PhDr. Jozef Tinka, PhD.

–

Pravidla, která vycházejí z dětské duše a jsou dětskou prosbou k rodičům, aby se po rozpadu rodiny k nim chovali citlivě. Tato pravidla jsou výsledkem narativního výzkumu, který realizovali odborníci z Rady pre práva dieťaťa analýzou 1 000 příběhů dětí z celého Slovenska v době od ledna do dubna 2016. Všechno to, co se objevilo v literárních pracích na téma „Dítě má dvě ručky – jednu pro mámu a druhou pro tátu“, jsme proměnili do dětské řeči.

1. NEOČERŇUJ PŘEDE MNOU DRUHÉHO RODIČE. (Trhá mi to srdce a cítím se při tom velmi špatně.)

2. NEŘÍKEJ NIC O PŘÁTELÍCH A PŘÍBUZNÝCH MÉHO DRUHÉHO RODIČE. (Dovol mi, aby mi na někom záleželo i v případě, že tobě je to jedno.)

3. NEMLUV O ROZVODU A JINÝCH DOSPĚLÁCKÝCH VĚCECH. (Dělá mi to špatně. Prosím, vynechej mě z toho!)

4. NEMLUV O PENĚZÍCH NEBO O VÝŽIVNÉM. (Cítím se provinile a mám pocit, jako kdybych byl majetkem a ne tvým dítětem.)

5. NEVYVOLÁVEJ VE MNĚ POCIT VINY, KDYŽ SI UŽÍVÁM CHVÍLE S DRUHÝM RODIČEM. (Pak mám strach cokoli ti říct.)

6. NEBRAŇ MI SETKÁVAT SE S DRUHÝM RODIČEM. (Jsem z toho smutný.)

7. NENARUŠUJ ČAS, KTERÝ TRÁVÍM S DRUHÝM RODIČEM, TÍM, ŽE MI NEUSTÁLE TELEFONUJEŠ NEBO NAPLÁNUJEŠ JINÉ AKTIVITY. (Cítím se provinile a je mi těžko.)

8. NEHÁDEJ SE PŘEDE MNOU S DRUHÝM RODIČEM, ANI PŘES TELEFON, JESTLIŽE TĚ MOHU SLYŠET. (Bolí mě z toho břicho!)

9. NEŽÁDEJ, ABYCH DONÁŠEL NA DRUHÉHO RODIČE. (Cítím se nečestně.)

10. NEŽÁDEJ, ABYCH MĚL PŘED DRUHÝM RODIČEM TAJEMSTVÍ, KTERÁ NEMÁM PŘED TEBOU. (Cítím při tom úzkost.)

11. NEVYPTÁVEJ SE NA DRUHÉHO RODIČE A NA TO, CO SPOLU DĚLÁME. (Cítím se nepříjemně, tak mě prostě nech. Řeknu ti to sám od sebe.)

12. NEŽÁDEJ MĚ, ABYCH DRUHÉMU RODIČI VYŘÍDIL VZKAZY OD TEBE. (Mám obavy, jak zareaguje. Vyřiď si to prosím sám.)

13. NEDÁVEJ MI DO TAŠKY VZKAZY PRO DRUHÉHO RODIČE. (Cítím se pak strašně.)

14. NEOBVIŇUJ MÉHO DRUHÉHO RODIČE Z ROZVODU NEBO Z JINÝCH VĚCÍ. (Cítím se opravdu hrozně! Já chci být jen vaším dítětem. Prosím, prosím, nedělej ze mě prostředníka.)

15. NECHOVEJ SE KE MNĚ JAKO K DOSPĚLÉMU, ZPŮSOBUJE MI TO HODNĚ STRESU. (Promluv si raději se svým kamarádem nebo psychologem.)

16. NEIGNORUJ MÉHO DRUHÉHO RODIČE, NEVYSEDÁVEJ DALEKO ODE MĚ, KDYŽ SE UČÍM NEBO SPORTUJI. (Jsem velmi smutný a zahanbený. Prosím, chovejte se jako rodiče a buďte k sobě přátelští, i když je to jen kvůli mně.)

17. DOVOL MI, ABYCH SI MOHL VZÍT VĚCI K DRUHÉMU RODIČI, POKUD JE UNESU TAM I ZPĚT. (Protože mám pocit, že se mnou zacházíš jako s majetkem.)

18. NEVZBUZUJ VE MNĚ POCIT VINY TÍM, ŽE NA MĚ TLAČÍŠ, ABYCH TĚ MĚL RADĚJI, A NEPTEJ SE, KDE BYCH CHTĚL BYDLET. (Jsem z toho zmatený.)

19. UVĚDOM SI, ŽE MÁM DVA DOMOVY A NE JEN JEDEN. (Jsem doma všude tam, kde je máma nebo táta.)

20. DOVOL MI, ABYCH MĚL RÁD OBA STEJNĚ A ABYCH BYL S KAŽDÝM TOLIK, KOLIK JE TO JEN MOŽNÉ.

Tato pravidla jsou vyjádřením podstaty toho, jak by se měli k sobě a k dítěti chovat rodiče po ztroskotání svého vztahu. Manželství / partnerství je pomíjivé, ale rodina je věčná – žena a muž se mohou po rozchodu odcizit, ale dítě zůstane dítětem obou rodičů navěky. Každý zodpovědný rodič by si měl tato pravidla vytisknout, pověsit je, řekněme na lednici, aby je měl neustále na očích a aby se mu připomínala, kdyby se pozapomněl…

Převzato ze stránek Rady pre práva dietaťa – Slovenská republika, přeložil Ing. Aleš Hodina, dr. h. c.