Mgr. Michaela Sigmundová, Ph.D.
Jsem dva roky po rozvodu se svojí bývalou manželkou. Z bývalého manželství vzešly dvě děti, dcera má 18 a synovi je 10 let. Tyto děti jsou v péči své matky, o mém styku s dětmi je sepsána jen mimosoudní dohoda o základním styku. U soudu ústní dohoda, že se o dětech dokážeme domluvit.
Ze strany matky je vytvářen velký nezájem, aby se děti se mnou stýkaly. Moje děti proti mně navádí a zakazuje jim se mnou jakýkoliv kontakt i pod výhružkou, že je vyhodí z domu.
Děti se se mnou stýkaly rády. Jsem podruhé ženatý a s mou manželkou vytváříme novou rodinu. O styk s dětmi z mého prvního manželství máme zájem, jsou také členové naší rodiny. Ale moje bývalá manželka se nechce domlouvat, nebere telefony, neotvírá dveře. Jak se s tímto problémem vypořádat?
P. S., Letovice
Pokud je dceři 18 let, pak nabyla zletilosti a matka ji nemá právo omezovat ve styku s vámi ani s vaší novou rodinou. Dcera se může rozhodnout odejít z domu matky a bydlet také u vás. Pak může podat proti matce návrh na určení výživného pro zletilé dítě, jestliže se bude i nadále připravovat soustavným studiem na budoucí povolání.
Ani vůči nezletilému dítěti nemá matka právo bránit výchovnému styku s otcem a jeho rodinou. Podle ústavního nálezu III. ÚS 1206/09 „svěření dítěte do výlučné výchovy jednomu z rodičů nesmí být výrazem ústupku vzájemné rivalitě rodičů, která jen sleduje „boj o dítě“, případně nízké pohnutky jednoho rodiče k trýznění druhého rodiče skrze své vlastní dítě.“ Takové jednání rodiče naopak zakládá jeho výchovnou nezpůsobilost, protože zákon o rodině ukládá soudu při rozhodování o svěření dítěte do výchovy přihlédnout ke schopnosti rodiče dohodnout se na výchově dítěte s druhým rodičem. „Obecně lze totiž konstatovat, že zájmem dítěte je, aby bylo v péči obou rodičů, a není-li to možné, pak právě toho z rodičů, který mimo jiné uznává roli a důležitost rodiče druhého v životě dítěte a je přesvědčen, že i ten druhý je dobrým rodičem“ – viz ústavní nález I. ÚS 266/10. A například Ústavní soud v bodu 17 in fine nálezu sp. zn. I. ÚS 420/05 konstatoval, že „obecné soudy – vzhledem k provedeným zjištěním o tom, že matka dlouhodobě nevedla nezletilého k odpovídajícímu vztahu ke stěžovateli, dlouhodobě neplnila povinnost řádně připravovat nezletilého na styk s otcem, aniž jí v tom bránily objektivní překážky – rozhodly o nařízení dohledu nad výchovou nezletilého. Je tak vytvořen předpoklad, že v budoucnosti by se mohla situace změnit.“
Prevence výše uvedených situací je vždy na prvním místě. Proto nelze doporučit, aby v rozsudku o výchově a výživě nezletilých dětí chybělo určení výchovného styku – ať už přímo soudem nebo ve formě schválené dohody rodičů. Rodiče se samozřejmě mohou sami dohodnout na tom, jakým způsobem a kdy budou realizovat výchovný styk s dětmi. Takovou dohodu soud schvalovat nemusí. Ale ve vašem případě dohoda evidentně nefunguje, respektive ji porušuje matka. Pak lze doporučit obrátit se na soud s návrhem na úpravu výchovného styku s nezletilým dítětem a vymezit rozsah tohoto styku včetně jarních a letních prázdnin, jakož i vánočních a novoročních svátků. Můžete navrhovat rozšířený styk i během několika dní v sudém či lichém týdnu. Pokud s tím bude srozuměna i vaše současná manželka, můžete navrhovat i změnu stávajícího rozsudku tak, že budete žádat svěření nezletilého dítěte do vaší péče nebo do střídavé péče. Právě s odkazem na to, že matka narušuje vaše vazby s dítětem nebo vám ve styku dokonce brání.
Můžete též využít služeb MEDIÁTORA, abyste s matkou jeho prostřednictvím uzavřeli mediační dohodu, kde bude přesně výchovný styk s nezletilým vymezen. Takovou dohodu můžete předložit ke schválení soudu. Ale vše závisí na tom, zda se matka dobrovolně mediace zúčastní nebo ne. I ve stadiu soudního řízení může soudce nařídit účast rodičům na mediačním jednání v rozsahu tří hodin, aby se pokusili mimosoudně dohodnout. Pokud nebude dohoda možná, vydá o této skutečnosti mediátor zprávu pro soud a vy se vracíte zpět k soudnímu řízení.
Nápravy současné situace můžete během několika dní docílit podáním návrhu na vydání předběžného opatření, současně s návrhem na změnu stávajícího rozsudku. Bylo by vhodné o chování matky informovat i OSPOD.
Otázky do Poradny pište na e-mail: PORADNA@STRIDAVKA.CZ
7. 5. 2013 at 21:57
Docela by mě zajímal právní výklad svěření dítěte do péče bez určení styku. Podle mě není v takovém případě styk omezen soudem, a tudíž matka nesmí styk s otcem omezovat, tj. otec by měl mít právo na styk s dítětem až do rozsahu fifty fifty. Pokud by matka tomuto bránila, pak podle mě porušuje zákon, protože omezuje styk dítěte s otcem, kterážto pravomoc přísluší výhradně soudu. Takže v tomto případě by podle mě mohl otec podat návrh na výkon rozhodnutí poté, co by matku vyzval k realizaci styku raději podle mimosoudní dohody, když už existuje, třeba na následující měsíc, poté zdokumentoval neuskutečnění z důvodů na straně matky, a poté podal návrh na výkon rozhodnutí, dále návrh na změnu úpravy výchovy a výživy pro bránění ve styku a předběžné opatření na nařízení styku v dikci mimosoudní dohody.