Stridavka.cz
–
57.
Zákon
ze dne 25. března 1948
o zálohování výživného dětem
Ústavodárné Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Oprávněné osoby
§ 1
(1) Ustanovení tohoto zákona se vztahují na děti mladší 18 let věku, které jsou československými státními občany, jejichž nárok na výživné vůči osobám povinným poskytovati jim výživu byl stanoven pravoplatným soudním rozhodnutím, soudním smírem nebo vykonatelným notářským (veřejnonotářským) spisem, je-li vymáhání nároku na výživné obtížné (dále jen „oprávněné osoby“).
(2) Vymáhání nároku na výživné jest obtížné, lze-li důvodně míti za to, že by exekuce v dohledné době nevedla k cíli, zejména nebylo-li možno exekucí, vedenou pro splatnou dávku výživného, dosíci uspokojení nároku v době 3 měsíců od povolení exekuce.
(3) Ministerstvo sociální péče může v dohodě s ministerstvem zahraničních věcí prominouti podmínku československého státního občanství v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele.
§ 2
Jsou-li jinak splněny podmínky uvedené v § 1, lze ustanovení tohoto zákona vztáhnouti i na děti starší 18 let věku, nikoliv však starší 24 let věku,
a) pokud se připravují vědecky nebo odborně pro své budoucí povolání (jako studující na řádném učilišti, učni, praktikanti a pod.), nebo
b) pokud jsou pro duševní nebo tělesnou vadu nezpůsobilé k výdělku, nepřevýšil-li v předchozím kalendářním čtvrtletí jejich vlastní příjem včetně výživného částku 1 800 Kčs.
§ 3
Zálohování dávek výživného
(1) Stát poskytuje za předpokladů uvedených v §§ 1 a 2 prostřednictvím komisí „okresní péče o mládež“, zřízených podle § 1 zákona ze dne 19. března 1947, č. 48 Sb., o organisaci péče o mládež (dále jen „komise“), oprávněným osobám na jejich žádost zálohy na výživné, a to ve výši nejblíže splatné měsíční dávky výživného (§ 6, odst. 4), vždy k pátému dni každého měsíce, po dobu, dokud trvají předpoklady podle §§ 1 nebo 2.
(2) Oprávněné osoby nesmějí si ponechati bez souhlasu komise nijaké plnění od dlužníka nebo poddlužníka, placené na úhradu dávek výživného splatných po dni, kdy byla poskytnuta první záloha. Ponechá-li komise toto plnění oprávněné osobě, zastavuje se výplata zálohy na výživné na dobu, které odpovídá výše plnění dávek dlužníkem nebo poddlužníkem.
§ 4
Právní následky poskytnutí zálohy
(1) Poskytnutím zálohy podle § 3 přechází nárok oprávněné osoby na výživné na stát, a to do výše poskytnuté zálohy (§ 3, odst. 1, § 6, odst. 4).
(2) Pro vymáhání nároku uvedeného v odstavci 1 státem platí předpisy o vymáhání nároku na výživné oprávněnou osobou.
(3) Dlužník je povinen platiti komisi vedle dlužné dávky výživného zvláštní příspěvek ve výši 10 % této dávky, který připadá státu.
§ 5
Vstup státu do zajišťovací exekuce
Vede-li oprávněná osoba exekuci k zajištění nároku na výživné, vstupuje stát do tohoto řízení na místo vymáhajícího věřitele, jakmile komise oznámí exekučnímu soudu, že stát převzal placení záloh na výživné podle § 3 (§ 6, odst. 3). Vůči poddlužníku jest změna vymáhajícího věřitele účinná až ode dne, kdy byl soudem o tom zpraven.
§ 6
Řízení
(1) Žádost o poskytnutí zálohy na výživné podá oprávněná osoba na úředním tiskopise, vydaném ministerstvem sociální péče, u komise, v jejímž obvodu má své bydliště.
(2) Výměr, jímž povolí poskytování záloh, doručí komise též dlužníkovi s výzvou, aby jí platil dávky výživného splatné od té doby, od kdy byla záloha povolena, jakož i zvláštní příspěvek podle § 4, odst. 3.
(3) Komise vyrozumí o poskytnutí zálohy poručenský (opatrovnický) soud a, je-li vedena proti dlužníkovi exekuce k zajištění nároku na výživné, též exekuční soud.
(4) Má-li komise za to, že některou z veřejných listin uvedených v § 1, odst. 1 bylo výživné určeno vyšší částkou, než která odpovídá majetkovým a výdělkovým poměrům povinné osoby, navrhne poručenskému (opatrovnickému) soudu, aby výši výživného z tohoto hlediska přezkoušel. Zjistí-li soud, že je výživné stanoveno příliš vysokou částkou, stanoví je pro obor tohoto zákona tak, aby bylo přiměřené; komise poskytne zálohu pouze ve výši takto stanovené. Nárok oprávněné osoby na rozdíl mezi poskytnutou zálohou a výživným, stanoveným veřejnou listinou uvedenou v § 1, odst. 1, vůči povinné osobě není tímto ustanovením dotčen.
§ 7
Povinnost hlášení
Oprávněné osoby jsou povinny bez průtahu oznámiti komisi všechny okolnosti rozhodné pro další poskytování záloh a závažné pro vymáhání záloh na dlužníkovi.
§ 8
Trestní ustanovení
Jednání a opominutí příčící se ustanovení § 3, odst. 2 nebo § 7, trestá, nejde-li o čin přísněji trestný, okresní národní výbor pokutou do 10 000 Kčs nebo vězením (uzamčením) do 1 měsíce. Pro případ nedobytnosti pokuty vyměří se náhradní trest na svobodě podle míry zavinění do 1 měsíce.
§ 9
Spolupůsobení veřejných úřadů
Při provádění tohoto zákona jsou povinny spolupůsobiti soudy a veřejné úřady a orgány.
§ 10
Osvobození od poplatků a dávek
Podání, vysvědčení a úřední úkony, jichž je třeba k řízení podle tohoto zákona, s výjimkou řízení soudního, jsou osvobozeny od poplatků a dávek za úřední úkony ve věcech správních.
§ 11
Účinnost zákona
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1948; provede jej ministr sociální péče v dohodě s ministry financí, vnitra a spravedlnosti.
Dr. Beneš v. r.
Gottwald v. r.
Erban v. r.
Okomentovat