ptám jak je možné, že soudkyně s takovým přístpem k účastníkům řízení mohla soudit. Jak je možné, že předsedkyně soudu a pravděpodobně i další osoby o tom věděli a nezjednali nápravu. Nikdo z soudců nechtěl jasně pojmenovat místo problému, takže jsem po čase podal nový návrh na úpravu styku a po drobných tahanicích dostala spis jiná soudkyně.

V novém jednání o úpravě styku soudkyně doslova odcitvala (Ctrl-C, Ctrl-V) doporučení dětské psycholožky. V tom celém příběhu je to drobnost, ale k čemu je soudkyni Ventlukové její nezávislost, když nakonec vydá rozsudek stylem Ctrl-C, Ctrl-V. V každém případě podle tohoto rozsudku mé setkávání se syny fungovala několik let. Pro další část je důležité ještě doplnit, že v tomto rozsudku je uvedeno, že matka je povinna děti řádně připravit a předat otci.

V předchozí větě uvedenou podmínku bývalá manželka přestala v létě 2014 respektovat a od podzimu 14 mi syny nepředávala. V říjnu jsem dál návrh na výkon rozhodnutí, kterým se soudkyně Ventluková 4 měsíce nazabývala. Vůbec jí nevadilo, že někdo z účastníků nerespektuje její rozhodnutí. Následně v lednu 15 vydala rozsudek, že styk mezi tátou a syny se neupravuje. To Krajský soud zrušil jako rozhodnutí mimo zákon, které nic neřeší a vrátil spis zpět do Havlíčkova Brodu. Již jsem zmínil kreativní výklad práva a přesně v tomto duchu soudkyně Ventluková vydala rozsudek v naprosto stejném znění jako v lednu 2014, tedy, že styk mezi otcem a syny se neupravuje a návrh na výkon rozhodnutí zamítla. Tento rozsudek Krajský soud opět zrušil se stejným odůvodněním, tedy, že se jedná o rozsudek mimo zákon, který nic neřeší.

Jak by se asi zacházelo s doktorem-lékařem, který by opakovaně pacientovi operoval pravé oko místo nemocného levého.

Do tohoto případu se zapojila i paní Šabatová. Když jsem hledal pomoc a nepomohl mi OSPOD (sociálka) na MÚ Chotěboř, ani na Krajském úřadě, tak jsem se obrátil na ombudsmanku. Doufal jsem, že pokud se paní Šabatová zastává odsouzených, uprchlíků, zastává se osob, které se nechtějí legitimovat na výzvu příslušníků Policie ČR, tak se zastane i táty, který se chce podílet na výchově svých synů. Omyl! Po víc jak roce údajného zkoumání mi paní Šabatová odpověděla, že je vše v pořádku. Tedy z pohledu paní Šabatové je nerespektování rozsudku v pořádku. To je divný přístup veřejného ochránce práv.

Roky běží a z důvodů mizerné práce soudkyň a z důvodu neexistující kontroly nad tak citlivou oblastí jakou je péče o děti, jsou dnes z Kubíka a z Matýska dvě unuděné postavičky, které zajímá pouze tablet a fotbal, i když před třemi lety se zajímali o kobylku v trávě i letadlo na nebi.

Vážení pánové soudci, vyjadřovat se ke změnám v sousední zemi je možné a je pouze na vašem zvážení, zda je to z pozice vašich funkcí vhodné či nikoliv. Podle mne je mnohem důležitější udělat si pořádek „doma“. Pokud je možné účastníkovi soudního řízení podstrčit upravený zápis z jednání, tak je to v běžném životě podvod. Pokud je možné, aby soudila soudkyně, která podle názoru předsedkyně soudu nemá chlapy ráda, tak je minimálně zpochybněna nestranost těchto soudkyň (soudkyně i předsedkyně OS, která s tím nic neudělala). Pokud soudkyně opakovaně „vyrábí zmetky“, tedy vydává rosudky, které jsou shledány jako rozsudky mimo zákon, tak v takovém případě je v našem soudnictví něco špatně. Je v zájmu všech moudrých, vzdělaných a skutečně nezávislých soudců si ve svých řadách zjednat pořádek.

Situace mých synů je špatná a v současné situaci, kdy státem placení úředníci odmítají jasně pojmenovat místo a zdroj problému, neexistuje jednoduché řešení jejich smutných nálad. Jsou ale i další případy, ať již v oblasti rodinného, obchodního nebo trestního práva, kde jsou překrucovány důkazy a soudci jasně nadržují jedné straně. Takový přístup je nebezpečný pro celou společnost. Ctihodní páni soudci, zjednejte si prosím rychle a rázně pořádek ve svých řadách. Pokud se tak nestane, tak se potom nedivte, že i v České republice budou problém řešit politici místo vás.

S úctou

Jiří Nápravník
smutný táta

—————————————————-

Tolik dopis vrcholným představitelům české justice. Pan Farský kritizuje ministra Pelikána za jeho výroky. To můžeme na jednu stranu považovat za předvolební rétoriku.

Já osobně jsem na příběhu mých synů poznal, že když se státní úřednice (i úředníci) vymknou kontrole a začnou jednat podle přísloví “Pán Bůh je vysoko, Praha je daleko, tady vládnu já”, tak je to nebezpečné pro celou společnost. Takový přístup je špatný a nebezpečný pro všechny občany a všechny politické strany bez ohledu na jejich orientaci a program.

Převzato z NAPRAVNIK.BLOG.IDNES.CZ