Zdenek Ručka
Minulý blog jsem končil tím, že bych rád v tom následujícím popsal i obdivuhodné profesionální nasazení právní zástupkyně navrhovatelky, paní JUDr. Lucie Zvolenské, a demagogii, kterou prezentovala na soudním jednání.
Nemám nic proti advokátem. Je jejich prací, hájit zájmy klienta. Co by však nemělo chybět i u těchto profesionálů, je morálka a něco takového, jako profesionální čest či minimálně etika. Možná jsem jen naivní. Mám právní zástupkyni, která nestaví moje zájmy do roviny lží a polopravd. Nesnaží se útočit na mou exmanželku nehoráznostmi, které nikdy nebyly pravdou. Možná jsem si měl najít advokáta bez páteře. Ne, neudělal jsem to dosud a neudělám to ani v budoucnu. Věřím totiž, že dokážu, jak se věci děly a dějí, a budu věřit, že existuje nějaká triviální slušnost a spravedlnost. Nesnížím se ke lžím a podrazům, se kterými se potýkám už několik let. To ponechám na jiných. Věřím, že každý si neseme s sebou nějakou karmu a té se prostě nevyhneme.
Ale k věci. Před posledním jednáním, po konzultaci s mou zástupkyní, mi paní JUDr. Zvolenská nabídla dohodu ohledně výživného. Prý ušetříme čas a vše kolem jednání. Nabídla mi vskutku „férovou“ dohodu. Navrhovatelka se „uskromní“ se zvýšením výživného jen o 65 %, místo původního, ve výši 125 %. Vždyť pokud jsem nabídl 40 % navíc, tak proč ne 65 %? Poděkoval jsem za její nabídku a slušně odmítl. Odmítl jsem její návrh i proto, že mluvit před soudem o věcech, které se s dětmi dějí, není sice příjemné, ale nemám z toho obavu jako zřejmě navrhovatelka. Protože jsem přesvědčen, že obhájit lež je podstatně těžší než hájit pravdu. A také, proč by měla matka našich dětí ustupovat z původního návrhu, pokud je tato částka oprávněná…?
Až na jednání nám paní JUDr. Zvolenská dala do rukou „Vyjádření navrhovatelky“. Nejsem právník, ale mám za to, že bývá zvykem a slušností písemné materiály doručit tak, aby byl čas na jejich prostudování. Jelikož na jednání čas na to nebyl, dostal jsem se k němu až po vyhlášení rozsudku. Musím napsat, je to skutečný skvost. Tolik demagogie, polopravd a lží na osmi stranách formátu A4 člověk vidí snad jen u politiků. Skvělá práce, paní doktorko…!
Předpokládám, že přesto, že je pod tímto vyjádřením podepsána paní JUDr. Zvolenská, je to stanovisko navrhovatelky. Přestože ji zde vzpomínám, třeba za vším vidět i „objednatele“ těchto nehoráznosti.
Nedá mi nepodělit se alespoň o pár „chuťovek“…
A tak…
„Navrhovatelka, na rozdíl od otce, který o něj (pozn. syna) neprojevuje zájem, se ho snaží v této zálibě (pozn. rybaření) podporovat, například i tím, že často chodí na soukromé rybníky, kde je vstup za poplatek.“ K rybaření jsem syna přivedl sám, protože jsem byl kdysi také rybářem. Jeho matka během manželství nechodila s ním (s námi) na rybaření. Maximálně její otec. A jen na okraj, chodit na soukromé rybníky si nedovolí často ani dospělí rybáři, protože je to relativně nákladné, ale určitě ne nezbytné pro potěšení z této záliby.
