Petr Cihlář

Vážená paní ředitelko mateřské školky,

při vstupu do Vaší mateřské školky jsem si na nástěnce všiml upoutávky na možnost canisterapie. Školku navštíví člověk s přítulným pejskem a děti si ho mohou hladit. Kontakt se psem je pro děti jistě v mnohém přínosný. Ale vyslechněte prosím můj příběh, názor a návrh…

Jako rozvedený muž hledám novou životní partnerku, a proto se setkávám se ženami, často maminkami dětí předškolního věku. Proč ne. Děti mám rád. Překvapilo mne, jak mnoho takových žen ve společnosti je a ještě více mne překvapilo, jak rychle jejich malé bezelstné děti k cizímu „strejdovi“ přilnou, chtějí mu sedat na klín, nosit se, vodit za ruku a na prvním rande bombardují maminku dotazy, jestli si „strejdu“ mohou vzít domů na hraní.

Vlastně, je to logické. Ročně se u nás rozvádí 30.000 manželství. Odhaduji, že 2/3 z nich mají děti. 90% těchto dětí jsou svěřeny matkám. Malé děti do 5 let tak znají jen matku, v lepším případě se dostanou k tatínkovi jednou za 14 dní, v horším tatínka nevidí vůbec, protože tomu žena brání nebo tatínek nemá zájem. Pak přijdou do školky. Zase samé učitelky, vychovatelky, kuchařky a hospodyně. Na prvním stupni základní školy je to taky téměř výhradně samá ženská. No není divu, že se dítě přirozeně brání a hledá mužský vzor, kde se dá. Dítě jde po chlapovi jako vosa po medu. Ukázat mu občas dědečka rozhodně nestačí.

Vážená paní ředitelko, Vaše děti nepotřebují tak moc kontakt s pejskem, hodinu flétničky nebo keramiky, jako dvě hodiny týdně strávených s mužem. Opravdovým nefalšovaným chlapem, trochu smradlavým, v riflích a flanelové košili. Věřte tomu, že pro některé děti z Vaší školky je chlap tak vzácný, jako zvířátko ze ZOO, a že nezanedbatelná část českých dětí vyrůstá do puberty téměř výhradně v ženské společnosti. Přitom o prospěšnosti mužského vzoru pro děti není nejmenších pochyb!

Přijměte proto prosím moji nabídku a otevřete ve Vaší mateřské školce kroužek „Se strejdou“. Dvakrát týdně do Vaší mateřské školky přijdu a budu si s dětmi hrát, mluvit na ně hrubým hlasem, tahat se s nimi, škrábat je svou neoholenou tváří, hladit mozolnatými dlaněmi a za hezkého počasí s nimi budu hrát fotbal. Těm hodným ukážu zavírací nožík a vyřežu píšťalku. Jak jsem řekl, mám děti rád a ony mají rády mne. Nebojte, nejsem pedofil. I já mám dítě. Po rozvodu mi však žena brání se s ním vídat a já nemám komu dávat svou otcovskou lásku.

Další články autora: PETRCIHLAR.BLOG.IDNES.CZ