Poslanci Helena Válková a Radek Vondráček

Prof. JUDr. Helena Válková, CSc., Mgr. Radek Vondráček

–

Pozměňovací návrh poslankyně Heleny Válkové a poslance Radka Vondráčka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (sněmovní tisk č. 728)

1. V části první čl. I se za bod 6 vkládá nový bod 7, který zní:

„7. Za § 758 se vkládá nový § 758a, který zní:

㤠758a

(1) Manželství rodičů, které trvalo nejméně jeden rok a kteří nejsou rodiči nezletilého dítěte, může být rozvedeno souhlasným písemným prohlášením manželů o jeho ukončení rozvodem, učiněným před notářem. V takovém případě se nezjišťuje existence rozvratu manželství.
(2) V prohlášení podle odstavce 1 manželé uvedou, že se shodují na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství a že toto manželství ukončují rozvodem. Ujednání podmínek nebo určení účinnosti určením počáteční doby nebo omezení účinnosti se zakazuje.
(3) Manželé mohou učinit prohlášení podle odstavce 1 po uzavření dohody uvedené v § 757 odst. 1 písm. c).
(4) Dnem sepsání veřejné listiny je manželství rozvedeno.
(5) Vyžaduje-li tento nebo jiný zákon provedení zápisu na základě pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství nebo doložení určité skutečnosti takovým rozsudkem, lze také zápis provést na základě veřejné listiny o ukončení manželství rozvodem nebo takovou veřejnou listinou určitou skutečnost doložit.“.“.

Ostatní body se přečíslují.

2. Za část třináctou čl. XVIII se vkládá nová část čtrnáctá čl. XIX, která zní:

„ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna notářského řádu
Čl. XIX

Za § 71c zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 349/2002 Sb., zákona č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 300/2021 Sb. a zákona č. 285/2023 Sb., se vkládá nový § 71d, který včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 zní:

㤠71d
Notářský zápis o ukončení manželství rozvodem

(1) Na základě žádosti obou manželů notář sepíše notářský zápis o ukončení manželství rozvodem; notář sepsání tohoto notářského zápisu odmítne, pokud by k rozvodu manželství nebyla dána pravomoc českých soudů podle zvláštního právního předpisu.
(2) Notářský zápis o ukončení manželství rozvodem musí obsahovat
a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b) místo a datum sepsání notářského zápisu,
c) jméno, příjmení, pobyt a datum narození manželů, případně jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků,
d) údaj o tom, že byla ověřena existence manželství trvající déle než jeden rok,
e) prohlášení manželů o ukončení jejich manželství rozvodem podle zvláštního právního předpisu14),
f) prohlášení notáře o předložení dohody manželů o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu, podle zvláštního právního předpisu15),
g) poučení manžela, který přijal příjmení druhého manžela, o právu přijmout zpět své dřívější příjmení,
h) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
i) další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3) Při sepisování notářského zápisu o ukončení manželství rozvodem se použijí přiměřeně ustanovení upravující notářský zápis o právním jednání.
__________________________________
14) § 758a odst. 2 občanského zákoníku.
15) § 757 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku.“.“.

Dosavadní část čtrnáctá čl. XIX se označuje jako část patnáctá čl. XX.

Odůvodnění

V současné době existují dva návrhy novely občanského zákoníku týkající se zjednodušení soudního řízení v případě nesporných rozvodů. Jednak je to návrh části opozičních poslanců obsažený ve sněmovním tisku č. 40 a jednak vládní návrh obsažený ve sněmovním tisku č. 728. Oba tyto návrhy mají za cíl snížení ingerence státu do rodinných záležitostí, podporují vlastní odpovědnost rodičů za záležitosti jejich dítěte a modifikují formu veřejné kontroly (soudu) nad úpravou některých rodinných záležitostí, byť každý poněkud jiným způsobem. Návrhy směřují ke zklidnění a zjednodušení řízení o rozvod manželství, a to zejména v zájmu nezletilého dítěte. Vycházejí z toho, že rozvod je emocionálně náročná situace pro všechny zúčastněné, zejména však pro nezletilé děti.

