Luboš Meszner
Ahoj Petře.
Tak jsi zase vyhrál, ale proč to vlastně píšu, když už to dávno víš, přestože jsi nebyl (a ani Tvůj advokát) na vyhlášení rozsudku a jeho písemné vyhotovení ještě také není.
„Béčko“, a je to venku. (Jistě znáš tuto hlášku z filmu Blade.)
Pokud navštěvoval moje stránky Adikia.cz Tvůj advokát, nelze si dost dobře představit, že o nich nevíš a nenavštěvuješ je také. Víš to tedy z mých stránek. Ono také proč by moje stánky pravidelně navštěvoval „unknown“ návštěvník se skrytou IP adresou počítače, když na nich není žádný nelegální obsah ke stažení, nebo proč by na nich trávil dlouhé chvíle nějaký Američan, Ukrajinec nebo dokonce Japonec, když jsou celé v češtině?
Byl jsem informován, že Tvůj advokát Tě již dále nebude zastupovat (protože už na to nemá žaludek) a mám se obracet přímo na Tebe. To se snadno řekne. V roce 2004 jsi u soudu říkal, že hned po skončeném jednání mi na sebe dáš telefon (viz protokol z jednání). Je rok 2012 a ani přes moje opakované žádosti na Tebe (krom poštovní adresy) nemám žádný přímý kontakt. Pro tento dopis jsem tedy zvolil poněkud netradiční formu a zveřejňuji ho na svých internetových stránkách. Ačkoliv jde o osobní věci, alespoň tedy já se rozhodně nemám za co stydět. Tato forma má i celou řadu výhod. Jednak budeš mít dopis ještě dříve, než Ti přijde domů v písemné podobě, ale také se k němu můžeš kdykoliv později vrátit, třeba i za několik let, až písmo na papíře vybledne. Mimochodem stránky Adikia.cz jsou archivovány Národní knihovnou ČR (viz ikona v levém sloupci) jako součást kulturního dědictví, a tak zde budou ještě v době, kdy už budeš mít svoje děti, děti tvých dětí budou mít děti…. Tento dopis zde bude stále!
Proč mluvím o kulturním dědictví? Když se nacisté dopouštěli genocidy židovského obyvatelstva, zcela nepochybně nepřemýšleli nad tím, že jednou budou označeni za zločince. Stejně tak dnes naše justice nepřemýšlí nad tím, že se dopouští zločinů proti lidskosti, když stejně jako nacisté odděluje děti od svých otců a svěřuje je bezohledným matkám do převýchovy k nenávisti k otci. Co je dnes mocensky stavěno jako zájem dítěte, bude jednou zločinem proti lidskosti. Každý, kdo se nacistům postavil na odpor, byl zastřelen nebo skončil v koncentračním táboře. Justice mě zastřelit nemůže, koncentrační tábory nemáme, a tak jim zbývá jediné, vytvářet takové situace, abych mohl být následně legálně právně a ekonomicky zlikvidován.
Když jsem v roce 2003 soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 4 JUDr. Lence Kymličkové řekl, že nevidím žádný důvod k tomu, proč bys měl být v době před rozvodem svěřen do péče jen některému z rodičů, když všichni žijeme ve společném bytě, oba o Tebe pečujeme stejnou měrou stejně jako do té doby, na všem, co se Tě týká, jsme schopni se domluvit a jediné, co nefunguje, je vztah rodičů, na místo společné péče Tě soudkyně svěřila do péče matky, a to aniž se kdo zajímal o Tvůj názor, a za mojí drzost bojovat za nás dva jsem byl „odměněn“ vyměřením výživného zneužitím § 85a Zákona o rodině ve výši 15 000,- Kč, o kterém všichni velmi dobře věděli, že takové výživné reálně nikdy nejsem schopen plnit. A to je právě ta situace, o které jsem psal. Justice vytvořila situaci, abych mohl být následně legálně právně a ekonomicky likvidován. O tom jsou trvale zachovány důkazy pro změnu v archivu naší justice.
