Petr Cihlář
Tak už se zase mluví o zavedení branné povinnosti. Zase něco, co mají jen muži. Jistě to neunikne našim feministkám. Jeden by myslel, že začnou křičet…
A dožadovat se rovnoprávnosti. Musí mít přece stejné posty jako muži. Stejný plat. Když chtějí kvóty pro manažerské a státní pozice, jistě se poderou i do armády a přihlásí k branné povinnosti, aby muži nezískali další “výhodu” a chudinky ženy nezůstaly bez příležitosti vyniknout a ukázat to svoje “yes, we can!”. My na to máme! Nebo že by žena nebyla tak schopná jako muž? A nebo že by v tom bylo něco jiného? Ony se vůbec feministky zapomínají hlásit ke spoustě věci.
Podíváme-li se na stránky nejznámější české organizace prosazující rovné zastoupení mužů a žen ve veřejném životě, nenajdeme zde ani náznak toho, že by jim vadilo a chtěly změnit, že:
- 90 % dětí se po rozvodu svěřuje matkám
- 90 % opatrovnických soudců jsou ženy
- 90 % sociálních pracovníků jsou ženy
A že podle toho to v naší společnosti vypadá. Proč feministky neusilují o kvóty a platové změny, které by do pozic sociálních pracovníků přivedly i muže, proč je mezi sebe nepustí? Proč neagitují za povinnost mužů jít na rodičovskou dovolenou? Proč jim vlastně vadí střídavá péče, ve světě tolik využívaná? Tyto bojovnice za rovnoprávnost na rovnoprávnost zapomínají, když jde o děti. Ty podle nich patří matce. Je to historicky dané, ale pracovat a účastnit veřejného života se žena musí dnes moderně, jako muž. Samy se staví se do role chudinek, které mateřstvím přišly o kariéru, často do pozice samoživitelek, kterým je třeba pomáhat. Dotacemi, pracovními úlevami, kvótami. Dítě totiž otevírá cestu k dávkám, k lepším vyhlídkám na přidělení bytu, ale i k výživnému a někdy k vydírání otce. Bez dítěte v péči a kariéry by si žena nepřipadala tak úspěšná.
Ano, velmi mnoho žen je nezaviněně v situaci, kdy je třeba jim pomoci, kdy jim není placeno výživné a otec nejeví o děti zájem a ony při péči těžko hledají pracovní uplatnění a zdroj obživy. Chování některých otců (není jich málo) je zavrženíhodné. Ale nikdo neřeší, že existují i samoživitelky dobrovolné. Že existuje muž, otec, který chce spolu s nimi o děti pečovat a je mu v tom bráněno. Znám i případy lesbiček, které si dítě nechaly úmysleně udělat po krátké známosti. Není to nezodpovědné k dítěti, jemuž upřely právo na otce? Toho si nikdo nevšímá. Českým feministkám nejde o spravedlivou rovnoprávnost. Dávno ji mají. Chtěji urvat co nejvíc výhod pro sebe, vybírají si selektivně, co se jim hodí, a nevadí, že je v některých věcech miska vah už zcela na jejich straně.
Přestaňme vytvářet umělé kvóty, sypat peníze do nesmyslných gender projektů a feministických spolků, které v důsledku jen společnosti škodí. Pak zbydou peníze na podporu rodin a rodičů v nouzi. Pomáhejme jeden druhému, rodičům bez rozdílu pohlaví a dětem. Dělejme to přirozeně, obětavě, shovívavě, s láskou, tolerancí a zdravým rozumem. Dělejme to jinak než doposud. Protože čeho je moc, toho je příliš.
Převzato z PETRCIHLAR.BLOG.IDNES.CZ
18. 6. 2014 at 13:16
já také makám a “nestarám se o děti” ale jak bych rád, ovšem má partnerka nedokáže zastat práci která by důstojně uživila naší rodinu, proto dřu já. Ale vždy mě naštve, když čtu článek o galejích mateřské dovolené. Nemůžu zařvat a říci kašlu na to jdi si makat a vše napůl, vč péče o děti. V tu chvíli bych srazil životní úroven svých dětí, jsem vydírán přes své děti.
