• Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
  • Články
    • Úvahy a komentáře
    • Odborné články
    • Vaše zkušenosti
    • Fungování institucí
    • Zahraniční zkušenosti
    • Zákony, judikáty, vzory
    • Výchova dětí
    • Akce a aktivity
    • Starší nezařazené
  • Právní poradny
  • Diskuse
  • Podpořte nás
  • Kontakt
DomůPoradna: Bránění v kontaktu
Předchozí v této kategorii Další v této kategorii

Poradna: Bránění v kontaktu

7. května 2013

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.

Jsem dva roky po rozvodu se svojí bývalou manželkou. Z bývalého manželství vzešly dvě děti, dcera má 18 a synovi je 10 let. Tyto děti jsou v péči své matky, o mém styku s dětmi je sepsána jen mimosoudní dohoda o základním styku. U soudu ústní dohoda, že se o dětech dokážeme domluvit.

Ze strany matky je vytvářen velký nezájem, aby se děti se mnou stýkaly. Moje děti proti mně navádí a zakazuje jim se mnou jakýkoliv kontakt i pod výhružkou, že je vyhodí z domu.

Děti se se mnou stýkaly rády. Jsem podruhé ženatý a s mou manželkou vytváříme novou rodinu. O styk s dětmi z mého prvního manželství máme zájem, jsou také členové naší rodiny. Ale moje bývalá manželka se nechce domlouvat, nebere telefony, neotvírá dveře. Jak se s tímto problémem vypořádat?

P. S., Letovice

Pokud je dceři 18 let, pak nabyla zletilosti a matka ji nemá právo omezovat ve styku s vámi ani s vaší novou rodinou. Dcera se může rozhodnout odejít z domu matky a bydlet také u vás. Pak může podat proti matce návrh na určení výživného pro zletilé dítě, jestliže se bude i nadále připravovat soustavným studiem na budoucí povolání.

Ani vůči nezletilému dítěti nemá matka právo bránit výchovnému styku s otcem a jeho rodinou. Podle ústavního nálezu III. ÚS 1206/09 “svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje “boj o dítě”, případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě.” Takové jednání rodiče naopak zakládá jeho výchovnou nezpůsobilost, protože zákon o rodině ukládá soudu při rozhodování o svěření dítěte do výchovy přihlédnout ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem. “Obecně lze totiž konstatovat, že zájmem dítěte je, aby bylo v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak právě toho z rodičů, který mimo jiné uznává roli a důležitost rodiče druhého v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem” – viz ústavní nález I. ÚS 266/10. A například Ústavní soud v bodu 17 in fine nálezu sp. zn. I. ÚS 420/05 konstatoval, že „obecné soudy – vzhledem k provedeným zjištěním o tom, že matka dlouhodobě nevedla nezletilého k odpovídajícímu vztahu ke stěžovateli, dlouhodobě neplnila povinnost řádně připravovat nezletilého na styk s otcem, aniž jí v tom bránily objektivní překážky – rozhodly o nařízení dohledu nad výchovou nezletilého. Je tak vytvořen předpoklad, že v budoucnosti by se mohla situace změnit.“

Prevence výše uvedených situací je vždy na prvním místě. Proto nelze doporučit, aby v rozsudku o výchově a výživě nezletilých dětí chybělo určení výchovného styku – ať už přímo soudem nebo ve formě schválené dohody rodičů. Rodiče se samozřejmě mohou sami dohodnout na tom, jakým způsobem a kdy budou realizovat výchovný styk s dětmi. Takovou dohodu soud schvalovat nemusí. Ale ve vašem případě dohoda evidentně nefunguje, respektive ji porušuje matka. Pak lze doporučit obrátit se na soud s návrhem na úpravu výchovného styku s nezletilým dítětem a vymezit rozsah tohoto styku včetně jarních a letních prázdnin, jakož i vánočních a novoročních svátků. Můžete navrhovat rozšířený styk i během několika dní v sudém či lichém týdnu. Pokud s tím bude srozuměna i vaše současná manželka, můžete navrhovat i změnu stávajícího rozsudku tak, že budete žádat svěření nezletilého dítěte do vaší péče nebo do střídavé péče. Právě s odkazem na to, že matka narušuje vaše vazby s dítětem nebo vám ve styku dokonce brání.