Je však potřeba někoho, kdo tento nástroj k vydírání uchopí za správný konec. Když si budeš chtít koupit zbraň, musíš úspěšně projít psychologickými testy. Naše justice však dala ostře nabitou zbraň do rukou osobě, aniž se přesvědčila o její skvělé duševní kondici. S ostře nabitou zbraní u spánku jsem pak s Tvojí matkou v přítomnosti jejího advokáta uzavřel rozumnou dohodu (výživné ve výši 5000,- Kč). Otázkou je, zda lze se zbraní u spánku uzavírat regulérní a pro obě strany vyvážené dohody?! Justice však v hrubém rozporu se zákonem tuto dohodu odmítla (smírné řešení má vždy přednost), a to dokonce i přes odpor advokáta Tvojí matky, který by teoreticky naopak měl bojovat za vysoké výživné, a výživné mi bylo sníženo jen na částku 8500,- Kč, kterou jsem rovněž nikdy nebyl reálně schopen plnit. Jsem čestný člověk, a když s někým uzavřu nějakou dohodu, spoléhám, že tato dohoda platí a bude závazná pro obě strany. Neslušný člověk dohody nedodržuje a vyděrač se zbraní v ruce (nemravným rozhodnutím naší justice) neomaleně stupňuje svoje požadavky.
Jedna věc je papír od soudu, je však potřeba ještě fyzicky „vlastnit klíčový balík akcií“ ve firmě rodina. Zatím co jsem „kul“ plány, jak spolu pojedeme o Tvých zimních prázdninách na „lyžovačku“, někdo jiný kul plány, jak se zmocnit právě toho klíčového „majetku“. Proč stále mluvím o majetku, když se ve skutečnosti jedná o lidskou bytost? Kdo však nechá odejít dítě do školy a než se ze školy vrátí, přestěhuje ho z „rodného“ bytu do nového cizího neznámého prostředí, aniž by ho na to předem náležitě připravil? Jedině naprosto bezcitný člověk, který Tě považoval pouze za jakýsi kus nábytku, se kterým lze libovolně stěhovat z místa na místo, aniž by to mu to nějak vadilo. Mimochodem ani tomu nábytku stěhování příliš nesvědčí a často utrpí značné šrámy.
Je mnoho rodičů, kteří se svým dětem s maximálním úsilím snaží vynahradit druhého rodiče, který z rodiny odešel tragickou událostí. Co je to však za rodiče, který se už před rozvodem netajil plánem dítě zbavit otce? Co je to za rodiče, který tento plán realizoval? Co je to za rodiče, který u soudu navrhl, abych se s Tebou již nesměl stýkat? Naprosto stejně nelidská zrůda jako nacisté, kteří oddělovali děti od svých rodičů. Proto také první advokát Tvojí matky ukončil její zastupování, kdy už na takové zvěrstvo neměl žaludek.
V den, kdy tě nelidské zrůdy oddělily od otce, jsi mi svěřil jedno tajemství, a to jsem udržel až do současnosti, ačkoliv jsem tím mohl argumentovat u soudu a získávat tolik potřebné „body“. Nechtěl jsem Tě však podrazit. To správný otec svému synovi nikdy neudělá. S ohledem k tomu, jak se ke mně chováš, nastal čas tajemství prozradit. Kdo Ti v den Tvého násilného přestěhování volal během vyučování do školy, že si máš okamžitě vypnout telefon a změnit si číslo, aby s Tebou již otec nemohl ani mluvit? Když jsem na začátku tohoto odstavce mluvil o lidských zrůdách v množném čísle, nebylo to náhodou. Na druhém konci telefonní linky byl nevlastní otec Tvojí „matky“, Tvůj „děda“, pan Jaroslav Nyklíček. Kdo může vyžadovat po dítěti, aby zničilo spojení s vlastním otcem? Jedině nelidská zrůda!
Pokud sleduješ moje aktivity, nemohl jsi přehlédnout, že se na Tvojí „matku“ nezlobím. Neudělala totiž nic víc, než co jí naše zločinecká justice umožnila. Spravedlnost (nikoliv ta směšná soudní) je často až krutě spravedlivá a Tvojí „matce“ a panu Nyklíčkovi to jednoho dne spočítá i s úroky. Rozhodně nebudou první. Můj oprávněný hněv se tedy obrací jen naši justici, která tomu nelidskému zvěrstvu měla zabránit. Na místo omluvy se mi justice mstí rozsudky, které se spravedlností nemají nic společného. Na to už neměl žaludek ani Tvůj advokát a ukončil Tvoje zastupování.
