Bc. Jitka Řezaninová
–
Sama své zkušenosti se střídavou péčí nemám, ale jako mediátorka vím, že špatná komunikace neumožňuje zvážit tuto možnost rodičům. Neumějí si totiž vůbec představit, že by spolu měli nějak mluvit.
Pokud se při mediaci komunikace trochu zlepší, dokáží si rodiče navzájem říct, co jejich děti nebo dítě vlastně potřebuje, a dokáží se dohodnout, jak mu to dát. Velmi často zůstává název péče – výlučná u matky, ale je tak specifická a tak vyvážená na obě strany, že vypadá jako střídavá. Hodně často se setkávám s tím, že maminky jsou schopné se s tatínky dohodnout, že uvidí a budou mít svoje děti skoro nebo úplně napůl, nicméně jsou na nich vidět obavy, že střídavá péče = jejich vlastní selhání, že se neumí o děti dostatečně postarat.
Proto při mediacích dáváme přednost tomu, že vybudujeme harmonogram, kde obě strany si definují, jak budou trávit čas s dětmi, jak naplní jejich potřeby – kdo s dítětem půjde na kroužek, kdo se s ním bude učit matiku atd. – a teprve potom dáváme název péči, která bude. Myslím si, že je možné i jiné řešení než klasické týden a týden, nebo čtrnáct dnů a čtrnáct dnů (to je klasická střídavá péče). Je možné stanovit dny a hodiny přesně na míru, jak to potřebuje dítě i jeho rodiče. Pokud se rodiče takto dohodnou, pak název je buď nezajímá, nebo nezajímá jednu stranu, protože si uvědomují, že na dítě mají vliv stejný.
Když se jim zlepší komunikace, jsou schopní se i v budoucnu, při změnách u svého dítěte, domlouvat, jak ho budou provázet životem. Nicméně je pravda, že ne vždy se toto podaří. Tady je opravdu na vině i tlak okolí na maminku, že ona dovolila, aby se o dítě staral i otec. Je tedy zapotřebí se věnovat i veřejnosti, aby měla informace, že takováto péče – půl na půl – je normální a že si jí domluvili dva dospělí lidé, kteří sice již nejsou partnery, ale zůstávají rodiči, a to se vším všudy, co k tomu patří.
4. 3. 2011 at 9:48
Tak Já teda bohužel střídavou péči, ještě před rozvodem, zkusila a už nikdy bych s ní znova nesouhlasila, a nedoporučuju jí nikomu, kdo se mě zeptá.
Rodiče v rozvodovém řízení a po rozvodu se v 99% nejsou schopni domluvit a vůbec spolu mluvit.Vy zde kydáte hnůj na matky, ale u Nás to byl otec (mimo jiné jsem se rozvedla po jeho fyzickém útoku na mě) kdo dělal problémy, nechtěl aspoň trochu normálně komunikovat a popouzel dítě proti mě a mé rodině.
Navíc se o dítě v době jeho péče nestaral – pro vytíženost v práci a strčil ho své matce, která zde evidentně fungovala jen jako dozor, a v žádném případě ne jako „milující babička“.
Dítě se v této době začalo znovu počůrávat, kousalo si nehty, začalo špatně mluvit a když už mluvilo, tak mi místo básniček a písniček odříkávalo re
4. 3. 2011 at 9:50
Tak Já teda bohužel střídavou péči, ještě před rozvodem, zkusila a už nikdy bych s ní znova nesouhlasila, a nedoporučuju jí nikomu, kdo se mě zeptá.
Rodiče v rozvodovém řízení a po rozvodu se v 99% nejsou schopni domluvit a vůbec spolu mluvit.Vy zde kydáte hnůj na matky, ale u Nás to byl otec (mimo jiné jsem se rozvedla po jeho fyzickém útoku na mě) kdo dělal problémy, nechtěl aspoň trochu normálně komunikovat a popouzel dítě proti mě a mé rodině.
Navíc se o dítě v době jeho péče nestaral – pro vytíženost v práci a strčil ho své matce, která zde evidentně fungovala jen jako dozor, a v žádném případě ne jako „milující babička“.
4. 3. 2011 at 9:51
Dítě se v této době začalo znovu počůrávat, kousalo si nehty, začalo špatně mluvit a když už mluvilo, tak mi místo básniček a písniček odříkávalo reklamy
.
.
Při odjezdu k otci byly pravidelně histerické scény, že za otcem jet nechce.
Navíc se změnilo i jeho chování, začalo být dost arogantní, zlé a neposlušné, já ho vždy nějak během týdne srovnala a po jeho příjezdu od otce to bylo nanovo.
Pro mě, jako matku, to vše bylo neúnosné
Mimo jiné jsem musela s dítkem navštívit psychologa a ten sám mi řekl, že se střídavkou spoooousta odborníků nesouhlasí – nedivím se jim, pro dítě je to velmi stresující a matoucí.
