Bc. Jitka Řezaninová
Máme dva roky syna ve střídavé péči, dohodli jsme se takto ústně a písemně mezi sebou, jelikož jsme nebyli manželé. Donedávna nebyl větší problém, hlavně proto, že já jako matka jsem neustále ustupovala.
Nyní má ale syn nastoupit na základní školu a tatínek trvá na škole, kterou má za domem. Ačkoli oba bydlíme v Brně, tato škola je pro mne nemožná z důvodu časových. Mám pracovní dobu do 16:00 hod., družina je do 16:30 hodin a od mé práce je vzdálena 3 přestupy MHD. Vybrala jsem školu na půl cesty od našich domovů. Podotýkám, že otec pracuje doma, má volnou pracovní dobu a vlastní auto. Od jeho bydliště je tato škola vzdálena 2 zastávky trolejbusem.
Co mám dělat, když já nemohu a on nechce ustoupit? Jak se tato situace řeší?
B.K., Brno
Co mě velmi příjemně překvapilo, že jste oba zvolili střídavou péči a že vám ten systém fungoval. Je vidět, že zájem dětí nadřazujete svým vlastním přáním a jste ochotní v lecčems ustoupit, a to právě v zájmu dětí.
Moje rada je, zkusit se s partnerem domluvit. Protože máte ve vzájemné komunikaci problémy, byl by dobrý prostředník – mediátor. Ten vám pomůže najít takový harmonogram péče o dítě, který vám bude vyhovovat. Všechno ostatní – právník, soud, OSPOD – pouze spor vyhrotí a nenechá vás samotné situaci vyřešit (viz příběhy na Střídavce, kde zásahy soudu, OSPOD atd. pisatelé barvitě líčí). I v případech, jak líčíte – že máte nějakou pracovní dobu a že jste výběr školy udělala zodpovědně – to vše může mediátor pomoci druhé straně pochopit, možná přijmout, nebo najít nějaké jiné, úplně nečekané řešení.
Dokud se budete spolu domlouvat, budete oba plně zodpovědní za své dítě. Až se vám do vašich problémů vloží někdo třetí, který vám bude dávat rady, jak na to, tak svoje rodičovské kompetence jeden nebo oba ztratíte. Budete jednat podle rady jiných, kteří vaše dítě neznají, neznají ani vaše možnosti, a přesto vám vnutí svoje řešení. Ten, který víc ztratí, a to nedobrovolně, protože tak bude rada daná, bude více a více bojovat o svá práva, která právě ztratil.
Vy jste podle vašeho popisu pár, který se dva roky uměl domlouvat, a uměl uplatňovat svoje práva – vychovávat dítě. Protože se vám situace zkomplikovala, přestáváte umět spolu komunikovat. Je skutečně velká naděje, že s prostředníkem se vám situaci povede zvládnout. Měla byste předat informace o mediaci svému partnerovi, aby i on si mohl najít dostatek informací o mediaci a mohl se tak rozhodnout na jejich základě – aby věděl, do čeho vlastně jde.
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
3. 5. 2011 at 14:26
Je dobré, že jste vybrala školu na půli cesty. Myslím, že je to dobrý znak fungující střídavky. Já jako učitel bych zvažoval jinou školu, pokud by hrála roli i kvalita. Některé jsou prostě lepší, ale těžko se to dokazuje a vysvětluje. Třeba výukou jazyků, kvalitou učitelů atd. Já měl taky zájem o školu, která byla mě blíž. Také nyní blíž pracovišti mé EX. Ale neuspěl jsem..naopak to bylo soudcem využito proti mě…že nejsme schopni se domluvit, takže střídavá péče nebude! Přeji Vám úspěšné vyřešení a pokud je ta škola „uprostřed“ dobrá, trvejte na ní.
3. 5. 2011 at 16:38
ad Zdenek – zřejmě soudci ve tvém případě je sympatičtější EX, nechodí spolu na kafe
, jinak máš pravdu, že střídavka je o kompromisech, tak jako celý život. Soudce ve tvém případě zřejmě raději jednostrannost
a kompromisy neuznává a to již né jako plusové body pro střídavku, docela by mě zajímalo jak panu soudci funguje jeho domácnost a rodina, abysme se všichni nakonec nedivili
jeho domácím praktikám
3. 5. 2011 at 21:31
Na kafe určitě nechoděj 😉 A pokud, ať klidně jdou. Co se týká školy, všichni si myslej, že je to všude stejný. Inu, rovnost!!! Pokud bychom měli školu na půli cesty, stejně by si našli argument…
4. 5. 2011 at 7:33
vždy si najdou argument
čím stupidnější o to víc se ho snaží prosadit
jako malé děti
a tyto děti vládnou naší společnosti
10. 5. 2011 at 1:46
je fajn ze tu je takyto dotaz. v tomto pripade ukazuje ze pri striedavke nejde o obhajobu zaujmov otcov, ale deti. a tu zjavne otec kona proti zaujmu deti, lebo stavia ich matku do zjavne nevyhodnej pozicie a to nie je fer. vsetka cest matke ktora bez problemov podporuje a realizuje striedavu starostlivost a aj pri skole mysli na oboch rodicov a nenavrhla skolu pri svojom dome, ale v polovici cesty, co je fajn. v tomto pripade by dokonca vzhladom na moznosti oboch bola mozno prijatelnejsia skola v blizkosti bydliska matky. no spravanie otca zbytocne prinasa napatie a stres. dufam ze coskoro dojde k dohode a nepokazite ten dar ktory ste detom doteraz davali a to pohodove spoluzitie s oboma rodicmi.
19. 3. 2012 at 15:57
My máme naprosto stejný problém, ale naopak ze strany matky… doted vice nez rok vozime s partnerem deti do skolky, kde byly zvykle v miste bydliste matky, kam ona to ma minutu chuze bna autobus do prace a my 30min autem (kdyz neni zacpa, nebo 50min MHD), protoze tam maji kamarady a jsou tam zvykle! Jelikoz ale planujeme prechod na zakladni skolu, coz by nas omezilo na dalsich 9 let, navrhli jsme skolu na cca pul cesty, aby to holky mely cca 10-15 minutek od obou z nas 1 autobusem bez prestupu a mohly pak casem jezdit samy – nicmene matka trva na skole nadale v miste jejiho bydliste 2min chuze , coz my mame 50min MHD s prestupy a odvolava se na dobro divek a jejich socialni vazby tam (je jim 5 let)! Neumim si predstavit dalsich X let delat otroka jeji pohodlnosti…a domluva s ni moc neni, protoze je zvykla, ze jsme ve vsem zatim ustupovali my ve prospech deti a vzdat se jich taky nechceme!