Česká biskupská konference

–

Česká biskupská konference uplatňuje následující zásadní připomínky k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony v souvislosti s potíráním domácího násilí, čj. 20979/2023-UVCR.

Obecně:

Navrhované znění je výrazným zásahem do současného platného právního řádu a přináší mnohé komplikace a nesystematická řešení a navrženým zněním nové skutkové podstaty domácího násilí v nově navrženém ustanovení § 3021 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku dochází k výraznému zásahu do prostoru autonomie rodiny. Stejně tak dochází k oslabení rodičovských práv navrženou novelou zákona o sociálně právní ochraně dětí.

Právní rámec ochrany před domácím násilím v širších souvislostech:

Zákon o obětech TČ v § 14 odst. 3 předpokládá institut policejního vykázání. Dle komentáře (GŘIVNA, Tomáš. Oběti trestných činů: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2020. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7400-793-4, str. 705 a násl.) je „Institut tzv. policejního vykázání je patrně nejoperativnějším právním prostředkem ochrany před domácím násilím, který tuzemský právní řád předpokládá.“

Vykázání osoby ze společného bydlení – § 44 – 47 zákona o Policii ČR. Na tento zákonný rámec navazuje interní právní předpis – závazný pokyn policejního prezidenta č. 166 ze dne 23. 12. 2009, o provádění vykázání a dále Metodická příručka č. 1/2010 ředitele ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidenta ČR k realizaci tohoto pokynu. To ve spojení s formuláři představuje velmi konkrétní manuál pro zasahující policisty.

Definice domácího násilí v ČR neexistuje. Domácí násilí bylo poprvé definováno dle komentářové literatury (LAVICKÝ, Petr. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. V Praze: C.H. Beck, 2020-. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-795-8.) v důvodové zprávě k zákonu č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím: „Domácí násilí je označení pro násilné jednání, kterým dochází k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, a to v bytě nebo domě společně obývaném násilnou osobou i osobou, proti níž takový útok směřuje. Domácím násilím se rozumí opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází nebo hrozí, že dojde, k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, mezi osobami, které jsou či byli spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí ve společně obývaném bytě nebo domě. V rámci domácího násilí lze jednoznačně identifikovat osobu násilnou i osobu ohroženou, proti níž takové útoky nebo výhrůžky útokem směřují.“

Navrhované znění jde výrazně nad rámec současného pojetí.

Konkrétní připomínky:

1. K bodu č. 1

Navrhovatel zamýšlí vložit za ustanovení § 742 odst. 1 nové písmeno g) které zní: „g) přihlédne se k tomu, že se jeden z manželů dopustil vůči druhému domácího násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu, přičemž se přihlédne k jeho závažnosti, povaze a okolnostem spáchání.“

Navržená úprava ustanovení § 742 OZ je formulována nepřesně a bez provázanosti. Návrh neobsahuje ani v navazujících procesních předpisech ani v důvodové zprávě, jak se bude domácí násilí prokazovat (zda bude stačit vykázání osoby ze společného bydlení dle zákona o Policii ČR nebo bude třeba vést řízení a jaké). Totožná je situace u trestného činu.

Požadujeme upřesnění, jak bude navržené znění ustanovení v praxi uplatňováno.

Tato připomínka je zásadní.

2. K bodu č. 3

Totožné podmínky jako u bodu 1 mají být doplněny do ustanovení § 907 odst. 2 OZ upravující svěření dítěte do péče soudem. I zde chybí procesní provázanost a detailnější objasnění, jak mají být tyto podmínky naplňovány. Zároveň je třeba upozornit, že § 907 OZ a jeho procesní odraz je skutečně předmětem bolestivých a velmi nevybíravých praktik znesvářených stran usilujících o získání dětí do výlučné péče. Navržené znění nemůže situaci zjednodušit. Naopak ji může ještě výrazněji znepřehlednit.

Požadujeme upřesnění, jak bude navržené znění ustanovení v praxi uplatňováno.

Tato připomínka je zásadní.

3. K bodu č. 4

Návrh obsahuje novou definici domácího násilí v novém navrženém znění § 3021 OZ.

Jen na úvod je třeba uvést, že vyjadřujeme nesouhlas se zařazením definice domácího násilí mezi ustanovení přechodná a závěrečná z důvodu systematiky a přehlednosti soukromoprávního kodexu. Obzvláště za situace, kdy se na definici odkazuje v jeho různých částech.

Zároveň požadujeme přepracování definice do formy, která bude reflektovat současnou právní úpravu a definiční znaky uplatňované soudy. Navržené znění je natolik široké, že může vést k jeho zneužitelnosti (a to především ve spojení s ustanovením § 742 a § 907 OZ).

Navrhujeme do návětí ustanovení § 3021 odst. 1 před čárku vložit slova: „spočívající ve zneužívání moci nebo nerovného postavení“.

Dále požadujeme u § 3021 odst. 1 písm. a) za slovy: „kterým bylo“ vypustit bez náhrady slova: „nebo může být“ bez náhrady.

Požadujeme § 3021 odst. 1 písm. c) vypustit bez náhrady.

Ve výše uvedených případech dochází ke zpřesnění definice, která nebude definujícím pojmem pouze pro soukromoprávní část práva, ale i jiné oblasti, jak ostatně odůvodňuje samotný předkladatel. Z tohoto důvodu je třeba, aby byla definice co nepřesnější a neobsahovala hypotetické možnosti do budoucna. A zároveň neobsahovala natolik vágní a široce pojaté skutkové podstaty jako je v návrhu znění písmena c).

Tato připomínka je zásadní.

4. V části čtvrté navrhujeme bod 2 vypustit bez náhrady.

Navrhované písm. f) by povinně zavazovalo obecní úřady podávat návrh na ustanovení zmocněnce v trestním řízení, ve kterém je dítě obětí trestného činu podle zákona o obětech trestných činů.

Navržené znění nesystematicky nabourává v současnosti funkční praxi, kdy soud musí dítěti jako poškozenému ustanovit zmocněnce z řad advokátů ve smyslu § 51a odst. 4 trestního řádu, není-li mu zvolen zákonným zástupcem nebo opatrovníkem (pokud nemůže z důvodu kolize zájmů tak činit zákonný zástupce).

Navržené znění výrazně zasahuje do rodičovských práv.

Tato připomínka je zásadní.

Připomínky mnoha dalších institucí k návrhu zákona najdete na portálu informačního systému ODok