Petr Kozelka

–

Stovky stran soudních spisů, desítky tisíc korun utracené za advokáty, roky života prosouzené ve snaze dosáhnout svého. A také děti vyrůstající ve stínu konfliktu svých rodičů. To bývají opatrovnické spory, jeden z nich se týká i šestiletých dvojčat, která navíc trpí autismem.

Rodiče dětí, které potřebují speciální péči, bydlí v jednom městě jen pár stovek metrů od sebe. Přesto se nedokážou shodnout takřka na ničem, co se týká jejich dvojčat. Po měsících soudních tahanic nakonec Okresní soud v Kroměříži vyslyšel otcovy argumenty a přiznal mu více času s dětmi. Kromě sudých víkendů tak otec dostal možnost mít děti i jednu noc přes pracovní týden.

Soudní rozhodnutí kroměřížského soudu mělo čtyři výroky, přičemž posledním se rušilo předběžné opatření, kterým se do té doby řídil styk dětí s otcem. Matka se proti verdiktu odvolala, ale jen ve třech bodech, poslední výrok o zrušení opatření nenapadla, a tento bod se tak stal pravomocným.

Pro otce to znamenalo, že náhle místo vidiny více času s dětmi neměl v ruce žádný dokument, který by mu zajišťoval alespoň minimální styk.

Zůstal tak odkázán na „dobrou vůli“ matky a s dětmi může trávit výrazně méně času, než kolik mu přiřkl soud. Otcova situace je navíc komplikovaná v tom, že pracuje jako profesionální voják a není v jeho silách flexibilně měnit své časové možnosti. Kroměřížský soud přitom neschopnost rodičů spolu komunikovat kritizoval.

„Dohodnout se nemohou prakticky na ničem a potřebují mít ke všemu, co se dětí týká, soudní rozhodnutí, pokud možno co nejpřesnější a nejsrozumitelnější pro obě strany,“ upozornila v rozhodnutí soudkyně.

Dvě hodiny jsou málo

Soud otci přiznal možnost, aby u něj děti přespaly i v týdnu, ostatně tento přístup podpořil v pondělí i Ústavní soud, když upozornil, že také druhý rodič by se měl podílet na běžných starostech všedních dní, a ne mít děti jen o víkendech.

Soudkyně zdůraznila, že pokud by měl otec děti pouze na dvě hodiny, za což horovala matka, zvládl by je za takovou dobu při jejich diagnóze a věku pouze odvézt k sobě domů, vysvléknout, a už by je zas musel chystat na cestu k matce.

„Navíc by otec neměl dostatečný kontakt s mateřskou školou, který je v případě těchto dětí nutný pro to, aby otec mohl okamžitě zareagovat na případné aktuální problémy dětí. Za potřebný soud považuje i styk o hlavních letních prázdninách a o Vánocích. Nic nebrání tomu, aby děti byly s otcem v rozsahu, jak soud určil, protože otec má výchovné schopnosti potřebné pro děti a prostředí u otce je vhodné pro pobyt dětí,“ dodala ve zdůvodnění soudkyně.

Osud dětí v rukou soudu

Matka se ale s takovým odůvodněním odmítla smířit, v odvolání si postěžovala, že se k ní otec chová nevhodně, a odmítla i to, že by děti o letních prázdninách trávily čas rovnoměrně s oběma rodiči.

„Nepochybně by došlo k odcizení dětí ode mě jako osoby, ke které mají nejbližší vztah,“ napsala do odvolání. Otec naproti tomu upozornil, že s dětmi ještě nikdy nemohl absolvovat letní dovolenou.

Osud dvou autistických dětí mají nyní v rukou soudci odvolacího senátu krajského soudu.

Převzato z Novinky.cz