Výše uvedené návrhy se shodují na tom, že platná právní úprava týkající se nesporných rozvodů není vyhovující. Právní úprava rozvodů v ČR je postavena na principu rozvratu. V případě nesporných rozvodů se sice příčina rozvratu nezjišťuje, jestliže soud dojde k závěru, že tvrzení manželů o rozvratu je pravdivé. K nespornému rozvodu pak dochází, pokud jsou kumulativně splněny ještě další zákonné podmínky. Jednou z nich je i požadavek odděleného soužití po dobu delší než 6 měsíců. Tyto podmínky však soudci zkoumají jen formálně. S přihlédnutím na zahraniční právní úpravy, a i z hlediska aplikační praxe, zjišťování těchto podmínek se jeví jako překonané. A to zejména v případě rozvodu, na kterém jsou manželé schopni se dohodnout.

Předkládaný pozměňovací návrh novely občanského zákoníku (ST 728) z výše uvedených tezí rovněž vychází. Navrhuje se již překonané podmínky pro nesporný rozvod, tj. rozvod, na kterém se manželé shodli, v podobě zjišťování příčin rozvratu a odděleného soužití po dobu delší než šest měsíců z právní úpravy vypustit a ani v případě notářského rozvodu tyto podmínky již nestanovovat. Po vzoru zahraničních právních úprav se navrhuje umožnit manželům, kteří se dohodli, že již nechtějí v manželství pokračovat a současně nemají nezletilé děti, ukončení manželství rozvodem mimo justici.

Předkládaný návrh se týká tzv. nesporných rozvodů manželství, kde nejsou nezletilé děti. Tzn. těch rozvodů, kde manželé jsou schopni se domluvit na tom, že již nechtějí setrvávat v manželství, a na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. V současnosti, přestože manželé jsou schopni se na tomto dohodnout a neexistuje zde de facto spor, manželé musí jít v případě zájmu o rozvod před soud. V daném případě se jeví povinné soudní řízení jako již v dnešní době překonané a zbytečně zatěžující jak pro zúčastněné, tak i soudní justici. Myšlenka zavedení rozvodu mimo soud do našeho právního řádu není nová, objevila se již na přelomu 2018/2019. Tehdy se diskutoval notářský rozvod i pro rodiče nezletilého dítěte, byl však odbornou veřejností odmítnut, a to ze dvou důvodů – samotný rozvod je statusovou záležitostí a řízení o úpravu péče o nezletilé dítě je řízením specifickým, a to opatrovnické justice. Nyní předkládaný návrh se dotýká proto jen manželství, kde nejsou nezletilé děti, a tím jeden ze dvou důvodů pro přijetí notářského rozvodu v ČR odpadá. Pokud se týká druhého důvodu, je v gesci zákonodárce umožnit rozhodování o některých statusových věcech, zejména pokud jsou založeny na dobrovolnosti a jejich ukončení je rovněž projevem dobrovolnosti, resp. dohody, mimo soud a svěřit jej jiným osobám jmenovaným a kontrolovaným státem, tj. notářům. Jedná se o osoby, na které stát již deleguje část své pravomoci v dědickém řízení.

Samotná myšlenka notářského rozvodu není ani v evropských právních řádech nic neobvyklého, jak je vidět v příkladech uvedených v sněmovním tisku č. 40 (například Estonsko, Lotyšsko, Řecko, Francie). Uvedené právní řády dokonce jdou dál než předkládaný návrh notářského rozvodu, tj. umožňují rozvod manželství mimo soud i v případě, že v manželství jsou nezletilé děti.

Připomeňme, že předpokladem popisovaného způsobu ukončení manželství je nejen souhlasné prohlášení manželů o ukončení manželství rozvodem, které trvalo déle než jeden rok, ale i dohoda manželů o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného po dobu po rozvodu. V uvedeném souhlasném prohlášení manželé souhlasí s rozvodem a shodují se na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství. Pokud se manželé jsou schopni na těchto věcech dohodnout, není nutné, jak je uvedeno výše, aby se se svými záležitostmi, které mezi nimi nejsou sporné, obraceli na soud. Soud by měl nastoupit jen tam, kde takováto dohoda není možná, tj. kde existuje spor.

