Stridavka.cz
–
Na parafrázi známého Kennedyho výroku v nadpisu článku můžeme navázat slovy bývalého soudce Ústavního soudu Vladimíra Čermáka:
“Všechno právo ve světě bylo vybojováno na těch, kteří se mu vzpírali. Právo není pouhým pojmem, ale živou silou, nepřetržitou prací celého národa. Všechny vymoženosti, jež historie práva může zaznamenat – zrušení otroctví a nevolnictví, dosažení nejrůznějších svobod – byly vydobyty bojem trvajícím i celá staletí. Odpor proti bezpráví je povinnost nejen k sobě samému, neboť je splněním příkazu mravního sebezachování – ale je současně povinností i vůči celku. Hájí-li jednotlivec své právo, hájí tím současně platnost práva vůbec. Odpovědnost nemají pouze ti, kteří zákon přestupují, ale i ti, kteří neměli odvahu jej uhájit.”
Víme, jak je situace v našem opatrovnickém soudnictví tristní. Ne všichni, ale řada soudců a soudkyň si libuje v procesech, jejichž cílem není rozdělit péči mezi oba rodiče, ale udělat z řízení boj „kdo s koho“ a důležitě vybrat dítěti „lepšího“ z nich. A zároveň, řečeno slovy současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, „stále přetrvává v té soudní judikatuře taková pověra, že tím vhodnějším a lepším pro výchovu, zejména dětí útlého věku, je zásadně matka“.
Za této situace se mnoho rodičů marně ptá: Kdo mi pomůže? Kde mám zmáčknout ten správný čudlík, abych mohl pečovat o své dítě? Bohužel, není takový samospásný čudlík. Vždy platí, že nejlepší pomocnou ruku najdeš na konci své paže. A platí také: Pomož a bude ti pomoženo.
Řada lidí poté, co poznala situaci v opatrovnickém soudnictví, se snaží pomoci něco změnit. Je to rozhodně lepší než jen sedět a nadávat na poměry. Například pan Josef Šálek si na základě našich podkladů nechal udělat krásný polep na zadní sklo auta a bude tak podporovat péči obou rodičů všude, kam pojede. Za tuto aktivitu mu moc děkujeme.
Pokud chcete také sami něco udělat, neváhejte. Každý může nějak pomoci – muži i ženy, tátové i mámy, babičky, dědečkové… Můžete také podpořit péči obou rodičů na svém autě, domě, plotě, ale i dalšími způsoby. Inspiraci najdete na této stránce.
15. 12. 2015 at 8:22
Potkal jsem znameho, ktery prisel o dite, smi ho vidat kazdy druhy vikend. Dite se mu odcizuje. On sam je zlomeny, zmenil slusne povolani a zacal delat nocniho vratneho. Tvrdi, ze uz nepotrebuje vydelavat jako driv, ze na alimenty jeho soucasny plat staci. Navic pry od odchodu manzelky s ditetem trpel nespavosti a nocni vratny je pro nej reseni. Znam tohoto chlapika dlouho, se svym synem mel blizsky vztah, casto o nem mluvil a travil s nim hodne casu. Manzelka byla neustale na sluzebnich cestach, tam take poznala soucasneho pritele. Potud nic neobvykleho.Pred nekolika dny jsem sel svym znamym na kafe. Ptal jsem se na jeho syna. A on mi odpovedel, ze si mysli, ze synovi je v nove rodine lip. Ze ma pred sebou lepsi budoucnost. Muj znamy se zlomil. Bolest ho semlela. Bylo mi dost smutno. Proste jeho psychika se dostala pod takovy tlak, ze vynalezla “duvod” proc je dobre, ze nevidi syna. Synovi je tou dobou lepe nez s nim. Strasne. Patologicke. Odchazel jsem zdrcen a uvedomil si jak dulezite je aktivni uvedomovani si nepravedlnosti i kdyz je to bolestive!!! Rezignace je cesta do pekel.
15. 12. 2015 at 8:31
man in black – ztráta rodiny je nejbolestivější životní událost v životě muže a v životě dítěte. Lehce to člověka zlomí. Ale rezignace je to nejhorší, co táta může svému dítěti dát. Musí být nadále tátou. Vždyť to díte ve skutečnosti žádnou “novou rodinu” nemá. Jeho rodina je stále jeho táta a jeho máma, byť spolu nežijí.
15. 12. 2015 at 8:52
Lide jsou ruzni. Silnejsi, kteri mohou bojovat i za druhe. Slabsi, kteri nemaji tolik sil. Ale i ten nejslabsi clovek, ktery nedokaze svoji situaci zmenit, je povinen zit ve vzdoru k bezpravi. Musi v sobe uchovat hranici mezi dobrem a zlem. I kdyz se nezmuze na nic jineho. Setkani s mym pritelem me skutecne hluboce zasahlo.
15. 12. 2015 at 10:10
Vlastní rodina je potlačovaná. Děcka už se mohou nechat i přejmenovat. Hlavně když táta platí, k tomu je potřeba. A dál….
15. 12. 2015 at 10:16
Není divu, že to chlapa zlomí. Když bude vzdorovat, tak na něho všichni nastoupí a ukáží mu, kdo je tady v právu. Copak je málo pomahačů? Otec nemá právo na rodinný život a zakládat novou rodinu je další riziko. Proč ho podstupovat. Nejlepší žena je milenka.
15. 12. 2015 at 10:48
Chápu, že česká injustice může člověka dohnat k beznaději a zoufalství, ale zlomit se a žít s ohnutým hřbetem by správný chlap neměl. Když už ten kamarád vrátný rezignoval, nežilo by se mu lépe s pocitem, že aspoň jednu, tu největší svini, potrestal?
15. 12. 2015 at 11:36
Matka s otčímem, posilnění soudním rozhodnutím OS nechali tátu zmlátit partou kamarádů. Na polici mají záznam,že otci bylo vyhrožováno. Otcovy peníze jim také nesmrdí. Samozřejmě, že to popřou. Ještě řeknou, že si za to otec může sám.Měl chodit kanálama.
15. 12. 2015 at 12:13
I takhle může dopadnout otec, který si nechce nechat sebrat vlastní děti.
15. 12. 2015 at 19:18
Sám za sebe bych rád požádal i ostatní táty, kteří jsou v podobné situaci jako já. Podpora střídavé péče třeba polepení svého auta je reklama pro vaše zájmy a po stránce peněz, to není tak drahé. Polep přišel na 800 kč a bylo to za 15 minut hotovo. Je třeba bojovat za to, co chcete. Nejhorší je totiž nedělat nic, to pak vypadá, že je vše v pořádku. Představte si, že třeba stejná situace potká vaše děti až budou velké. Že i oni budou chtít vychovávat své děti, když se jim rozpadne rodina. Když nic neuděláte, tak nic nezískáte. Kdyby třeba po Brně a okolí těchto aut jezdilo víc bylo by to k dobru věci. V Brně je Krajský a Ústavní soud, tedy dobré místo na propagaci střídavé péče. Pokut se najde někdo, kdo se vydá stejnou cestou rád pomohu s instalací polepu. Taktéž není problém ho objednat a poslat. V případě zájmu napište na střídavku o kontakt na mě.