Můžete též využít služeb MEDIÁTORA, abyste s matkou jeho prostřednictvím uzavřeli mediační dohodu, kde bude přesně výchovný styk s nezletilým vymezen. Takovou dohodu můžete předložit ke schválení soudu. Ale vše závisí na tom, zda se matka dobrovolně mediace zúčastní nebo ne. I ve stadiu soudního řízení může soudce nařídit účast rodičům na mediačním jednání v rozsahu tří hodin, aby se pokusili mimosoudně dohodnout. Pokud nebude dohoda možná, vydá o této skutečnosti mediátor zprávu pro soud a vy se vracíte zpět k soudnímu řízení.

Nápravy současné situace můžete během několika dní docílit podáním návrhu na vydání předběžného opatření, současně s návrhem na změnu stávajícího rozsudku. Bylo by vhodné o chování matky informovat i OSPOD.

Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ

...
Share on Facebook
Facebook
Tweet about this on Twitter
Twitter
Share on LinkedIn
Linkedin
Share on VK
VK
Email this to someone
email
Print this page
Print

Sdílejte!

Související články

Konflikt rodičů a zvýšená nemocnost dětí

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – V prosinci roku 2019 matka opustila natrvalo společnou ...

Porozvodová péče o děti ve veřejném mínění

Stridavka.cz – Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. se dlouhodobě věnuje výzk ...

Dávky a příspěvky při mateřské a rodičovské dovolené

JáRodič.cz – Očekáváte přírůstek do rodiny nebo již máte malý uzlíček štěstí doma, a řeší ...

Pohovory soudu s nezletilými dětmi

Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D. – Klíčová slova: soudní síň, výslechová místnost, nezleti ...

Jedna reakce na “Poradna: Bránění v kontaktu”

  1. Odpovědět
    Jdu kolem
    7. 5. 2013 at 21:57

    Docela by mě zajímal právní výklad svěření dítěte do péče bez určení styku. Podle mě není v takovém případě styk omezen soudem, a tudíž matka nesmí styk s otcem omezovat, tj. otec by měl mít právo na styk s dítětem až do rozsahu fifty fifty. Pokud by matka tomuto bránila, pak podle mě porušuje zákon, protože omezuje styk dítěte s otcem, kterážto pravomoc přísluší výhradně soudu. Takže v tomto případě by podle mě mohl otec podat návrh na výkon rozhodnutí poté, co by matku vyzval k realizaci styku raději podle mimosoudní dohody, když už existuje, třeba na následující měsíc, poté zdokumentoval neuskutečnění z důvodů na straně matky, a poté podal návrh na výkon rozhodnutí, dále návrh na změnu úpravy výchovy a výživy pro bránění ve styku a předběžné opatření na nařízení styku v dikci mimosoudní dohody.

Okomentovat Zrušit odpověď na komentář

Oblíbené
Nejnovější
  • Nenecháme se zastrašit

    21. dubna 2022

    Pánové, sedejte si do dámských kupé

    13. září 2018

    Aktuální otázka

    24. února 2022

    Strany se vyhýbají jasným odpovědím

    5. října 2021
  • Proč mohou pedofilové v Česku stále pracovat s dět ...

    4. července 2022

    Léto: Poprvé na tábor

    1. července 2022

    Určení otcovství k dosud nenarozenému dítěti

    30. června 2022

    Přepisování naší kultury a historie pokračuje ...

    29. června 2022

Kalendář příspěvků

Červenec 2022
Po Út St Čt Pá So Ne
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
« Čvn    

Vyhledávání

Nejnovější komentáře

  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Proč mohou pedofilové v Česku stále pracovat s dětmi?
  • Cykle02: Proč mohou pedofilové v Česku stále pracovat s dětmi?
  • Únia mužov Slovenska - Hnutie pre rodiny: Proč mohou pedofilové v Česku stále pracovat s dětmi?
  • Martin: 10 mýtů o manželství
  • tulen2: Otázky a odpovědi k příspěvku 5 tisíc korun na dítě

Anketa Střídavky

Máte děti? Kdo o ně pečuje?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Rubriky na webu

  • Úvahy a komentáře (306)
  • Odborné články (311)
  • Vaše zkušenosti (194)
  • Fungování institucí (159)
  • Zahraniční zkušenosti (117)
  • Zákony, judikáty, vzory (132)
  • Výchova dětí (272)
  • Akce a aktivity (147)
  • Starší nezařazené (1 404)
  • Ostatní (6)
Copyright © 2018 Aleš Hodina info@stridavka.cz
  • Výživné
  • Tátové
  • Ospod
  • Soudci
  • Cochemská praxe
  • Dětská revoluce
  • Domácí násilí
  • Krajský soud v Plzni
  • Hodina změny
  • Prodej obrazu