18. 6. 2014 at 13:24
zapojení mužů do mateřské – to tady bylo (a snad zas bude) a reakce byla – i na těchto stránkách – úplně zběsilá. Vyvážení platů bez ohledu na pohlaví – to se mužům taky nelíbí – a při tom by to vedlo také k většímu počtu učitelů, soudců v opatrovnických případech, sociálních pracovníků. Jeden z důsledku nerovnosti platů je i to, že vznikají typicky ženská a mužská povolání bez ohledu na fyzickou náročnost. Míněno – ženská – málo placená, mužská více. Nikdo nesoupeří ve fyzické převaze – některá povolání budou vždycky patřit většině mužům a jen hodně silným ženám. V případě, že se bude tlačit na férovější rozdělení peněz, bude to dobré i pro muže.
18. 6. 2014 at 14:09
sáro muži ovšem nejsou takoví blbci, aby přijímali fyzicky těžší práci, a o tu lehčí “manažerskou” se dělili napůl s ženami. Já myslim že ženám nezbude do budoucna nic jiného, než se spokojit s tím že jsou ženy a k muži vzhlížet . vybojují li si rovnoprávnost, bude, ale všude.
v tu chvíli , kdy pojedeme napůl a ženy nebudou parazitovat, odsuzují se sami k žití na předměstí s čtvrtinovou životní úrovní mužů.
Takže má rada zní: tulte se k mužům, vzhlížejte k nim, neunášejte jim děti a budete se mít po boku muže dobře. Chcete li rovnoprávnost máte jí mít.
18. 6. 2014 at 15:53
Úplně nesmyslný článek … souhlasím se Zuzkou a Sarou, normálně smýšlející ženy … chudáci chlapi hlavně tady na střídavce …
18. 6. 2014 at 16:02
Naprosto přesný článek. Feministky chtějí “rovnoprávnost” jen tam, kde se jim to hodí. Kvoty, jen tam, kde se jim to hodí. Proč nenavrhují kvoty, že max 50 proc soudkyn mohou být ženy, že po rozvodu se dítě má svěřovat matce jen 50 procentech případů ? Je to nesmysl. Stejný nesmysl je i vnucovat kvoty pro spravní rady firem a politické orgány. Stále se opakuje nesmysl o nerovnoprávnosti v platech. Soukromé firmy platí podle výkonu a ve státních jsou tarify stejné pro muže i ženy.
18. 6. 2014 at 19:10
z čehopak usuzujete na rozdíly v platech soudců? (opatrovnické/civilní/trestní)
v tomto případě je jejich rozvržení dáno správou soudu / rozvrhem práce
a je tedy se třeba dotazovat předsedy soudu
18. 6. 2014 at 19:54
jen vzorek – opatrovnické senáty v Praze:
OS P1:
32P – Mgr. Kateřina Sedláková
OS P2:
16P – JUDr. Zuzana Šmídová
21P – Mgr. Blanka Vernerová
OS P3:
10P – Mgr. Dana Pernetová
28P – JUDr. Marie Kříhová
OS P4:
17P – JUDr. Michaela Přidalová
22P – JUDr. Dana Svobodová
26P – Mgr. Libor Stočes
36P – JUDr. Jana Hronová
50P – JUDr. Andrea Lomozová
53P – JUDr. Jana Veselá
61P – Mgr. Pavel Hron
OS P5:
12P – JUDr. Irena Bartoníčková
22P – Mgr. Vilma Ondrová
23P – JUDr. Hana Vraná
OS P6:
15P – JUDr. Dana Enochová
39P – JUDr. Alice Havlíková
51P – Mgr. Klára Jantošová
60P – Mgr. Jiří Škrha
OS P7:
9P – Mgr. Helena Gregorová
OS P8:
16P – Mgr. Ilona Benešová
17P – Mgr. Olga Šimarková
18P – JUDr. Miluše Podušková
21P – JUDr. Hana Nová
OS P9:
28P – JUDr. Helena Svobodová
29P – Mgr. Veronika Chrástecká
42P – Mgr. Kamila Horká
59P – Mgr. Renata Vavřichová
OS P10:
19P – Evy Nykodýmová
20P – JUDr. Jiřina Horáčková
25P – JUDr. Stanislava Hantlová
41P – Mgr. Monika Kymlová
50P – JUDr. Eva Zárubová
18. 6. 2014 at 21:56
