Aliance pro rodinu
–
Vážená paní Jourová,
tímto otevřeným dopisem reaguji na legislativní iniciativu Evropské komise o přeshraničním uznávání rodičovství (zveřejněnou dne 7. 12. 2022) a na Vaše vyjádření z Vaší současné pozice místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost.
Pamatuji si Vás na začátku Vaší politické kariéry jako političku, která se svým uvážlivým přístupem řadila mezi ty, kteří nerozdmýchávají kulturní války a řeší hlavně praktické a pragmatické věci.
Velmi mě tedy překvapuje, že se hodnoty, na nichž stojí a padá Západní civilizace, staly jedním z hlavních a nejvyhraněnějších témat vašeho současného politického působení v Komisi (ve spolupráci s eurokomisařem Didierem Reyndersem, eurokomisařkou Heleno Dalliovou). Proč se tak stalo? Obklopila jste se lidmi, jejichž hodnotový rámec jste přijala za svůj, i když odporuje vůli a zájmům občanů Unie a provádí dekonstrukci EU? Obklopila jste se lidmi, jejichž hodnotový rámec pošlapává práva těch, kteří se nemohou ještě sami ozvat, tedy dětí? Co Vás k tomu vedlo?
Chceme Vám připomenout dvě věci.
Za prvé bychom Vám rádi připomněli občany celé Unie, pro něž máte pracovat, a kteří dali ve veřejné konzultaci k této otázce (“Have your say”) v květnu tohoto roku jednoznačně najevo (760 připomínek, drtivá většina negativních), že o radikální, progresivní ideologie nemají zájem.
Za druhé Evropská komise v souladu s článkem 17 Smlouvy o Evropské unii (dále již jen „SEU”) dohlíží pod kontrolou Soudního dvora EU na uplatňování práva Unie. Svým návrhem nemůže být současná Komise více vzdálena svému poslání. Jak může orgán pověřený zakládací smlouvou kontrolovat uplatňování práva EU, které sama porušuje? Návrh předložený eurokomisařem Reyndersem, Dalliovou a Vámi je v příkrém rozporu s primárním právem EU. Návrh porušuje principy proporcionality, subsidiarity, respektu ke kulturní rozmanitosti a především porušuje ochranu práv dětí ve smyslu čl. 3 odst. 3 SEU, a to paradoxně s odůvodněním, že jejich práva hájí.
Vámi podporovaný návrh hájí zájmy a touhy dospělých, nikoliv dětí. Připomeňme si Úmluvu o právech dítěte, kterou ČR i ostatní země EU ratifikovaly (na rozdíl od USA) a historii jejího vzniku. Úmluva v článku 7 zdůrazňuje základní lidské právo dětí na své rodiče, i právo na rodičovskou výchovu biologickými rodiči, pokud je to možné. Úmluva při formulování tohoto článku vycházela z hrozivých zkušeností mnoha totalitních režimů, které dělaly pokusy na dětech, odebíraly je jejich biologickým rodičům a posílaly je na převýchovu. Mnohdy tisíce kilometrů daleko, od svých maminek, tatínků, babiček, dědečků a kulturních kořenů. Děje se tak i ukrajinským dětem, které byly v průběhu válečného konfliktu odvlečeny do Ruska.
Bohužel musíme říci, že praxe upírat dětem biologické rodiče začíná v našem „západním“ světě nabírat na síle, a to i způsoby, které sice Úmluva tehdy ještě neznala, ale i tak je fakticky pokrývá. Žádné dítě nemá dva otce či dvě matky – to je popírání biologické reality člověka. Komisí připravený návrh nemá za cíl nic menšího, než otevřít na evropské úrovni cestu redefinice rodičovství bez ohledu na biologickou realitu. A zároveň popírání principů subsidiarity, kdy rodinná politika patří výlučně do kompetence národních států. Kroky, jež prosazujete, podkopávají samotné základy Evropské unie, která přece nemůže být postavena na zpátečnickém překrucování vědeckého poznání, protože znovu připomínám, žádné dítě nemá dva otce nebo dvě matky.
Vy sama máte zkušenost s velkou nespravedlností a sama víte, jak těžce se s tím člověk vyrovnává. Děti, kterým bylo upřeno základní lidské právo na své biologické rodiče, jsou často materialistickým prostředkem k naplňování tužeb dospělých. Jdou někdy až tak daleko, že si tyto děti kupují v rámci obchodu zvaném surogátní mateřství (praktiku odsoudil i samotný Evropský parlament). Váš návrh by tuto eticky velmi problematickou praktiku uznal za hodnou ochrany.
Tyto děti zažívají nespravedlnost ještě v mnohem větší míře, než jste zažila Vy sama. Je pro ně ale mnohem těžší se o svá práva přihlásit. Přesto se tak v některých případech děje (odkazujeme například na americkou organizaci Them Before Us, která tyto děti sdružuje). A protože jejich zkušenost popírá oficiální, tu jedinou správnou ideologii, že máma a táta nejsou v životě dětí důležití a že stačí jakási vágní stabilita a nedefinovaný cit, nedostává se jim mediálního hlasu. Pluralitní demokratická debata ve věci jejich lidských práv prakticky neexistuje.
Proto Vám posíláme knihu Jeftovy děti, jejíž autoři to, co Vy prosazujete, skutečně žili a radikálně se rozcházejí s tím, jak Vy ze své úřednické kanceláře jejich zcela konkrétní životy hodnotíte. Žádám Vás tedy, abyste jejich příběhům věnovala alespoň malou chvíli a pokusila se vcítit a vnímat jejich hlas.
S přáním moudrosti do Vašich rozhodování i pokojných vánočních dní,
Jana Jochová Trlicová
předsedkyně Aliance pro rodinu
Okomentovat