U nás teď momentálně funguje podobný model jako zde popsala paní Bc.
Dítě mám v péči Já, ale pokud chce otec s dítkem někam jít nebo jet, nebo ho mít u sebe i mimo sta
4. 3. 2011 at 10:34
„Dítě mám v péči Já“. To myslím hovoří za vše. Většinou ani jeden rodič není zrovna vzor dokonalosti, takže kydat špínu na druhého je dost nemístné. Mimochodem, napadlo vás, že dítě se může počůrávat kvůli rozvodu, ne kvůli střídavce?
4. 3. 2011 at 13:00
Myslíte, že by tedy bylo lepší, kdyby soud dítě svěřil do péče člověku, který bezdůvodně zaútočí na ženu – to je dobrý výchovný model,že???Než matce, která v době útoku byla těhotná(podotýkám, že těhotná jsem byla s manželem), a málem o dítě přišla??
Mimo jiné, otec si pro dítě( nebo tedy teď už děti), chodí i mimo stanovené dny, pokud se dopředu domluvíme.
Bohužel, to že jsem si vybrala tohoto člověka za otce svých dětí už nezměním, ale určitě jim neupírám kontakt s ním
.
Hezký den Martina
4. 3. 2011 at 13:13
takže podle Vás by tedy soud měl svěřit dítě do péče člověku, který bezdůvodně fyzicky napadl ženu – pěkný výchovný model,že???já v té době byla ve 12 tém týdnu těhotenství a o dítě jsem málem přišla – podotýkám, že těhotná jsem byla s manželem.
Mimo jiné otec si pro děti chodí i mimo „stanovené dny“ , vždy se snažím vyhovět pokud to jde.
Bohužel to, že jsem si tohoto člověka vybrala jako otce svých dětí už zpět nevezmu, nicméně je to jejich otec a já jim kontakt upírat nebudu
– k nim nikdy agresivní nebyl (zatím)
Hezký den Martina
4. 3. 2011 at 13:15
Myslela jsem si, že ten předchozí komentář se zde nezobrazil, proto jsem ho psala podruhé, omlouvám se
4. 3. 2011 at 14:49
Martino. Píšete že otci umožňujete kontakt s dětmi i mimo stanovenou dobu
Tedy když se dopředu domluvíte, ovšem na začátku píšete, že se s tím „hrubiánem“ domluvit nedá. Jak to tedy ve skutečnosti je ? Není to spíše tak, že teď jste výhradním architektem duše dítěte vy, protože ho máte ve výlučné péči a tedy můžete mocensky rozhodovat, kdy si může tatínek mimo „stanovenou dobu přijít !! Evidentně vám nevyhovovala střídavka, vašemu muži patrně ano a je vidět že má zájem i mimo vámi stanovenou dobu. Nepřipadá vám hrozné spojení – stanovenou dobu !!!
6. 3. 2011 at 14:14
Pred asi rokem se rozvadeli moji znami, kamaradka s manzelem..Nikdy jsem neslysel ani od jednoho z nich, ani tenkrat ani potom, ze by plivali na toho druheho spinu, pokud vim, na vsem vcetne SJM/ a nebylo toho zas tak malo – novy dum s velkou zahradou, vozovy park ap/ se domluvili sami, bez soudu a aspon pokud je mi znamo, bez problemu dodrzeli..Jednomu zustalo, druhy vyplatil, nebo splaci..?..O stridavce tatinek sice uvazoval, ale pak kvuli velkemu vytizeni v praci, nakonec vzdal..deti ma ted kdy chce,bez jakychkoli problemu i bez urceni soudu. Ale i tato, podle meho skvela matka i zena, sama priznala, ze by se stridavkou souhlasila jen tezko, nejen proto, ze by ji bylo bez deti smutno, ale i ze nevi, jak by to bez alimentu zvladla..-:(
14. 3. 2011 at 12:41
Martino, znám osobně případ, kdy matka bez osobní angažovanosti souhlasila se střídavou péčí u společných dvou dětí, právě z důvodu, že jí je bezostyšně známo, že děti mají mít oba rodiče a mají jim zůstat oba nadále i přes fakt, že její exmanžel jí několikráte napadl a způsobil i těžká zranění. Je třeba odlišovat co je či bylo mezi partnery a tím, že dítě má rodiče! U vás je zdárný příklad trestu otci, za to jak ses choval ke mě (ruku na srdce zda jste tu zmíněnou akci třeba nevyprovokovala bezdůvodně vy sama) za to budeš pikat ty, že ti budu omezovat styk se svým dítětem. Uvědomujete si Martino vůbec, že tím netrestáte otce, ale vlastní dítě? Přeci otec dítěte „ublížil“ Vám nikoliv dítěti. Bohužel podobné důvody se právě zneužívají proti otcům, kdy matka se snaží trestat otce. Zajímal by mě Váš postoj nyní, zda byste si toto vůbec byla schopna připustit, kdo z vás dvou tu koná zlo pro dítě…