Stejně jako nacisté okrádali deportované židy o jejich majetek, okradla i Tebe vlastní „matka“ o majetek, když bez mého souhlasu a především bez souhlasu soudu (protože jsi byl nezletilý) vykradla Tvojí vkladní knížku, na kterou Ti babička Olga složila nemalou částku, která se i mým přičiněním rozrostla na více než 400 000,- Kč. Kdybych byl nějaký lempl a nechodil do práce, peníze jsme mohli vybírat na Tvoje potřeby a jednoho dne by na knížce nebyla ani koruna. Nebo jsi snad babičce Olze provedl něco tak strašného, že si dar vyžádala zpět a Tvoje „matka“ jí peníze vrátila? S přispěním Tvých peněz si babička Olga koupila družstevní byt, do kterého Tě pak „matka“ přestěhovala jako kus nábytku. Když jsem to zjistil, upozornil jsem na to soud, ale ten s tím nic nedělal. Obrátil jsem se tedy na orgány činné v trestním řízení. Byla to snad nějaká pomsta matce, nebo to byla moje povinnost chránit Tvůj majetek? Zlodějce se pochopitelně nic nestalo a justice to vyřešila tím, že křivým znaleckým posudkem nadhodnotila moje skutečné příjmy, a přestože jsem se po vyrabování společného bytu dostal do majetkových poměrů bezdomovce, vyměřila mi výživné 6 500,- Kč. Jinak řečeno, maminko, co jsi ukradla dítěti, můžeš vyždímat z otce, a když se bude zdráhat, zase ti pochopitelně pomůžeme. Exekuce a trestní stíhání ho zlomí.
„Béčko“, a je to venku.
Při soudním řízení jste udělali jednu obrovskou chybu. Nechal jsi se zastupovat advokátem, k soudu jsi nechodil a soudce tedy nemohl provést důkaz Tvojí výpovědí. Stačilo tedy jen nahodit udičku v podobě svědecké výpovědi Tvojí „matky“ a soudce se dokonale chytil. Všichni mi říkali, že jsem blázen, jako svědka navrhovat bývalou manželku, která na mě bude jedině kydat hnůj a nepochybně bude svědčit v můj neprospěch. Na to spoléhal i soudce, proto přiměl Tvoji „matku“ svědčit, ačkoliv ta se tomu z pochopitelných důvodů bránila. Jako žalovaný jsi při výpovědi mohl mlžit a lhát, až by se hory zelenaly, protože důkazní břemeno je vždy na žalobci, ale Tvoje „matka“ jako svědek musela mluvit pravdu. A co měla říct? Že zpronevěřila peníze vlastního syna a dopustila se tak trestného činu? Musela tedy říct, že ty peníze máš, a přesně to jsem potřeboval, neboť to před soudy svědčí v můj prospěch.
Všichni však dobře víme, že žádné peníze nemáš. Dnes je byt zakoupený i z Tvých peněz převedený do osobního vlastnictví Tvojí „matky“, a pokud chceš mít střechu nad hlavou, jen těžko se můžeš po svojí „matce“ domáhat vydání peněz, které Ti měla v 18 letech vydat. A proč bys to dělal, když stačí podat exekuci a trestní oznámení na vlastního otce. Děsím se toho, že jsem zplodil nelidskou zrůdu, která zneužívá nadvlády dané nemravným rozhodnutím nemravné justice a je schopna vydírat vlastního otce. Jak se jednou budeš chovat k jiným lidem? Jak se jednou budeš chovat k vlastní manželce? Jak se budeš chovat k vlastním dětem? Mám se smířit s tím, že jsem zplodil bezcitnou bestii? Stále tedy raději věřím, že na podvodu v exekuci, kde byla zamlčena skutečnost, že žádný dluh není a peníze od otce máš již rok ve svojí kapse, a na vydírání trestním postihem za neplnění výživného, přestože jsem od Tebe neměl doklad o studiu, ses podílel „jen“ svým podpisem, ke kterému Tě s ohledem na sdílenou střechu nad hlavou donutila a vše ostatní zařídila Tvoje „matka“ spolu s panem Nyklíčkem. Bohužel si asi neuvědomuješ, že právě ten podpis Tě dělá za vše plně odpovědným. Nesčetněkrát jsem Tě žádal o schůzku a chtěl se s Tebou domluvit. Nikdy jsi na to nereagoval! Postavil jsi mě tím do situace, kdy nemám jinou možnost, než přistoupit na zrůdnou politiku naší justice (syn proti otci, otec proti synovi) a bránit se všemi dostupnými prostředky, čemuž (jak prokazuje moje závěrečná řeč v soudním řízení) jsem se do poslední chvíle snažil vyhnout, protože to navždy uzavře cestu k návratu k obvyklým vztahům mezi otcem a synem.