milý ha ha, pokud uvažujete takhle, asi jste zaspal dobu. I když se vám to asi nelíbí, ženy se dnes nemusí tulit k mužům, jen proto aby přežily. Pokud čekáte, že jediné, co vaše žena bude dělat, bude vzhlížet k vám, pravděpodobně si opravdu najdete/nacházíte zlatokopky, které budou vzhlížet vždy k tomu, kdo je zabezpečí víc. Naopak muži, kteří vedle sebe dokáží mít sebevědomoušikovnou ženu a být rodičem, ne jen chodící peněženkou, takovou najdou. Pak vytvoří rovnocenný pár – oba spokojení, oba dobří rodiče, oba budou dělat věci, které je naplňují – a podpoří se v tom. A k té fyzické práci – ano, jsou častěji mužské, stejně jako pečovatelské práce jsou často voleny více ženami. A tady je to spíše o vzdělání nebo volbě než o nějakých kvótách. Já svého muže obdivuji, ale stejně tak on mě – dokáže být pevný a statečný, stejně jako já jsem lepší v organizaci a sociálních vztazích. Navzájem se doplňujeme. A jako on by nechtěl blbku, ani já bych nechtěla někoho, kdo staví svou sebeúctu jen na biologické nadřazenosti. Smiřte se s tím, že začalo století ženy a muži buď dokáží být partnery, nebo budou hloupě lpět na středověkých principech. Od sebevědomých a tolerantních mužů (a dobrých otců) se neodchází:-) Pokud vztah postavíte na to, co píšete, přizpůsobí se mu jen někdo, kdo odejde vzápětí za větším bejkem.
19. 6. 2014 at 1:03
to Sara: problém století ženy vnímám komplikovaněji, než jako pouhouemancipaci ze středověkých schémat. I v tom středověku měla žena svá práva a měly i postavení (viz světské královny nebo kult Panny Marie).
Problémem je agresivita ženské emancipace. Jak napsal klasik, žena je jako měkké lunární světlo v jehož šerosvitu se ostré hrany tupí, rozdíly mezi předměty stírají a vše jako by splývalo v konejšivou náruč mateřského lůna (volně dle C.G. Junga). A právě tento ženský prvek muži, v jehož ostrém slunečním světle vědomí se naopak vše odděluje, třídí a klasifikuje, podvědomě vyhledávájí a bohužel čím dál méně nacházejí. Přitom v obou pohlavích je obojí, zatímco v ženě je mužský prvek méně vyvinutý, a spíše na primitivnější úrovni, v mužské je tomu naopak. A pokud se v ženě prosadí mužský prvek na úkor ženského, je logicky méně kultivovaný, agresivita se mísí se záludností, individualismus s bezohledností atd. aženě dodává půvab stejně jako muži zženštilé chování přehnaným důrazem na odívání, voňavky, účesy či hašteření o přednostech linuxu a windows.Přitom obé pohlaví jsou podvědomě puzeni k dosažení celistvosti svého nitra. A k tomu může partner posloužit jako obraz, kultivující subdominantní psychický pól.
Pokud ale ženy odvrhnou svoji ženskou stránku, ke které nedomyslitelně patří měkkost, poddajnost /což není totéž co poddanství), na povrch se bez jakékoliv korekceze strany ´Animy´ vyloupne civilizačně archaický ´Animus´.
19. 6. 2014 at 16:30
ale ženy neodhazují svou ženskou stránku, naopak feminismus je taky o uvědomění si ženské podstaty, která je i o jemnosti a starání se, ale zároveň i o velké síle. Hodně programů je právě o hledání matky země. Stejně jako muži by se měli víc soustředit na svou mužskou stránku a ne jen ve formě dominance za každou cenu. Je fajn, že byly ženské kulty,, jak zmiňujete, třeba to mužům bude stačit, kdyby se to otočilo 🙂 já si myslím, že by bylo fajn se naučit navzájem respektovat a moci projevit svou ženskou i mužskou stránku bez strachu ze zneužití tím druhým.