Nebo…
„Z vyjádření odpůrce nepřímo vyplývá (pozn. toto je úžasné konstatování), že nemá zájem o děti a také nemá zájem děti podporovat a rozvíjet v jejich zálibách.“ (pozn. citát jsem gramaticky upravil, byly v něm drobné chyby) Zde je třeba vysvětlit, že jsem rozporoval tvrzení matky, která prezentovala, že měsíčně platí na synovu sportovní aktivitu – členství 80 eur / měsíc. Mimochodem členský poplatek je 5 eur / měsíc. Takže pokud chci vědět skutečnou částku, tak pro paní JUDr. Zvolenskou z toho zcela jasně „nepřímo vyplývá“, že jsem jako otec v podstatě selhal.
A také…
„Za posledních 5 (pět) let se odpůrce s nezl. dětmi cíleně, v rovině strávit společně čas, nesetkal.“ A níže pokračuje: „Odpůrce se tedy posledních 5 (pět) let s nezl. dětmi vůbec nestýká, t.j. ani v době, kdy by se měl styk realizovat (každý druhý víkend, část letních prázdnin a vánočních svátků), odpůrce žádným způsobem nepřispívá nad rámec výživného,…“
Ano je to pravda. Když však už paní JUDr. Zvolenská napíše „A“, já si dovolím napsat „B“. Pozapomněla napsat i o prvních dvou letech, kdy si „odpůrce“ pro děti chodil a ne vždy je od matky i dostal. Jezdil s nimi na dovolené a výlety. Kupoval jim dárky k svátkům či Vánocům. A najednou se něco stalo a… Během celých těchto pěti let jsem dětem neustále nabízel strávit společně čas, který mi byl určen. Nikdy jsem jejich přítomnost neodmítl a ani dnes neodmítám. Vybraly si samy. Nechtěly se se mnou setkávat a už vůbec ne trávit se mnou jakýkoliv čas, který mi byl přidělen jako „jen“ otci. Rozhodl jsem se nebrat děti násilím, pokud samy nechtějí. Nikdy jsem si pro děti nepřišel s policejní hlídkou či sociálkou, aby mi je pomohli „eskortovat“. Jak však přinutíte děti, aby „chtěly“, když to nechce jejich matka? To, co způsobila výchova matky našich dětí, se nazývá „syndrom zavrženého rodiče“. Předpokládám, že se s tím zcela určitě setkala navrhovatelka i paní JUDr. Zvolenská, i když ona možná jen v teoretické rovině. Pokud by paní doktorka měla zájem, rád jí zašlu kompletní 5letou korespondenci „opovrženíhodného“ otce, kterou „odpůrce“ vlastně vedl téměř výhradně jednosměrně s dětmi, vychovávánými v duchu křesťanské lásky, milující matkou.
A ještě…
Za absolutní drzost a nehoráznost však považuji následující: „Daňový bonus si navrhovatelka neuplatňovala ani neuplatňuje, čehož důkazem je soudu odevzdané roční zúčtování, a to vzhledem ke skutečnosti, že toto zvýhodnění si uplatňoval odpůrce. Když navrhovatelka měla zájem o změnu, reagoval negativně s odůvodněním, že „on platí výživné!““ Už od roku 2009 jsem si ho neuplatňoval, což by paní JUDr. Zvolenská zcela jistě věděla, pokud by jen trochu chtěla. Právě proto, že děti byly svěřeny matce, nebyl důvod, abych ho pobíral. Co by mě však zajímalo více, je: „reagoval negativně s odůvodněním, že“ on platí výživné!““, což se zde vzpomíná. Nevím totiž o ničem podobném, i vzhledem k výše uvedenému, ale možná mám jen špatnou paměť…
Občas, když někdo udělá nějakou nehoráznost či nestydatost, říká se mezi obyčejnými lidmi něco v duchu: „…že tě hanba nefackuje…“ Myslím, že někteří lidé by byli „více biti než syti“…
Ve vyjádření navrhovatelky, pod kterým je podepsána JUDr. Zvolenská, je toho ještě mnohem víc, co by se dalo zmínit. Například, že její klientka si „musela“ zajistit nový domov (mimochodem odešla z něj dobrovolně, za lepším životem, a vzala s sebou i „její“ děti, s čím jsem nikdy nesouhlasil), že moje partnerka již v současnosti může pracovat a tak může zvýšit příjem domácnosti… Samozřejmě vždy je tam to zmíněné „A“, ale „B“ jaksi chybí. To by musela zmínit i to, proč se děly a dějí věci „A“, no a to by vrhlo zcela jiné světlo do podobných pochmurných konstatování a samozřejmě i na její klientku – navrhovatelku – matku v jedné osobě.