Určitě si pamatuješ na ten den, kdy Tě „matka“ přestěhovala jako kus nábytku. A pamatuješ si, o co jsem Tě prosil? „Prosím, zůstaň tady se mnou. Jedině tak lze zabránit šílenství, které rozpoutala Tvoje matka spolu s panem Nyklíčkem, které nás všechny zničí.“ Měl jsem pravdu. Přišel jsi o otce. Přišel jsi o majetek, a to nejen o svoje peníze na vkladní knížce, ale také o naši chatu, kam jsi mohl jezdit se svými dětmi a děti tvých dětí se svými dětmi.
Dnes jsi ve stejné situaci. Já se mohu jedině bránit a zvíře zahnané do kouta udělá cokoliv, aby se dostalo z nevýhodné pozice. Je to tedy jen na Tobě, na co ještě máš žaludek a jak se zachováš. Rozdíl je však ten, že dnes jsi dospělý člověk, nejsi na nikom závislý a o svém dalším životě můžeš sám svobodně rozhodovat. Můžeš tedy se vší vervou uchopit nástroj, který Ti teď nemravná justice darovala k mému vydírání a ekonomické likvidaci nebo ho odložíš na komunální skládku, kam takový odpad bezpochyby patří. Znovu začít lze kdykoliv, nebude to pro nikoho jednoduché, ale rozhodně to má smysl. Stačí zvednout telefon a zavolat mi. Čekám na to nejen já.
Dokážeš si vůbec představit, jak těžce nese babička Boženka ztrátu svého vnuka? Dokážeš si představit, kolik nocí probrečela? Jak se to podepsalo na jejím zdraví? Jsi ještě vůbec člověk, nebo jsi stejná nelidská zrůda jako Tvoje „matka“ a pan Nyklíček?
Ber tedy prosím na vědomí, že Tvoje nemravné chování překročilo únosnou míru, a tak Tě žádám o vrácení hodnoty daru, kterým jsem Tě obdaroval a byl spolu s Tebou přestěhován. Krátce před rozpadem naší rodiny zemřel můj otec a po otci jsem zdědil vkladní knížku s vkladem 50 000,- Kč. V té době také bylo potřeba přeměnit Tvůj dětský pokojíček na studentský. S Tvojí „matkou“ jsme se tehdy dohodli, že na peníze, které jsi dostal od babičky Olgy, nebudeme sahat a uchováme je, pokud bys chtěl studovat. Z mého dědictví po otci, tedy nikoliv ze společného jmění manželů (rodičů), ale z mého osobního vlastnictví, jsem zakoupil veškeré nové vybavení Tvého pokoje. Postel, pracovní stůl, skříňky, lustr, hodiny, závěsy, záclony, koberec, synu celkem za 50 000,- Kč.
Protože Ti dlužím na nákladech za nemravná rozhodnutí naší justice částky 8 925,- Kč, 3960,- Kč a 9 120,- Kč, tedy celkem 22 005,- Kč, uplatňuji zápočet těchto vzájemných pohledávek a žádám Tě o neprodlené vydání částky 27 995,- Kč. V opačném případě budu nucen se této částky domáhat právní cestou.
Ber prosím zároveň na vědomí, že pro Tvoje nemravné chování jsi ztratil právo na výživné a pokud svoje chování nezměníš, dobrovolně ode mne nedostaneš jedinou korunu! S vyděrači se nevyjednává!
Je zde ještě jedna možnost. Pokud mě skutečně tak strašně moc nenávidíš, můžeme se domluvit, že se naše cesty jednou pro vždy rozejdou. Nebudeš dále mým synem a já Tvým otcem. Nebudu po Tobě chtít, aby ses ke mně choval jako k otci, ale ani ty po mně nebudeš nic chtít. Uděláme za vším tlustou čáru. Dva roky na vysoké nějak doklepeš a pak už si budeš žít svým vlastním životem. Já mám okolo sebe dostatek lidí, na které se mohu v nemoci či stáří spolehnout. O dědictví se nemusíš strachovat. O veškerý majetek jsem přišel rozvodem, kromě staré oježděné plechovky značky Škoda nic nemám, a pokud mě budeš i nadále vydírat výživným, zdědíš maximálně jen dluhy, protože si na nemravné výživné budu muset půjčit.