V případě, že manželé jsou schopni se dohodnout na ukončení manželství a na úpravě svých majetkových poměrů po dobu po rozvodu, předložený návrh jim nabízí možnost rozvodu u notáře. Předmětnou úpravou dochází k odbřemenění soudní soustavy o některé nesporné rozvody a tím k uvolnění kapacity soudců pro rozhodování o sporném ukončení manželství, ať již jde o spory vzešlé z majetkových záležitostí, či záležitostí o úpravu poměrů nezletilých dětí rozvádějících se manželů. Soudy dnes rozhodují o nesporném rozvodu v řádu 3 a více měsíců.

Předložený návrh notářského rozvodu představuje rychlejší, levnější a emocionálně citlivější proces ukončení manželství rozvodem. Návrh je veden myšlenkou, že soudy by měly řešit spory, nikoliv uzavření dohod či smluv. V dnešní době každé druhé manželství končí rozvodem, což by mohlo výrazně přispět k uvolnění kapacity soudů na opravdové spory. Názorům, že by se notářským rozvodem zvýšil počet rozvodů, neodpovídají zkušenosti ze států, kde tento typ či obdobný postup mimo soud již byl zaveden.

Notářský rozvod v předloženém návrhu předpokládá souhlasné prohlášení manželů o ukončení jejich manželství ve formě veřejné listiny – notářského zápisu. V souhlasném prohlášení manželé souhlasí s rozvodem a shodují se na trvalém, hlubokém a nenapravitelném rozvratu jejich manželství. K tomuto prohlášení je třeba předložit i dohodu manželů na úpravě jejich majetkových poměrů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Pokud jsou tyto podmínky splněny, notář ukončení manželství rozvodem osvědčí veřejnou listinou, tj. notářským zápisem. Bude se jednat o zvláštní typ notářského zápisu, který bude kombinovat prvky právního jednání – souhlasného prohlášení manželů a osvědčení notářem.

V souvislosti se zakotvením notářského rozvodu v našem právním řádu je třeba stanovit den, k němuž je manželství rozvedeno, přičemž se zde navrhuje datum sepsání veřejné listiny notářem. Notářský zápis se podle § 35n notářského řádu ukládá v den jeho sepsání do elektronické Sbírky dokumentů, je tak fixován jeho obsah a je znám i čas, kdy byl do Sbírky dokumentů uložen. Související právní předpisy, např. zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, zákon č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích, zákon č. 186/2013 Sb. o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), zákon č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních či zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, stanoví, že určité skutečnosti se dokládají nebo se zápis provádí na základě pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství. Z toho důvodu se navrhuje obecná úprava, aby na základě notářského zápisu o ukončení manželství rozvodem bylo možno provést stejné zápisy jako na základě pravomocného rozsudku soudu o rozvodu manželství.

V návaznosti na schválení pozměňovacího návrhu v legislativním procesu je třeba upravit též notářský tarif. Předkladatelé považují po konzultaci s Notářskou komorou ČR za vhodné stanovit odměnu notáře za sepsání notářského zápisu o ukončení manželství rozvodem ve výši částky 3 000 Kč. Tato částka odpovídá minimální výši odměny notáře v případě, že hodnotu předmětu úkonu nelze určit. S ohledem na skutečnost, že notářský tarif je upraven vyhláškou č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif), ve znění pozdějších předpisů, a dle ustanovení § 39 odst. 5 Legislativních pravidel vlády nelze vyhlášku měnit zákonem, bude třeba, aby v případě schválení pozměňovacího návrhu ohledně výše navržené právní úpravy nesporného rozvodu upravilo výši odměny notáře vyhláškou Ministerstvo spravedlnosti.