V podstatě „motto“ celého pamfletu je vykreslit soudu „odpůrce“ jako nezodpovědného, lhostejného, nemilujícího, bezcharakterního otce, který nechce finančně podporovat duševní či fyzický rozvoj dětí, nebo jen minimálně. Nu co, paní JUDr. Zvolenská je kromě vynikající právničky zřejmě ještě lepším psychologem. Osobně by mě zajímala celkem jednoduchá odpověď na celkem jednoduchou otázku. Proč se tak ten „špatný“ otec brání styku s dětmi, co mu děti vlastně udělaly, že podle paní JUDr. Zvolenské „on“ nemá zájem? „Ona“ zřejmě odpověď zná…
V žádném případě netvrdím, že JUDr. Zvolenská padla na úroveň její klientky, že by ona sama byla svými postoji a jednáním podobná navrhovatelce. Zřejmě já stojím na nesprávné straně. Rozhodně od podobných lidí se celý život snažím držet co nejdál, protože….
Kdysi, když jsem se rozhodoval, kam na VŠ, lákalo mě právo a dokonce i psychologie. Dnes jsem rád, že možnosti přijetí na takové studium byly omezené. Žádné konexe ani členství ve straně. Dnes jsem rád, že tomu tak bylo, protože ráno když vstanu, můžu se s klidným svědomím podívat do zrcadla, aniž by se mi zvedl žaludek a přišla nevolnost. Věřím, že jsou i takoví právníci a psychologové, kteří nemají problém podívat se do zrcadla, protože vědí, co je minimálně etika a morálka. Já vím o dvou, jejichž pomoc jsem využil či využívám i v této době. Není to mnoho, ale díky i za to málo… Alespoň můžu stále věřit, že slušnost ještě nevymřela.
Převzato z RUCKA.BLOG.SME.SK. Přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.
29. 6. 2016 at 20:57
No, ako myslíte. Možno máte podobné skúsenosti, ale na nešťastie, by som vás ubezpečil, že moja ex je excelentný manipulátor. Dlhoročná psychologička, ktorá vie zrobiť (ne)poriadok v hlave dospelého o deťoch nehovoriac.
30. 6. 2016 at 8:32
2adamko – Jak byli deti velke kdyz jste se rozesli, a jak byli velke kdyz sis je prestal brat, a jak jsou velke ted?Kolik je to vyzivne konkretne? At jen nemlatime prazdnou slamu …
30. 6. 2016 at 8:57
Pri odchode mali 5 a 8. Dva roky som ich brával tak ako som mohol – teda ako mi určil súd, viac som nedostal ani minútu od ex. A stávalo sa, že som ich od ex nedostal ani v čase, keď mali byť so mnou.
Prečo Ťa zaujíma výška výživného? Bolo vo výške 20% z mojej čistej mzdy. A naviac som dával 10% oproti určenému. Som zamestnanec, takže bez bočného príjmu. Stačí takto?
Mimochodom prečítajte si od iného otca:
https://dennikn.sk/blog/matka-mari-predbezne-opatrenie-cast-i/
30. 6. 2016 at 9:00
Prestal brať…? To nebolo moje rozhodnutie. Ale ako prinútite deti aby s vami sadli do auta a šli na víkend?
Napíšte mi to ak to viete a vychádzajte z predošlého príspevku o tom ako sa im matka povie, že ak nechcú tak nemusia.
30. 6. 2016 at 9:03
Ospravedlňujem sa za nepresný údaj. Výživné bolo cca 25% z môjho príjmu a ja som posielal ešte o 10% vyššie výživné, takže cca 27%.