Převzato z ADIKIA.CZ
17. 7. 2012 at 7:47
Pěkné, strašné, kruté, říkám pořád že jsou to svině opatrovnické…
a ještě k tomu lhaní, u mého soudu nelhala jen ex jako účastnice ale i tchýně jako svědek, prokazatelně a co by se jí stalo? pokuta 5000? a rozvířený spor a zmenšení mé šance na střídavku…
jsme v pasti jak krysa a čekáme jen na utopení, nic se nemění ani po těch 10ti letech
lžou tam matky i jejich svědkyně jak staré cikánky!
17. 7. 2012 at 9:23
Zkoušel jste se kvůli výživnému obrátit na ESLP do Štrasburku, třeba ve smyslu práva na majetek?
17. 7. 2012 at 9:37
Chlape sakra, tohle přece nemá smyl. Zavolej otci, pokuste se dát dohromady, to co jste posrali. Co ti otec udělal? Jak ti ublížil, že se musíš chovat takto? Zrovna sedím u pc a vedle mne sedí moje 3 děti. Nic na světě nemá větší cenu než děti. Můžu přijít o všechno, i o ztrátu vlastního zdraví, ale nesmím přijít o vzájemnou lásku s dětmi. Zamysli se prosím nad tím, co ti píši. Sám svého otce neznám a je to pro mne krutá rána. Pavel
17. 7. 2012 at 11:47
Dobrý den,tak snad si Petr neveme na tátu boxera,jako jiný produkt totalitního opatrovnictví v hlavní diskusi střídavky v tématu ,,výchova dětí a jak na ni“-Věra Čáslavská a její výchova.Takovej hezkej a velkej prostor paní Čáslavská dostala v pondělí na http://www.onadnes.cz ,aby to všechno pěkně vysvětlila a my věděli co si máme myslet.Já si nemůžu pomoct,mně tam zase sedí ten pan Kryl,který zpíval o totalitě a ejhle-i o českém opatrovnictví-,takže se opakuji, ,,A s úšklebkem ďábel viděl pro každého podíl,syn otce nenáviděl,bratr bratru škodil.Hrotěj to holčičky,hrotěj.Tady se snad nikdo nedívá na své stopy.
19. 7. 2012 at 5:04
Luboši, díky. Nemáme moc možností a prostředků, jak se bránit. Ovšem velkou zbraní je nazývat věci pravými jmény, a to Ty děláš. Možná někdy časem bude možné spojit se s našimi dětmi ve společné žalobě na stát?
20. 7. 2012 at 17:06
NAPROSTÝ SOUHLAS: „Když se nacisté dopouštěli genocidy židovského obyvatelstva, zcela nepochybně nepřemýšleli nad tím, že jednou budou označeni za zločince. Stejně tak dnes naše justice nepřemýšlí nad tím, že se dopouští zločinů proti lidskosti, když stejně jako nacisté odděluje děti od svých otců a svěřuje je bezohledným matkám do převýchovy k nenávisti k otci. Co je dnes mocensky stavěno jako zájem dítěte, bude jednou zločinem proti lidskosti.“ŽE SOUDRUŽKO JUDr. NIEDOBOVÁ ?
20. 7. 2012 at 17:09
Luboši „Mám se smířit s tím, že jsem zplodil bezcitnou bestii?“ Ne, žádnou bestii jsi nesplodil. Nikdo se jako bestie nerodí. Bestii z tvého syna vychovala jeho matka za přispění jejích rodičů.
21. 7. 2012 at 15:51
bolí to i mě, a to to „jen čtu“….neumím si představit jak to bolí Luboše, ta krutost nemá k nacismu zas až tak daleko….
22. 7. 2012 at 18:07
Pěkný svatební dortík.
Je vidět, že situace se přiostřuje a feministická lobby to dá jasně najevo i při svatbě
Otázkou zůstává, jestli by to ženich viděl. Bo nožík v zádech cítíme až před tribunálem