30. 6. 2016 at 9:26
Jak je prinutim jsem uz napsal. Vezmu je a jdu. Nebo ti matka k nim neumoznila pristup?Bohuzel si predtim nekolikrat dovolil ze „nemusi“, aniz by to hned matka kompenzovala nahradnim terminem (mel si hned na soud podavat navrh na vykon rozhodnuti). Vetsimu bylo tedy 10 – to je stale malo aby si mohl prosazovat svou, ze k tatovi nechce. Ale ted uz bycha honit ….
Na konkretni, ne procentualni vysi vyzivneho se ptam proto, abych mohl posoudit, jestli je primerena, vysoce nadsazena, nebo nedostatecna. Procenta z prijmu jsouzavadejici – za procento prijmu muzes koupit par rohliku, nebo taky kolo.
Tim ze si deti neberes vubec (nehlede na duvody) jsou tve naklady na ne mizive, a vynalozena pece take.
Mel si psat clanky o tom jak probihal soud o peci o deti, kde si navrhoval SP, a jak ti matka branila v pristupu k nim….
Ano, je nemravne izolovat deti od otce a chtit vyssi a vyyssi vyzivne – ale je treba resit to izolovani, ne vyzivne.
30. 6. 2016 at 9:43
Všetky blogy, ktoré som písal sú o celej histórii za dlhé obdobie. Alebo si čítal len posledné? Je tam všetko, čo sa dá napísať a mnoho vecí, ktorých bolo dosť, ale nedá sa o nich písať. Písať o nejakých stretnutiach s ODSPODom, ktoré nemám podchytené aj písomne. Alebo o tom, čo mi ex povedala medzi štryrmi očami. To nejde. Nemôžem stavať na niečom, čo druhá strana môže poprieť, pretože je to tvrdenie proti tvrdeniu.
Neviem ako to chodí v ČR, ale ak mi matka náhradný termín nedala, celý proces predbežka trval niekoľko týždňov a proti nemu sa odvolala. Výsledok bol, že som nedostal žiadny náhradný termín a ex vysvetlila deťom, že jej a teda aj im vlastne len škodím, pretože ona musí chodiť na súd a ODSPOD kvôli mne. Máš podobné skúsenosti, či nie? Dosiahol si viac? Pretože sa pýtaš na veci akoby si nezažil podobné.
A výživné je súčasť celého. Píšem o ňom len preto, že je to posledná z udalostí, ktoré sa momentálne dejú.
Ak by som napísal, že výživné bolo viac ako 6000 Kč je to málo či nie?
30. 6. 2016 at 10:44
6k mi prijde jako vyzivne pro takhle stare deti primerene. Spis jako trochu malo, kdyz s nimi nemas zadne dalsi naklady. Rozhodne ne premrstene.
30. 6. 2016 at 11:32
Je to relatívne, co je malo a co akurát.
Je moja povinnosť prispievať, a robím to. Mám právo byt s deťmi a nie som. Deti by mali mat aspoň triviálnu slušnosť ci nejakú úctu k otcovi a nemajú. Je veľa veci postavených na hlavu.
Momentálne ex požaduje 13k. Je to malo, akurát, premrštené?
To nechcem riešiť. Chcem len vidieť s vedieť ci je to oprávnene. Ak je, ok. Ak nie…
30. 6. 2016 at 12:41
Moje pozadovala 23k na deti 5 a 8. Proste s min to nejde :-). Ja se Ti divim, ze Te to jeste prekvapuje, ze to neberes jako hru, jako arabske trziste :-). Ta tvoje bude tvrdit ze nutnych je 13, ty ze vic nemuzes, a ze tolik nepotrebuje .. a zvysi ti to o 2. Co je dulezite, je byt a zustat pro deti tatka, bojovat o co nejvetsi cas s detmi, a snazit se ho jako otec smysluplne vyplnit.